Moudrý výrok

„Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.“ — Přísl. 27:10 („Ek. překlad“).

Toto biblické přísloví ukazuje, jak je důležité, když člověk má pravého přítele, zvláště v dobách bídy, a když je i sám pravým přítelem. První část přísloví mluví o tom, že člověk by měl být sám takovým přítelem. Neměl by „opouštět“ neboli nechat v tísni svého přítele nebo přítele svého příbuzného v den běd nebo neštěstí. Neměl by být pouze „přítelem pro dobu pohody“, člověkem, který se neobjeví, je-li ho opravdu potřeba. Povšimněme si tedy opačného případu. V době bídy je lepší mít blízkého přítele, který chce ochotně někomu pomáhat, než muset cestovat daleko do domu tělesného bratra a tam teprve zjistit, zda může pomoci. V jiném přísloví je řečeno: „Přítel bývá vlastnější než bratr.“ — Přísl. 18:24, „KB“.