Co nám pomůže, abychom se ‚chovali jako menší‘?
1. Jaké biblické informace, o kterých jsme uvažovali dříve, nám mohou pomoci, abychom se chovali jako menší?
CO nám pomůže, abychom se ‚chovali jako menší‘? Všechno, co bylo ukázáno v předchozím článku o tom, jaké špatné plody to přináší, když se tak nechováme, by nám jistě mělo posloužit jako varovný příklad. Přece nechceme selhat na cestě k životu! Na druhé straně by nás všechny znamenité příklady těch, kteří se chovali jako menší a obdrželi odměnu, měly povzbudit ke snaze o napodobení.
2, 3. a) Jak nám může dobrý vztah k Jehovovi Bohu pomoci, abychom se chovali jako menší? b) Proč nám může pomoci pokora?
2 Některé z nás to možná nenapadlo, ale jednou z největších pomocí je dobrý vztah k Jehovovi Bohu, plná důvěra k němu. Když tak budeme jednat, nebudeme se neúměrně starat, abychom nepřišli zkrátka, nebyli podceňováni nebo přehlíženi. Ano, chceme ‚důvěřovat v Jehovu celým srdcem a nespoléhat na své vlastní porozumění. Budeme-li si ho všímat na všech svých cestách, on sám urovná naše stezky k našemu největšímu dobru.‘ (Přísl. 3:5, 6) Pak se také můžeme spolehnout, že nechá všechna svá díla spolupůsobit k našemu dobru. — Řím. 8:28.
3 Je také třeba pokory, abychom se chovali jako menší. A proč bychom neměli chtít být pokorní? Je nám řečeno: „Lepší je být pokorný v duchu s mírnými, než se dělit o kořist s těmi, kteří se sami vyvyšují.“ Cesta pyšného se sama hroutí: „Pýcha předchází pád a domýšlivý duch je před klopýtnutím.“ Více než to, pýcha způsobuje, že Bůh se staví proti nám, jak čteme: „Bůh se staví proti domýšlivým, ale pokorným prokazuje nezaslouženou laskavost.“ Apoštol Petr zdůrazňuje totéž co učedník Jakub slovy: „Všichni se však přepásejte pokorou mysli k sobě navzájem.“ Ano, všichni bychom se měli chovat jako menší — „protože Bůh se staví proti domýšlivým, ale pokorným prokazuje nezaslouženou laskavost“. — Přísl. 16:18, 19; Jak. 4:6; 1. Petra 5 :5; srovnej Římanům 12:16.
ZÁSADA VEDENÍ PROSTŘEDNICTVÍM HLAVY
4, 5. a) Jak nám v té věci pomůže, jestliže oceňujeme zásadu vedení prostřednictvím hlavy? b) Jak to lze dobře znázornit?
4 Další pomocí je, oceňujeme-li zásadu vedení prostřednictvím hlavy. Kdykoli se má vykonat práce, k níž je třeba více než jednoho člověka, nutně se musí jedna osoba ujmout vedení a činit konečné rozhodnutí, jinak vzniká zmatek a záměry se kříží. Jinými slovy, je zapotřebí organizace. Organizaci mnoha osob lze připodobnit k lidskému tělu. Kolik různých údů mají naše těla, a přece je řídí jedna hlava! Některé údy snad více vynikají, jsou důležitější než jiné, ale jak ukazuje apoštol jasně, žádný úd nemůže říci druhému „nepotřebuji tě“. Všechny jsou nutné. Když se tím budeme řídit, nebudeme potom spokojeni, že máme podíl na uskutečňování záměru organizace? — 1. Kor. 12:21.
5 Jak důležité je uznávat zásadu vedení prostřednictvím hlavy, je také možno dobře znázornit na orchestru. Ve velkém symfonickém orchestru může být stovka nadaných hudebníků, a přece se každý z nich musí chovat jako menší. I dirigent se musí chovat jako menší, protože je vázán tím, co svou hudbou zamýšlel skladatel. A všichni hudebníci v orchestru musí dávat pozor na dirigenta a jsou vzhledem k němu menší. Nejen to, ale v každé sekci, kde hraje na určitý nástroj více než jeden hudebník, je „první hudebník“ a ostatní hudebníci v této sekci se musí co nejpřesněji řídit jeho stylem. U prvních houslí je například koncertní mistr. Jen při takovém uspořádání může vznikat krásná, harmonická hudba. Ano, oceňování zásady vedení prostřednictvím hlavy nám pomůže, abychom se chovali jako menší.
DUCH ZDRAVÉ MYSLI A BOŽÍ SVATÝ DUCH
6, 7. Jak může pomáhat duch zdravé mysli, abychom se chovali jako menší?
6 Mít ducha zdravé mysli nám v této věci také pomůže. Apoštol Pavel nám radí: „Prostřednictvím nezasloužené laskavosti, jež mi byla dána, říkám totiž každému tam mezi vámi, aby si o sobě nemyslel víc, než je třeba, ale myslel tak, aby měl zdravou mysl, každý podle toho, jakou míru víry mu Bůh přidělil.“ (Řím. 12:3) Když se na sebe podíváme střízlivě a nedovolíme, aby nám pohled zamžila pýcha nebo sebeláska, najdeme hojnost důvodů, abychom se chovali jako menší. Jak to?
7 Každý z nás je daleko důvěrněji obeznámen sám se sebou než s druhými. Měli bychom daleko lépe než ostatní vědět, kolik se nám nedostává k tomu, jací máme být a jak máme jednat. Pavel bědoval: „Vždyť co chci, to nedělám, ale činím to, co nenávidím.“ (Řím. 7:15, „Žilka“) Kromě toho jsme jako křesťané povinni nesoudit druhé příliš přísně, ale spíše omlouvat jejich nedokonalosti a projevovat shovívavost. Jsme si bezpochyby bolestně vědomi vlastních slabostí i okolností, kdy nás snad ovlivnila nesprávná pohnutka. Právě pro tuto skutečnost bychom měli být ochotni chovat se jako menší ve vztahu k druhým. Je to nesporné: duch zdravé mysli nám v těchto věcech pomáhá. — 2. Tim. 1:7.
8. Jak nám pomůže chovat se jako menší, jestliže oceňujeme moc Božího svatého ducha?
8 Také znamenité ocenění pro moc Božího svatého ducha nám pomůže, abychom se chovali jako menší. Bez ohledu na naše přirozené nadání nebo získané schopnosti je v Jehovově organizaci rozhodující Boží svatý duch. (Zach. 4:6) Právě svatý duch způsobil, že služba raných křesťanů byla tak účinná, takže jejich nepřátelé si stěžovali, že „převrátili obydlenou zemi“. (Sk. 17:6) Bylo to Božím duchem, že mohli mluvit s takovou otevřeností před svými náboženskými odpůrci, ačkoli byli z přirozeného hlediska nevzdělaní a obyčejní. (Sk. 4:13, 29–31) Když uznáváme, že všichni naši bratři mají Božího svatého ducha, pomůže nám to, abychom se vůči nim chovali jako menší, i kdybychom třeba ze světského hlediska vynikali nějakými schopnostmi. Tak by pro nás mělo být snazší dbát rady: „Předcházejte se navzájem v projevování úcty.“ — Řím. 12:10.
9. Jaký účinek by na nás mělo mít ocenění prvořadosti Jehovova království?
9 Oceňujeme důležitost království Jehovy Boha? Jestliže ano, pak budeme ochotni klást jeho zájmy na první místo v našem životě. I to nám pomůže, abychom se chovali jako menší. Proč to lze říci? Jestliže si totiž uvědomujeme, že důležité je dílo království, na kterém se všichni podílíme, a ne my sami, pak nás nepřiměřeně nevzruší, budeme-li náhodou přehlédnuti vzhledem k přednostem služby, po nichž jsme snad toužili. Chceme brát vážně Boží dílo, a ne sebe. Na různých sborových shromážděních je koneckonců jen určité množství úloh, na oblastním sjezdovém programu také, a stejně i na krajském sjezdu. Někteří z nás tedy nutně zůstanou stranou. Bude-li to naším údělem, radujme se s bratry, kteří tu přednost získali, místo abychom jim záviděli. Mějme myšlenkový postoj žalmisty, který řekl: „Neboť den v tvých nádvořích je lepší než jinde tisíc. Zvolil jsem si raději stát u prahu v domě svého Boha, než obcházet ve stanech špatnosti.“ Ano, je daleko lepší být menším v Jehovově organizaci, než být větším v satanově špatné odsouzené organizaci. — Žalm 84:10; 84:11, „KB“.
PRAKTICKÁ MOUDROST
10. Od jakých rozpaků můžeme být uchráněni, jestliže se budeme chovat jako menší?
10 Boží slovo, Bible, mluví mnoho o praktické moudrosti. Ukazuje například, jak moudré je užívat ostrých nástrojů, aby se člověk nemusel zbytečně namáhat. (Kaz. 10:10) Dává nám také praktickou radu, jak se chovat jako menší. Ježíš to vysvětlil, jak čteme u Lukáše 14:8–11: „Když tě někdo pozve na svatební hostinu, nelehej si na nejvýznamější místo. Snad současně pozval někoho váženějšího, než jsi ty, a ten, který pozval tebe i jej, přijde a řekne ti: ‚To místo ať má tento muž.‘ A pak se s hanbou zvedneš, abys zaujal nejnižší místo. Ale když jsi pozván, jdi a spočiň na nejnižším místě, aby ti muž, který tě pozval, řekl, až přijde: ‚Příteli, vystup tam výše.‘ Pak budeš poctěn před všemi ostatními spoluhosty. Neboť každý, kdo se vyvyšuje, bude pokořen, a kdo se pokořuje, bude vyvýšen.“
11. a) Proč přispívá k dobrým vztahům s druhými, když se chováme jako menší? b) V kterých dalších ohledech pomáhá tento myšlenkový postoj?
11 Dá se také dobře říci, že je prakticky moudré snažit se o dobré vztahy s druhými. Chovat se jako menší je jedna z cest, jak tohoto vytouženého cíle dosáhnout. V lidské povaze je starat se o vlastní výhody, a když jsme ctižádostiví nebo se příliš úzkostlivě snažíme vyniknout, vyvoláváme v ostatních nepříjemné pocity. Ale když se chováme jako menší, neohrožujeme postavení druhých a nevzbuzujeme v nich pocit nejistoty nebo méněcennosti. Z toho vyplyne, že nám budou spíše projevovat přátelství a náklonnost. Navíc, když se budeme chovat jako menší, nebudeme soupeřit v tom, abychom nějak vynikli. To nás bude chránit, abychom si netroufali na víc, než na co stačí naše schopnosti nebo síly; bude nás to chránit, abychom, jak se říká, ‚neukousli větší sousto, než můžeme spolknout‘. Neboli, jak to mnohem lépe vyjádřil Ježíš, je moudré spočítat náklady. Praktická moudrost nás bude kromě toho chránit, abychom neslibovali víc, než dokážeme vykonat. — Luk. 14:28.
12. Jak to pomáhá, jestliže se v rodinném kruhu chováme jako menší?
12 Praktická moudrost, která nás vede, abychom se chovali jako menší, se uplatňuje i v rodinném kruhu. Moudrá manželka se například spokojí s doplňující, podřízenou úlohou ve vztahu ke svému manželovi, protože ví, že to přispívá k pokoji v rodině a vede to ke štěstí. Plní-li tuto úlohu ochotně, získává si náklonnost a lásku svého manžela, takže ten má potom chuť pro ni leccos udělat. A kdy je manželka šťastnější, než když má manžela, který je vůči ní tak dobře naladěn, že jí stále podává důkazy svého ocenění a náklonnosti slovem i činem? V tomto ohledu je také prakticky moudré pro manžela, aby uznal, v čem jeho manželka vyniká, spokojil se s úlohou menšího a projevil jí jako hlava své uznání. To zase na ni bude mít znamenitý účinek.
NEJVĚTŠÍ POMOCÍ JE NESOBECKÁ LÁSKA
13, 14. Jak v tomto ohledu pomohla nesobecká láska a) Jonatovi? b) Ježíši Kristu?
13 Pomůže nám náklonnost a nesobecká láska, abychom se chovali jako menší? Ano, více než všechno ostatní! Znamenitý příklad máme v Jonatovi, synu krále Saula. Čteme, že hned po tom, co David zabil obra Goliáše, „Jonatova duše se připoutala k duši Davidově a Jonata ho začal milovat jako svou vlastní duši“. (1. Sam. 18:1) Jak plynul čas, Jonata si začal uvědomovat, že ne on, ale David je Jehovovým vyvoleným, aby nastoupil po Saulovi jako král v Izraeli. Ale pro svou lásku mu Jonata vůbec nezáviděl, a naopak řekl: „Neboj se, protože ruka mého otce Saula tě nenajde, a ty sám budeš králem nad Izraelem, a já sám se stanu druhým po tobě.“ — 1. Sam. 23:17.
14 Jak znamenitý příklad máme také v Ježíši Kristu! Ježíš řekl: „Miluji Otce.“ Pro tuto lásku Ježíš nikdy ani na okamžik nepomýšlel na to, aby byl svému Otci roven, ale vždy oceňoval, že Jehova Bůh je jeho hlavou. (Jan 14:31; 1. Kor. 11:3; Fil. 2:6) A co víc, z veliké lásky k pomazaným následovníkům svých šlépějí byl Ježíš ochoten za ně i zemřít. (Ef. 5:25) Ježíšův příklad pokory a lásky by nám měl jistě pomoci, abychom se chovali jako menší.
15. Jaký znamenitý příklad takového chování poskytl apoštol Pavel?
15 Již dříve jsme poznamenali, že se apoštol Pavel choval jako menší vůči svým spolukřesťanům. Proč? Bylo to proto, že k nim měl velkou lásku. Když psal svým spolukřesťanům v Římě, netěšil se tedy jen na to, jak posílí jejich víru, ale jak také oni vzájemným povzbuzením posílí jeho víru. (Řím. 1:8–12) Podobné svědectví přinášejí jeho slova bratrům v Korintu: „Naše ústa se k vám otevřela, Korinťané, naše srdce se rozšířilo. V nás nemáte nedostatek místa, ale máte nedostatek místa ve svých vlastních něžných náklonnostech. Tak se náhradou a na oplátku — mluvím jako k dětem — rozšiřte i vy.“ (2. Kor. 6:11–13) Všimni si podobných myšlenek vzhledem ke křesťanům ve Filippech a v Tessalonice. — Fil. 1:8; 4:1; 1. Tess. 2:7, 8.
16, 17. a) Co se dá říci o novodobých příkladech lidí, kteří se chovají jako menší? b) Jakou pomoc v tom může poskytnout láska?
16 Nemáme mnoho takových znamenitých příkladů v nové době? Na odpovědných místech jsou mnozí, kteří dávají znamenitý příklad a chovají se jako menší. Jsou pokorně k službám svým bratrům, kteří potřebují pomoc. To se zejména projevuje na našich větších shromážděních. Tehdy si bez ohledu na přirozené nadání nebo postavení v organizaci všichni, jak se říká, ‚vyhrnou rukávy a dají se do práce‘, aby byla hotova.
17 Nesobecká láska nám pomáhá, abychom se chovali jako menší. Ano, ‚láska se nevychloubá, nenadýmá se, nehledá své vlastní zájmy‘. Nestará se přehnaně o to, aby dostala všechno, co jí náleží. (1. Kor. 13:4, 5) Láska nám opravdu pomáhá, protože nás pohání k tomu, abychom ‚nehledali svou vlastní výhodu, ale výhodu druhých‘. (1. Kor. 10:24) Jak řekl Pavel galatským křesťanům: „S láskou si navzájem služte jako otroci.“ Sloužit si navzájem jako otroci jistě vyžaduje, aby se každý z nás choval jako menší! — Gal. 5:13.
18. Jak se dá dobře shrnout látka o tom, jak se chovat jako menší?
18 Biblická zpráva i starověké a soudobé dějiny jasně potvrzují, že chovat se jako menší je moudrá cesta. Přispívá to k dobrým vztahům s Jehovou Bohem, s našimi spolukřesťany a s členy našich vlastních rodin. Navíc je to cesta ke štěstí, protože to znamená dávat druhým výhody a přednosti, a „je větší štěstí v dávání než v přijímání“. (Sk. 20:35) Je také mnoho věcí, které nám pomohou a přivedou nás k tomu, abychom se chovali jako menší: všímejme si biblických příkladů, uznávejme zásadu vedení prostřednictvím hlavy, pěstujme ducha zdravé mysli, dejme se vést Božím svatým duchem a projevujme praktickou moudrost a nesobeckou lásku. Kéž vždycky pokládáme za přednost a požehnání, že se můžeme chovat jako menší, a to k prospěchu druhých i nás samotných, ale především k Jehovově chvále.