Jak by tě měla ovlivňovat víra v Božího Syna?
„Jen se chovejte způsobem hodným dobrého poselství o Kristu, abych slyšel. . . , že stojíte pevně v jednom duchu a jako jedna duše zápasíte bok po boku za víru v dobré poselství.“ — Filipenským 1:27.
1. a) Jaké dílo se nyní blíží ke svému vyvrcholení? b) Co dokazuje, že je dnes možné skutečně nalézt víru na zemi?
SPLŇOVANÁ proroctví naznačují, že jsme již daleko postoupili v čase „skonávání systému věcí“. (Mat. 28:20) Nyní je to více než 64 let od doby, kdy přišel „Syn člověka“, Ježíš Kristus, se všemi anděly a ‚posadil se na svůj slavný [nebeský] trůn‘. Soud a dělení lidí na věřící „ovce“ a nevěřící „kozly“ se blíží ke svému vyvrcholení. (Mat. 25:31–33) Proto se ptáme: Našel „Syn člověka“ skutečně víru na zemi? Shromáždění mezinárodního sboru svědků Jehovových — čítající více než dva milióny — jasně dokazuje, že ji našel.
2. Proč jsou sjezdy svědků Jehovových popisovány jako něco „jedinečného“?
2 Sdělovací prostředky popisují sjezdy svědků Jehovových jako něco „jedinečného“, a také měly být něčím zvláštním! Boží lid se totiž snaží o znamenitost. Ano, tento ohromný sbor je na cestě z přítomného nedokonalého světa do slavného „nového pořádku“, kde již nebudou nemoc, smrt a zármutek. Jehovovo slovo nás o tom ujišťuje! (Zjev. 21:1–4) Abychom dosáhli cíle, musíme se pevně držet své vítězné víry. Jak to máme dělat?
SOUD SVĚTA ZAČÍNÁ
3. Jaké změny nastaly od roku 1914 a co označují?
3 Když v roce 1914 začalo „skonávání systému věcí“, začaly se dít na zemi mocné změny. Všechno přišlo, jak to Ježíš předpověděl: světové války, zemětřesení, nákazy, hladomory, vzrůst bezzákonnosti a nedostatek lásky. (Mat. 24:3–12; Luk. 21:10, 11) Začal čas soudu světa.
4, 5. a) Jak dokázaly církve křesťanstva nedostatek víry? b) Jak se tím liší od svědků Jehovových, pokud jde o vztah ke světu? c) Jak projevíme, že je naše víra nepřemožitelná?
4 Jak reagovaly na situaci církve křesťanstva? Ukázaly, že zvítězily vírou nad světem? Zdaleka ne! Místo, aby duchovní křesťanstva přijali „znamení“, že přišlo Boží království, podporovali umírající „systém věcí“. Když světová válka zachvátila Evropu, církve na obou stranách vyzývaly křesťany, aby vraždili druhé křesťany, a tak na sebe vzaly strašnou vinu krve. A když válka skončila, církve křesťanstva se nerozhodly pro vládnoucího Krále Ježíše Krista, ale pro lidský politický útvar, který rouhavě nazývaly „politickým výrazem Božího království na zemi“. Byla to Společnost národů, zřízená v roce 1919 proto, aby zajistila světový mír a bezpečí. Biblická kniha Zjevení ji popisuje jako ‚šarlatové divoké zvíře, které je plné rouhavých jmen‘. — Zjev. 17:3.
5 Církve křesťanstva ukázaly svou podporou totální války a pak lidmi vytvořeného nouzového opatření, kde ve skutečnosti stojí — že jsou částí světa. Svědkové Jehovovi se naproti tomu chovali neutrálně k mezinárodnímu násilí a politice a tím jednoznačně ukázali, že nejsou „částí světa“. (Jan 15:19) Naše víra se neopírá o tělesnou sílu nebo válečné stroje smrtelných lidí. Naše nepřemožitelná víra uznává „Boha jako vládce spíše než lidi“. A protože „posloucháme Boha jako vládce spíše než lidi“ a vydáváme svědectví o jeho předsevzetí s královstvím, dokazujeme, že máme Božího ducha. (Sk. 5:29–32; 1. Kor. 12:3) Tak jsme získali sílu dělat skutky, o nichž mluvil Ježíš, když řekl: „Kdo projevuje víru ve mne, ten bude také konat skutky, které já konám; a bude konat skutky větší než tyto“ — totiž kázat po celé zemi o zřízeném království. — Jan 14:12.
6. Jak se od roku 1919 projevoval Jehovův duch?
6 Jehovův svatý duch byl zřejmý na mezinárodních sjezdech svědků Jehovových, které se konaly v letech 1919 a 1922 v Cedar Point, Ohio. Posílil víru malého ostatku pomazaných křesťanů a dal jim sílu, aby poslušně plnili výzvu: „Zvěstujte, zvěstujte, zvěstujte Krále a jeho království!“ Rázně oznamovali daleko široko „dobré poselství“. Když vypukla druhá světová válka, vzrostl již jejich počet z několika málo tisíc na 67 000, a kázali v různých národech země.
VÍRA VÍTĚZÍ NAD PRONÁSLEDOVÁNÍM
7. Které příklady ukazují, že víra vítězí nad pronásledováním?
7 Toto rozšíření se neobešlo bez krutého pronásledování. Věrní svědkové Jehovovi, protože se zdráhali uctívat nacistický stát, byli například štváni a zavíráni do špinavých koncentračních táborů, kde z nich 635 také zemřelo. Avšak jejich víra nemohla být zlomena. Jeden pozorovatel popsal jednotlivého svědka jako „pevnost, která může být ničena, ale nikdy dobyta“. Jiný očitý svědek podává zprávu o vlastním bratru, který byl při veřejné popravě brutálně zastřelen nacistickou hlídkou SS: „Na každého udělal dojem jeho klid a chování. Působil jako ten, kdo již v bitvě zvítězil.“
8. a) Jak se dařilo křesťanské víře během těžkých let druhé světové války? b) Čemu však žehnali a v co věřili náboženští vůdcové?
8 Jak již bylo řečeno, bylo svědků Jehovových asi 67 000, když vstoupili do těžkých let druhé světové války, ale když z ní vyšli, bylo jich více než 141 000. Zákazy, vězení a jiné zkoušky ryzosti je nepřiměly, aby se vzdali své víry. Církve křesťanstva však dávaly tomuto pronásledování i vraždění své požehnání. A ačkoli je „šarlatové divoké zvíře“ zklamalo jako Společnost národů, náboženští vůdcové opět jásali, když se vynořilo opět jako Spojené národy. Zase v ně neochvějně uvěřili. (Zjev. 17:3–8) Když papež Pavel VI. navštívil v roce 1965 sídlo Spojených národů v New Yorku, označil tuto instituci jako „největší ze všech mezinárodních organizací“ a jako „poslední naději na svornost a mír“.
DALŠÍ VÍTĚZSTVÍ VÍRY
9. a) Jakou časovou zprávu oznámili svědkové Jehovovi v roce 1942? b) Jak Boží lid pokračoval ve své vítězné víře?
9 Když v roce 1942 Spojenci poprvé navrhli založení Spojených národů, svědkové Jehovovi dali na mezinárodním sjezdu v tom roce najevo, že je to pouze oživení Společnosti národů. Ukázali z Božího slova, že Spojené národy musí být nakonec zničeny spolu s ostatními politickými organizacemi v konečném armageddonském boji. Jehovův lid viděl všude kolem sebe znamení „času konce“, a proto postupoval ve svém vítězství vírou. (Dan. 11:35) V roce 1943 byla založena Biblická škola Strážné věže Galád a misionáři byli nyní vysíláni do všech částí světa. K čemu to vedlo? Zatímco v roce 1945 bylo 141 606 zvěstovatelů království činných v 66 zemích, v roce 1978 podávalo zprávu 2 182 341 ve 205 zemích. Vítězství vírou je zřejmé, a to zejména v 46 zemích, kde svědkové Jehovovi slouží při zákazu či jiných omezeních.
10. Jak se projevila vyzkoušená jakost víry v Malawi i v jiných zemích, kde došlo k pronásledování?
10 Pozoruhodná mezi změnami, kde jsou těžké zkoušky víry, je malá africká země Malawi. Až do roku 1962 se svědkové Jehovovi těšili v této zemi z rychlého růstu. Ale v roce 1964 vypuklo mocné pronásledování. Protože svědkové Jehovovi nebyli ochotni uctívat malawijskou část ‚divokého zvířete z moře‘ (Zjev. 13:1, 4) tím, že by si kupovali členské legitimace politické strany, byli vyhnáni z domovů a mnozí byli znásilněni a usmrceni. Nakonec většina z nich byla vyhnána ze své domovské země. Avšak pravost jejich víry, jakoby vyzkoušená ohněm, je příčinou nejen jejich radosti, ale radosti všech křesťanských bratrů na celém světě. (1. Petra 1:7) Ve všech zemích, kde jsou svědkové Jehovovi nuceni sloužit v podzemí, je možné nalézt stejnou ryzí víru. Všichni tito svědkové — a je jich v těch zemích víc než 200 000 — mají podivuhodný úspěch ve svém vítězství vírou.
11. Co ukazuje, že musíme vytrvat ve své vítězné víře?
11 Ale jak je tomu se svědky Jehovovými, kteří žijí v zemích, kde není nutné mít stálý strach ze zatýkání, vězení nebo ztráty života? Žel, v některých z nich to není tak dobré. Jsou mezi nimi bohaté země, kde je hojnost lákadel k zábavám a nemravnostem. Ale nikdo by v těchto zemích nikdy neměl ztratit ze zřetele skutečnost: Musíme vytrvat ve svém vítězství vírou, dokud nebudeme vysvobozeni ze zlého systému věcí buď smrtí, nebo přežitím „velkého soužení“.
12. Která slova Ježíšova proroctví vyžadují dnes naši velkou pozornost a proč?
12 Jak je naléhavé, aby všichni měli toto jasné porozumění! Máme zřejmé důkazy, že svět se potácí na pokraji záhuby. „Poslední dny“ již téměř uběhly. Proto by měla poslední slova Ježíšova proroctví o skonávání systému věcí znít jasně v uších všech dnešních Jehovových služebníků: „Dávejte však na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebyla obtížena přejídáním a přílišným pitím a úzkostlivými životními starostmi a náhle by na vás přišel ten den jako léčka. Přijde totiž na všechny, kteří bydlí na tváři celé země. A tak zůstaňte bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všemu, co má přijít, a aby se vám podařilo stát před Synem člověka.“ — Luk. 21:34–36.
„USTANOVENÝ ČAS“ SE PŘIBLIŽUJE
13. Proč je naléhavé, abychom dále očekávali Jehovův soud?
13 Ačkoli „velké soužení“ snad nepřišlo tak brzy, jak mnozí z nás očekávali, není to důvod ke zklamání. Bůh se nemění. (Mal. 3:6) Ani jeho velkolepá předsevzetí se nezměnila. Jehova řekl o „dobrém poselství“: „Tak se prokáže mé slovo, které vychází z mých úst. Nenavrátí se ke mně bez výsledku, ale určitě vykoná to, v čem jsem měl zalíbení, a jistě bude úspěšné v tom, k čemu jsem je poslal.“ (Iz. 55:11) Čas k vykonání Božího rozsudku není odsunut. Každým dnem se blíží. Mysleme proto na slova u Izaiáše 30:18: „Jehova je Bohem soudu. Šťastni jsou všichni, kteří jej dále očekávají.“
14. a) Jaká důvěra nám umožní, abychom nakonec i my přijali za svá Jozuova slova? b) Jaké povzbuzení můžeme nalézt v Abakukově proroctví?
14 Není to závislost na nějakém časovém období, ale naše důvěra celým srdcem v Jehovu jako Boha, který „nemůže lhát“, jež nám umožňuje získat vítězství vírou. (Tit. 1:2) Takovou důvěrou se nakonec dostaneme tam, kde budeme moci říci ve svém vítězství vírou svým druhům totéž, co řekl Jozue staré doby: „Vy dobře víte svým celým srdcem a svou celou duší, že neselhalo ani jedno slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se pro vás splnila. Ani jediné slovo z nich neselhalo.“ (Joz. 23:14; 21:45) Můžeme mít plnou důvěru v Abakukova slova, že „vidění je ještě na ustanovený čas a s těžkým oddychováním spěje ke konci“. Ať také my s tímto viděním dále těžce oddychujeme, dokud nebude naše vítězství úplné! Proroctví nás ujišťuje: „Nebude mluvit lež. I kdyby se snad zdrželo, stále na ně čekej, protože se zcela jistě splní. Neopozdí se.“ — Abak. 2:3.
„JEHOVA NENÍ POMALÝ“
15. a) Proč je možno říci, že „Jehova není pomalý“? b) Jak přijde konečně jeho den?
15 Od doby apoštolů uplynulo devatenáct set let. Ale v Božích očích je to méně než dva dny. Je to tak, jak vyjádřil apoštol Petr: „Ať však neunikne vaší pozornosti jedna skutečnost, milovaní, že jeden den je u Jehovy jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. Jehova není pomalý vzhledem k svému zaslíbení, jak to někteří lidé pokládají za pomalost, ale je k vám trpělivý, protože si nepřeje, aby byl někdo zničen, ale přeje si, aby všichni dospěli k pokání. A přece Jehovův den přijde jako zloděj.“ — 2. Petra 3:8–10.
16. Proč ještě nepřišel Jehovův den a jak bychom tedy měli reagovat na situaci?
16 A co když je určeno, aby do Jehovova dne jeho časové hodiny ještě chvíli tikaly? Nejsme rádi, že to umožní několika stům tisícům dalších „ovcí“, aby se shromáždily? Zatímco Jehovovy hodiny dále tikají, proudí desetitisíce bývalých katolíků ke Království, stovky lidí na odlehlých mořských ostrovech opouštějí svou modloslužbu a tisíce Asiatů se osvobozuje od orientálních pověr, aby přijaly „dobré poselství“. Důvod, proč ještě nepřišel Jehovův den podobný zloději, je, že Bůh má stále ještě pro nás práci při shromažďování „jiných ovcí“. Jehova není pomalý. Ať ani my nejsme pomalí a chápeme se každé příležitosti, abychom se plně účastnili jeho díla.
17. a) Jakou časovou radu dal Petr ve své době? b) Co odlišuje Jehovův lid a jak dále projevuje víru?
17 Apoštol Petr radí: „Konec všech věcí se přiblížil. Buďte proto zdravé mysli a buďte bdělí vzhledem k modlitbám. Především mějte jeden k druhému vřelou lásku.“ (1. Petra 4:7, 8) Zatímco zlý „systém věcí“ se blíží k poslednímu zoufalému pokusu zničit Boží lid, je skutečně třeba, abychom zůstali klidní, bdělí a vytrvalí v modlitbách, v důvěře ve své vítězství vírou. Musíme být spojeni vřelou láskou, protože ta je poznávacím znamením Jehovova lidu na celé zemi. Kde žil během celých lidských dějin lid podobný dnešním svědkům Jehovovým? Je to jediné bratrství, které proniklo až do nejvzdálenějších částí obydlené země. Jaká síla, kromě Jehovova ducha, mohla spojit dva milióny „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“ do tak podivuhodné jednoty ve víře, záměru a činnosti? Společně jsme dobyli vítězství vírou a společně projevujeme tuto víru, když vydáváme svědectví o Jehovově mesiášském království. — Zjev. 7:9.
KDYŽ SE BLÍŽÍ KONEC
18, 19. a) Jak se ve splňování biblického proroctví rozvíjely události v apoštolských dnech? b) Jakou smutnou chybu snad tehdy někteří učinili?
18 Dnes se Jehovovi služebníci podobají věrným křesťanům, kteří očekávali za dnů apoštolů v Jeruzalémě první splnění „znamení“. Dávali pozor na příchod „ohavnosti“, která měla stát na „svatém místě“. Nakonec k tomu došlo! Římské armády zaútočily a pronikly až k západní zdi chrámového území. Co museli křesťané nyní udělat? Ježíš řekl: „Ať začnou utíkat k horám.“ Když vojsko neočekávaně odtáhlo, využili křesťané příležitosti. Uprchli do hor Pereje. Byli však nyní zachráněni? Bylo jejich vítězství víry úplné? Ještě ne. — Mat. 24:15, 16.
19 Tito křesťané napjatě očekávali další vývoj — vykonání Jehovova rozsudku nad Jeruzalémem. Čekali rok. Nic se nestalo. Dva roky, a opět se nic nestalo. Tři roky, a stále se nic nedělo. Někteří z křesťanů snad byli unaveni čekáním. Možná, že říkali: ‚Vraťme se do města, abychom se zase ujali svého obchodu a mohli pohodlněji žít!‘ Jaká by to však byla smutná chyba!
20. Jak vedla víra k záchraně?
20 Ve čtvrtém roce se však náhle římská vojska vrátila. Město a chrám byly zcela zničeny, takže nezůstal kámen na kameni. Přesně tak, jak to Ježíš prorokoval. (Luk. 19:41–44; 21:20–24) Avšak Boží lid vně Judeje byl činný a bdělý. Čekal na Jehovu. Jejich víra vedla k jejich záchraně.
21. Jaké pozoruhodné splnění biblického proroctví nastalo od roku 1945?
21 Dnes jsme v podobné situaci. Křesťanstvo je novodobým protiobrazem starého, nevěrného Jeruzaléma. „Ohavnost“ z Ježíšova proroctví se dá s pomocí Bible jasně poznat v dnešní Organizaci spojených národů. Je tímtéž jako „šarlatové divoké zvíře“ ze 17. kapitoly Zjevení. Když toto „zvíře“ vyšlo v roce 1945 z propasti, mohl „Veliký Babylón“, světová říše falešného náboženství, jehož nejvýznačnější částí je křesťanstvo, na ní jezdit a vykonávat určitou kontrolu.
22. Jakou změněnou situaci můžeme dnes vidět v OSN a co to naznačuje?
22 Dnes je však tomu jinak. Národy, které se dívají na náboženství jako na „opium lidu“, získaly v OSN velkou moc. Jsou skutečnou hrozbou působení náboženských církví křesťanstva. Můžeme očekávat, že se velmi brzy „deset rohů“ „divokého zvířete“ obrátí proti světovému náboženství a zpustoší náboženskou sféru křesťanstva. To bude počátek „velkého soužení“, které brzy dosáhne svého vrcholu v Armageddonu. — Zjev. 17:12–18; 19:19–21.
23. a) Co nyní musíme dělat vzhledem ke kritické situaci na zemi? b) Jak se i tobě může podařit, abys zvítězil svou vírou nad světem?
23 Co musí dělat svědkové Jehovovi, když vidí kritickou situaci na zemi? Musíme se ujistit, že náš útěk do ochranných „hor“ Božího království je úplný. Musíme neotřesitelně pokračovat ve svém vítězném boji víry. Musíme být rozhodnuti zvítězit skrze našeho Boha, který nás miluje. Pokud je ještě čas, musíme se horlivě účastnit na kázání dobrého poselství o království po celé zemi a na činění učedníků. Budeš společně se všemi svědky Jehovovými na celém světě stát dále ‚pevně v jednom duchu a jako jedna duše zápasit bok po boku za víru v dobré poselství‘? (Fil. 1:27) Budeš tak oslavovat Jehovovo jméno a království jeho Syna, Ježíše Krista? Budeš-li to dělat, podaří se i tobě zvítězit svou vírou nad světem.