Život, který si můžeš zvolit
JE jiný život, který si můžeš již nyní zvolit. Je to život, který neuvadá jako květ na konci jara a neusychá jako tráva na konci léta. Není plný bolesti a zklamání ani jej neohrožuje zločinnost, válka a hlad, nákazy a smrt. Jeho dny nejsou krátké, ale jsou nekonečné. Jeho dny nejsou plné nepokoje, ale nevýslovné radosti. Je to život, který Jehova pro člověka původně připravil.
A to je život? Blaženě se povalovat v nebi na načechraném obláčku, drnkat na harfu a plout prostorem a věčností? Ne, není to ta marná a neužitečná existence, kterou si zahálčiví snílci vykouzlili jako nebeský život. Abychom jasně viděli, co je život, který si můžeš nyní zvolit, obraťme se k Božímu slovu a snažme se zjistit, jaké měl Bůh předsevzetí, když stvořil muže a ženu.
První dvojice nedostala pověření vzhledem k nebi, ale vzhledem k zemi. Bůh jim řekl: „Buďte plodní a množte se a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v poddanosti mořské ryby a létající tvory nebes a každého živého tvora, který se hýbe na zemi.“ Podmanit si zemi znamená pečovat o ni, ne ji ničit. To je zřejmé z toho, co bylo člověku uloženo v Edenu: „Jehova Bůh vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a pečoval o ni.“ — 1. Mojž. 1:28; 2:15.
Kdyby se lidská rodina rozrostla a Eden by byl příliš malý, mělo se rostoucí obyvatelstvo podle Božího předsevzetí šířit za hranice zahrady a brát s sebou semena nebo odnože dokonalých rostlin z Edenu, sázet je na nových územích a obdělávat tyto nové prostory stejně jako počáteční rodina v Edenu. Lidstvo by se tak šířilo po zemi a podmaňovalo by si ji tím, že by ji proměňovalo v ráj. Podmínky Edenu by se rozšířily a Boží zahrada by byla celosvětová.
V tomto celosvětovém ráji měl člověk panovat nad zvířaty s láskyplnou péčí a vzájemnou důvěrou, ne drážděním a práskáním biče krotitele zvířat ani zamřížovanými prostorami klecí zoologických zahrad ani smrtonosnými puškami novodobých nimrodů. Toto láskyplné panování poslušného lidstva nad zvířaty mělo trvat věčně.
Takové panství však dlouho netrvalo. Přišel hřích a zmařil pokoj zahrady Eden. Jehovův výnos pro člověka zněl: „Z každého stromu zahrady smíš jíst do sytosti. Ale pokud jde o strom poznání dobrého a zlého, z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.“ (1. Mojž. 2:16, 17) První dvojice neposlechla, pojedla a přivodila smrt sobě i svému potomstvu. Jehova je vypudil ze zahrady a řekl člověku:
„Půda země [je] kvůli tobě prokleta. V útrapách budeš jíst její výnos po všechny dny svého života. A poroste ti trní a bodláčí a budeš jíst polní rostlinstvo. V potu tváře budeš jíst chléb, dokud se nevrátíš do půdy, neboť jsi z ní byl vzat. Neboť jsi prach a do prachu se navrátíš.“ — 1. Mojž. 3:17–19.
Jehova Bůh dal lidstvu dokonalý počátek. Nebylo jeho chybou, že lidstvo jde od zlého k horšímu. „Skála [Jehova], dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není žádné bezpráví; je spravedlivý a přímý. Oni ze své strany jednali zhoubně; nejsou jeho dětmi, je to jejich vlastní vada. Pokřivená a pokroucená generace!“ (5. Mojž. 32:4, 5) Podobné prohlášení je vysloveno u Kazatele 7:29: „Bůh učinil lidstvo přímé, ale oni sami si vyhledali mnohé plány.“ Nebo jak druhou polovinu verše překládá „Ekumenický překlad“: „Vyhledává samé smyšlenky.“
Dnes stále ještě člověk jedná zhoubně, hůře než kdy dřív. Jeho zatvrzelé vykořisťování zemského rostlinstva a zvířat a jeho zneužívání zdrojů a prostředí dnes ničí Zemi jako obyvatelnou planetu. Ale Jehova tomu učiní konec, vždyť prohlašuje, že „zničí ty, kteří ničí zemi“. — Zjev. 11:18.
JEHOVOVO PŘEDSEVZETÍ SE PROSADÍ
Jehovovým předsevzetím se zemí je, aby přetrvala navždy: „Nebude na neurčitý čas, nebo navždy, přivedena k potácení.“ Bude stále obývána: „Neboť tak řekl Jehova, stvořitel nebes, on, pravý Bůh, ten, který utvořil Zemi a který ji udělal, on, který ji pevně založil, který ji neutvořil jen tak naprázdno, ale vytvořil ji dokonce proto, aby byla obývána: ‚Já jsem Jehova a není nikdo jiný.‘“ — Žalm 104:5; Iz. 45:18.
Jehovovým původním předsevzetím bylo, aby se Země stala rájem naplněným osobami, které jsou Bohu oddány a které o ni s jejím rostlinstvem a zvířaty budou pečovat a které budou udržovat zdravé prostředí. Je to stále jeho předsevzetím a Jehova nás ujišťuje, že bude uskutečněno: „Tak se prokáže mé slovo, které vychází z mých úst. Nevrátí se ke mně bez výsledků, ale určitě vykoná to, v čem jsem měl zalíbení, a jistě bude úspěšné v tom, k čemu jsem je poslal.“ — Iz. 55:11.
Další článek ti odhalí radosti života na rajské zemi, který si dnes můžeš zvolit.