Návštěvy, které vykonávají starší, přinášejí užitek Božímu lidu
„Vrátili se do Lystry a Ikonie a Antiochie a posilovali duše učedníků, neboť je povzbuzovali, aby zůstali ve víře, a říkali: ‚Do Božího království musíme vejít skrze mnohá soužení.‘ “ — Skutky 14:21, 22.
1. Proč jsou nyní návštěvy cestujících dozorců stejně nutné jako v prvním století?
APOŠTOLOVÉ a jiní starší muži v prvním století vykonávali jako cestující dozorci v pravý čas návštěvy u křesťanských sborů. Dnes navštěvují cestující dozorci pravidelně více než 42 000 sborů svědků Jehovových po celém světě. Mají tyto návštěvy — starověké a novodobé — mnoho společných rysů? Rozhodně mají. Křesťané v dnešní době mají totiž do značné míry stejné potřeby jako křesťané v apoštolských dobách. Potřebujeme z těchto návštěv načerpat povzbuzení a praktickou pomoc, abychom mohli dále činit Boží vůli i za obtížných okolností.
2. a) Jakým problémům čelili křesťané v prvním století stejně jako nyní? Jaká práce byla a je nutná? b) Proč jsou až dodnes vítány návštěvy starších mužů?
2 Následkem zděděné nedokonalosti se křesťané v rané době setkávali s podobnými problémy jako my. (Řím. 3:23) Museli čelit různým druhům pokušení, podobným, jakým musíme odolávat my. (1. Kor. 10:13) Žili uprostřed zlého systému věcí, který existuje až dodnes a z něhož všichni toužíme být vysvobozeni. (Gal. 1:4) Jejich hlavním odpůrcem byl ďábel, a tomu musíme odporovat i my. (1. Petra 5:8) Ačkoli tito věřící v prvním století měli tělesné slabosti, ačkoli na ně doléhal tlak světa i odpor ze strany neviditelných zlých duchovních sil, přece dostali práci, kterou měli konat. Jejich posláním bylo kázat „dobré poselství“ a činit učedníky. Toto poslání platí i pro dnešní svědky Jehovovy a musí být úplně vykonáno před nadcházejícím koncem tohoto bezbožného světa. (Mat. 28:19, 20; Sk. 1:8) Stejně jako kdysi, jsou i nyní návštěvy mužů s duchovním smýšlením vítány jako opatření, které má Boží lid posílit, povzbudit a pomoci mu i jiným způsobem.
3. Jaký můžeme získat užitek, zamyslíme-li se nad zprávami o návštěvách v apoštolských dobách a uvědomíme-li si, co tomu odpovídá v dnešní době?
3 Tyto návštěvy v apoštolských dobách jsou pro nás v dnešní době vodítkem, které nám velmi pomáhá. (Sk. 14:21–23; 15:36) Zkoumáme-li některé biblické zprávy a uvědomíme-li si, co jim odpovídá v dnešní době, můžeme získat hlubší ocenění pro opatření, jímž jsou takové „dary v podobě lidí“, kteří slouží našim potřebám a splňují je. — Ef. 4:8, 11, 12.
JAKÝ PANOVAL NÁZOR NA NÁVŠTĚVY, KTERÉ KONALI STARŠÍ
4. Jak návštěva, která přijela do sboru v Antiochii, pomohla tamějším bratrům?
4 Po jeruzalémském sněmu v roce 49 n. l. byl poslán Juda a Sílas spolu s Pavlem a Barnabášem do Antiochie. Co bys zažil, kdybys tam tehdy byl? Podle zprávy ve Skutcích 15:32 dva „proroci“ Judas a Sílas „povzbudili bratry mnohými rozmluvami a posilnili je“. Předtím byla v Antiochii nějaká neshoda v otázce obřízky. Nyní však byla věc vyřešena, když sbor v Antiochii obdržel duchem vedený dopis a také návštěvu dvou „proroků“. Sbor měl důvod k radosti. — Sk. 15:2, 22–31.
5. Co nám říká Filipenským 2:20–22 o Timoteově způsobilosti?
5 „Starší“ projevovali pokorného a obětavého ducha, a právě proto přinášeli svým bratrům takové povzbuzení. Byl to například Pavlův misionářský druh Timoteus, o němž Pavel napsal: „Nemám nikoho jiného s takovým postojem jako on, který se bude opravdově starat o vaše věci. Všichni ostatní totiž hledají své vlastní zájmy, ne zájmy Krista Ježíše.“ Timoteův spolupracovník Pavel neměl pochybnosti o tom, zda jej má poslat k filippskému sboru jako člověka, který bude mezi nimi sloužit „při podporování dobrého poselství“. — Fil. 2:20–22.
6. a) Jak měli mít bratři na Krétě užitek z Titovy činnosti, při níž Titus jednal podle Pavlových pokynů? b) Jak měla Titova rada zapůsobit na mladé i staré, na muže i ženy?
6 Starší, kteří byli vysláni do určité oblasti, obvykle tam zůstali delší čas, aby posilovali bratry. Bylo velmi nutné, aby Titus pomohl v řešení problémů na Krétě. Bylo mu řečeno, aby „napravil věci, které jsou nedostatečné, a. . . ustanovil starší muže v jednom městě po druhém“. Vzhledem k tomu, že někteří byli vzpurní, vedli neužitečné řeči a učili klamným myšlenkám, měl Titus dále přísně kárat nepořádné, aby „byli zdraví ve víře“. (Tit. 1:5–14) Měl radit mužům i ženám pokročilejšího věku, měl je povzbuzovat stejně jako mladší muže a ženy i otroky, aby svým způsobem života „ve všem zdobili učení našeho zachránce, Boha“. — Tit. 2:1–10.
7. a) V jakých směrech byli tehdejší navštěvující dozorci způsobilí? b) Jak se podle 1. Korintským 11:1 měli křesťané dívat na věrné starší muže, jako byl Pavel?
7 Je zřejmé, že v prvním století způsobilí dozorci přinášeli sborům potřebné poučení. Všichni měli dlouholeté zkušenosti v kazatelském díle, v plnění odpovědnosti jako starší a v překonávání těžkostí. Když apoštol Pavel vypočítal pronásledování a nebezpečí, s nimiž se setkal, projevil svůj hluboký smysl pro odpovědnost, když řekl: „Kromě těchto věcí vnějšího druhu, to, co na mne útočí den co den, je úzkostlivá starost o všechny sbory.“ (2. Kor. 11:23–28) Titus, Timoteus a jiní s ním byli v těchto zážitcích úzce spojeni. (2. Kor. 8:23; 2. Tim. 3:10, 11) Projevovali příkladnou víru a tím poskytli příklad hodný napodobení. — 1. Kor. 11:1.
8. Jaké napomenutí dostali starší v Efezu a jaký měli vztah k Pavlovi?
8 Bratři si těchto „starších mužů“, kteří je navštěvovali, nejen hluboce vážili pro jejich znamenitou práci, ale také jim projevovali velkou osobní náklonnost. Vynikající případ se stal při Pavlově setkání se staršími muži z Efezu. Nabádal je: „Dávejte pozor sami na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch jmenoval jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna.“ (Sk. 20:28) Potom varoval před blížícím se odpadnutím a vybízel je, aby zůstali bdělí a pomáhali slabým. Když společně přednesli modlitbu, tito starší muži se pohnutě loučili s Pavlem, a obzvláště pocítili bolest, když se dověděli, že již neuvidí jeho tvář. — Sk. 20:29–38.
PRAKTICKÁ POMOC POSKYTOVANÁ SBORŮM
9. Jak dozorci, kteří přicházeli na návštěvu, chválili a povzbuzovali sbory?
9 Navštěvující dozorci často chválili tyto věřící v rané době za znamenité vlastnosti, které projevovali. Bylo tomu tak i u ‚svatých‘ v Kolosech. Epafras mluvil o jejich znamenitých skutcích a o jejich lásce v duchovním ohledu, a Pavel za to vyjadřoval díky Bohu. (Kol. 1:2–8) Pavlova návštěva v Tessalonice přinesla vynikající výsledky. Později napsal tamějším věřícím, že si povšiml jejich věrné práce, milujícího úsilí a vytrvalosti. Přijali slovo v době soužení a stali se důstojnými napodobiteli mužů, jako byl Pavel, Silvánus (Sílas) a Timoteus. (1. Tess. 1:1–7) Slovem i příkladem učili tito starší muži učedníky v raných dobách a ukazovali jim, jak mohou v každodenním životě projevovat ovoce Božího ducha. Povzbuzovali je, aby bezvýhradně důvěřovali Jehovovi a aby se na něj stále spoléhali v modlitbě. Sbory se radovaly z takových návštěv a uznávaly, že jim přinášejí posilu a povzbuzení, „aby zůstali ve víře“. — Sk. 14:22.
10. a) Proč nebylo možno činit žádné ústupky vzhledem k duchovní a morální čistotě? b) V jakém směru povzbuzovali tito starší muži místní jmenované pastýře?
10 Apoštolové a starší muži bezpochyby podnikli opatření, aby se mohli starat o řádnou a harmonickou činnost tehdejších sborů pod Kristovým vedením. (Ef. 4:15, 16) Věděli, že musí být zachovávána duchovní a morální čistota. V tomto ohledu nebylo možné činit žádné ústupky. Jak jinak by mohl křesťanský sbor zůstat oddělený od světa a být používán jako čestná nádoba při vykonávání Jehovova díla? (2. Kor. 6:14–17; 1. Tess. 4:3–8; 2. Tim. 2:20–22) Tito starší muži vykonávali návštěvy a psali dopisy, v nichž zdůrazňovali, jak je důležité poslouchat božské požadavky, a tak pomáhali místním jmenovaným pastýřům a stádu v jejich péči. — 1. Petra 5:1–5.
11. Jak mohou navštěvující dozorci dnes povzbuzovat všechny dozorce ve sborech podle rady, kterou dal Pavel Timoteovi?
11 Pavel nabádal mladého dozorce Timotea: „Staň se. . . pro věrné příkladem. . . , věnuj se dále veřejnému čtení, napomínání, učení. . . , aby tvůj pokrok byl zjevný všem.“ (1. Tim. 4:12–15) Cestující dozorci v dnešní době dávají při svých návštěvách podobné rady. A stejně jako Pavel pověřil Timotea, povzbuzují i oni všechny dozorce ve sborech, aby ‚kázali slovo, naléhavě se toho drželi v příznivé době, v době obtížné, kárali, napomínali, pobízeli, se vší shovívavostí a uměním vyučovat‘ a aby ‚konali dílo evangelisty‘, aby tak plně dovršili svou službu. — 2. Tim. 4:1–5.
12. Jakou radu ohledně souzení dostal korintský sbor?
12 Apoštolové bez váhání vyjadřovali, co by mělo být učiněno vzhledem k posuzování záležitostí. Když se Pavel setkal se situací, při níž šlo o nesprávné jednání, jež zůstalo nenapraveno, poradil v dopise, co by byl učinil, kdyby byl osobně přítomen, a pevně nařídil odpovědným mužům v Korintě, aby ze svého středu ‚odstranili toho zlého člověka‘. (1. Kor. 5:3, 13) Také povzbudil k tomu, aby osobní rozpory mezi bratry projednávali bratři, kteří jsou způsobilí soudit. (1. Kor. 6:1–6) Taková rada pomohla odpovědným bratrům, aby se tím řídili ve svém smýšlení.
LASKAVÉ OPATŘENÍ, KTERÉ NÁS MÁ POSÍLIT
13. a) Proč můžeme být vděčni za opatření, které Jehova učinil, když dal věrné dozorce, včetně těch, kteří pravidelně navštěvují sbory? b) Jaké zkušenosti zažili mnozí cestující dozorci?
13 Dnes působí Jehovův duch na jeho lid, a proto jsou zde těžce pracující, způsobilí muži s dlouholetými zkušenostmi, kteří mohou navštěvovat sbory. (Srovnej Efezským 4:11, 12.) Ačkoli jsou to lidé nedokonalí, projevují mnohé ze znamenitých vlastností, jimiž se vyznačoval Pavel, Sílas, Barnabáš, Timoteus a jiní. V dnešní době je mnoho cestujících dozorců, kteří mají více než třicetileté zkušenosti v díle plným časem. Jeden dosud činný krajský dozorce se ujal služby plným časem před 55 lety, když mu bylo osmnáct let. (Kaz. 12:1) Od té doby sloužil soustavně a posledních třicet let strávil návštěvami sborů. Téměř všichni tito muži sloužili také jako dozorci v místních sborech a jako průkopníci. Jiní strávili řadu let v misionářské službě nebo v odbočkách Společnosti Strážná věž. Přítomnost takových mužů ve sboru je požehnáním, protože všichni mohou získat sílu z duchovních věcí, jichž se mohou účastnit. Jejich návštěvy nám mohou pomáhat v naší službě a uctívání a také v rozvíjení křesťanské osobnosti.
14. Z čeho je patrné, že tito starší muži jsou způsobilí? Co se snaží budovat v ostatních?
14 Zástupci vysílaní do sboru jsou vždy muži, kteří se ujímají vedení v díle, při němž se káže o království a jsou činěni učedníci. Pochopili smysl slova a přinášejí znamenité ovoce. (Mat. 13:23) Jsou prostoupeni pocitem, že žijeme v naléhavé době, protože totiž mají pravé ocenění pro to, co znamená Boží království. Chápou vážnost těchto posledních dnů, a proto při své práci nemarní čas. (Řím. 12:11) S tímto postojem se snaží i v ostatních pěstovat téhož evangelizačního ducha, který byl charakteristický pro raný křesťanský sbor. — Sk. 5:42; 8:1–4.
15. a) Jak se cestující dozorci dívají na Ježíšovy příkazy u Matouše 24:14 a 28:19, 20? b) V souladu s tím, co se stalo po letnicích roku 33 n. l. , jakou pomoc a jaký příklad poskytují dnešním sborům?
15 Cestující dozorci si vysoce váží Ježíšova příkazu, že je nutné kázat „dobré poselství“ a činit učedníky, a proto zdůrazňují toto dvojí poslání jako svatý svěřený úkol, jako božský požadavek. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Připomínají si, co se stalo po dnu letnic v roce 33 n. l. a také později po obrácení Kornelia a jeho domácnosti, že totiž rychle přibývalo věřících a že byli plně poučeni, aby mohli žít podle „dobrého poselství“ a účinně je oznamovat druhým. (Sk. 2:46, 47; 5:14; 6:7; 10:44–48; 20:20) Aby vzrostl počet dalších věřících, zvou dnes cestující dozorci co největší počet osob, aby se s nimi účastnili vydávání svědectví. Pomáhají těm, kteří mají málo zkušeností. Nadšení a znamenité vedení ze strany navštěvujících starších přispívá k rozšíření svědeckého díla. Říkají s Pavlem: „Běda mi, kdybych neoznamoval dobré poselství!“ — 1. Kor. 9:16.
16, 17. a) Jaké povzbuzení mohou poskytnout cestující dozorci, když vybízejí k tomu, aby se sbory měly na pozoru před vniknutím světského ducha? b) Jak mohou pomáhat bratrům v boji proti nenápadnému vlivu hmotařství?
16 Mnoho práce musí být také vykonáno v tom směru, že těm, kteří jsou spojeni se sbory, je nutno pomáhat, aby činili pokroky v křesťanském způsobu života. (2. Petra 1:5–10) Někteří lidé, kteří se ještě nezbavili světskosti, se snad pokoušejí vnést do sboru zvyky, jež by mohly uvolnit vysoká měřítka chování stanovená v Božím slově. Je nutné se mít na pozoru, aby do sboru neproniklo světské smýšlení, a proto musí cestující dozorci projevovat rozlišovací schopnost, když pozorují nenápadné náznaky. Budou chtít povzbuzovat Boží lid, aby se důsledně držel biblických zásad, pokud jde o životní zvyky, morálku a jednání s ostatními, ať již v osobních záležitostech nebo ve věcech společenských. (1. Kor. 10:31–33; 1. Petra 1:14–16; Žid. 13:18) Možná že je nutné připomínat starším, aby jednali rozhodně, když jde o udržení morální, naukové a duchovní čistoty ve sborech.
17 V souladu s radou, kterou dostal Timoteus, jsou dozorci nabádáni, aby varovali křesťany před vtíravými vlivy hmotařství. (1. Tim. 6:9, 10, 17–19) Tím, že sami dávají příklad a kladou duchovní věci na první místo, povzbuzují ostatní, aby ‚hledali nejdříve Boží království‘. — Mat. 6:33.
18. Proč je tak důležité zachovat si duchovní pevný postoj a zralost a jak je možno k tomu povzbuzovat?
18 Žijeme ve světě, kde jsou lidé zmítáni vzájemně si odporujícími větry náboženských nauk, a proto členové Jehovova lidu musí být pevní a vyspělí křesťané. (Ef. 4:13, 14) Musí mít pevný postoj, který nesmí rychle podléhat změnám následkem nezávislého myšlení nebo citového nátlaku. (Kol. 1:23; 2:6, 7) Cestující dozorci by proto měli právem zdůrazňovat, že všichni křesťané musí soustavně růst v přesném poznání Boha. (Fil. 1:9, 10; Kol. 1:9–11) Povzbuzují k osobnímu, rodinnému a sborovému studiu, aby se křesťané sytili nejen ‚mlékem slova‘, ale ‚hutným pokrmem‘, aby plně oceňovali ‚slovo spravedlnosti‘ a aby „používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným“. (Žid. 5:12–14) Když cestující dozorci zkoumají duchovní stav sboru, poskytnou biblickou radu k takovým věcem.
19. Jak cestující dozorci pomáhají různým lidem podle jejich osobních potřeb? (Jak. 5:19, 20)
19 Tito starší muži snad také navštěvují nemocné, osoby pokročilejšího věku a jiné, jak k tomu mají příležitost. (Přísl. 16:31; Mat. 18:12–14; povšimni si rozdílu u Ezechiela 34:4.) Když k nim přicházejí jednotlivci s odlišnými názory na osobní věci, laskavě, ale pevně je napomínají z Písma v tom směru, aby mezi sebou obnovili pokoj. (1. Tess. 5:14, 15) Často nepozorovaným způsobem mohou duchovně budovat ty, kteří mají nějaké pochybnosti ohledně křesťanského způsobu jednání nebo které je nutno nějak jinak ‚vychvátit z ohně‘. — Juda 22, 23.
20. Jak projevují cestující dozorci a jejich manželky obětavost?
20 Stejně jako v prvním století slouží tito cestující dozorci a jejich manželky za nejrůznějších okolností. V mnohých částech země přejíždějí každý týden z místa na místo. Aby se dostali do vzdálených míst nebo do území v džungli, někteří cestují na koni nebo na kánoi nebo chodí pěšky dlouhé vzdálenosti přes horské hřebeny nebo průsmyky. V zájmu sborů snášejí velké těžkosti. Mnozí přijali pověření v místech daleko od svých rodin a blízkých příbuzných. Ale bez ohledu na svou situaci dávají se k dispozici dobrovolně a jsou ochotni přizpůsobit se kvůli „dobrému poselství“. — 1. Kor. 9:23.
21. a) K jakému ocenění nám má pomoci přehled o službě těchto starších mužů? b) K jaké otázce nás to nyní vede?
21 Učiníme-li si přehled o tom, v kolika ohledech návštěvy věrných starších mužů slouží k posile sborů, ať již v apoštolských dobách nebo v dnešní době, pak můžeme jedině oceňovat jejich úsilí. Starší muži, kteří takovým způsobem vydávají své síly, jsou skutečně mezi těmi, o nichž apoštol Pavel napsal: „Bratři, prosíme vás, abyste si vážili těch, kteří mezi vámi tvrdě pracují a kteří vám předsedají v Pánu a napomínají vás, a abyste jim pro jejich práci projevovali mimořádnou pozornost v lásce.“ (1. Tess. 5:12, 13) Vážíme si cestujících dozorců, ale jak můžeme v budoucích dnech osobně získat větší užitek z jejich návštěv? Prozkoumejme nyní tuto otázku.