Co to znamená pro nás?

AČKOLI dnes není žádný Boží prorok činící zázraky, který by mohl křísit mrtvé, přece se můžeme zcela spolehnout na to, že našim drahým zemřelým bude brzy vrácen život.

Krátce před návštěvou v Naim, když se Ježíš časně zjara roku 31 n. l. v Jeruzalémě účastnil židovského pasach, učinil pozoruhodný slib ohledně vzkříšení mrtvých. Do té doby zřejmě nikoho nevzkřísil. Přesto řekl: „Jako totiž Otec křísí mrtvé a obživuje je, tak i Syn obživuje ty, které chce. Jako má tedy Otec život sám v sobě, tak udělil i Synu, aby měl život sám v sobě. A dal mu moc soudit, protože je Syn člověka. Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kteří konali dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kteří konali hanebnosti, ke vzkříšení soudu.“ — Jan 5:21, 26–29.

Náboženští odpůrci, ke kterým Ježíš mluvil, mu nevěřili. I když se po celé Judeji začaly šířit spolehlivé zprávy, že Ježíš v Galileji vzkřísil vdovina syna, odmítali věřit. O dva roky později, když Ježíš vzkřísil svého přítele Lazara, byli ve skutečnosti tak rozhněváni, že mu ukládali o život. Dokonce „se nyní uradili, že zabijí i Lazara, protože kvůli němu. . . mnozí Židé. . . uvěřili v Ježíše“. — Jan 12:10, 11; 11:38–53.

Jenom proto, že v prvním století někteří odmítali přijmout záplavu svědectví, že Ježíš byl předpovězeným Božím prorokem, ovšem nemáme dnes důvod, abychom byli skeptičtí a nevěřili v Ježíšův slib vzkříšení. Ježíšova slova jsou spolehlivá. Dokáže udělat, co slíbil. Když vzkřísil vdovina syna, prokázal tím, že „obživuje ty, které chce“.

Proto dnes máme všechny důvody důvěřovat Ježíšovu slibu, že „všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou“. Skutečnosti svědčí, že čas k tomu je již na dosah. Od roku 1914 vidíme, jak se v naší generaci splňují všechny věci, jimiž se podle Ježíše a jeho apoštolů měly vyznačovat „poslední dny“ tohoto systému věcí. Světová válka, nedostatek potravin, nákazy, zemětřesení, bezzákonnost, zločinnost — to vše je na denním pořádku. Konec tohoto zlého systému je nesporně blízký. — Mat. 24:3–14; Luk. 21:10, 11; 2. Tim. 3:1–5; 2. Petra 3:3, 4.

Až přijde konec, proběhne zde na zemi vzkříšení. Budeš-li prokazovat víru, můžeš se toho dožít. Uvidíš, jak slavný čas to bude! Jak šťastné bude opětné setkání vzkříšených mrtvých s jejich drahými! Pak se splní slib: „[Bůh] pohltí skutečně smrt navždy a svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy se všech tváří.“ — Iz. 25:8.