Mohl by se Kristus vrátit, a přitom být neviditelný?

PROČ vlastně vznikla tato otázka? Prostě proto, že Ježíš sám řekl svým učedníkům: „Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka na nebeských oblacích a mocí a velikou slávou.“ (Mat. 24:30) Ale, později když se svými učedníky jedl svou poslední večeři, řekl: „Ještě chvilku a svět mě více nespatří, ale vy mě uvidíte, neboť já žiji a vy budete žít.“ (Jan 14:19) Tento zdánlivý protiklad dále komplikuje zjevení dané apoštolu Janovi asi o šest desetiletí později. Zní: „Hle, přichází s oblaky a uvidí jej každé oko a ti, kteří jej probodli, a všechny kmeny země se kvůli němu budou bít v zármutku.“ — Zjev. 1:7.

Máme snad brát doslova výroky „uvidí“ a „nespatří“? A nebo by mohli mít nějaký skrytý smysl? Důležitost těchto otázek je doložena tím, co se přihodilo v prvním století našeho letopočtu, když mnoho Židů očekávalo svého Mesiáše.

ZJEVIL SE, ALE NEBYL POZNÁN

Tenkrát mohlo být hlavní otázkou: ‚Mohl by se Mesiáš neboli Kristus zjevit a nebýt poznán?‘ zřejmě měl být jako člověk viditelný, ale rozezná v něm židovská veřejnost toho, koho poslal Bůh?

Biblická zpráva jasně naznačuje, jak reagovala většina lidu. Při jeho slavnostním příjezdu do Jeruzaléma volali: „Zachovej, prosíme, Syna Davidova! Požehnaný je ten, který přichází ve jménu Jehovově!“ Když se druzí ptali: „Kdo je to?“, davy ustavičně říkaly: „To je ten prorok Ježíš z Nazaretu v Galileji!“ Domnívali se, že tento tvůrce zázraků začne jednat a osvobodí Židy od římského jha. Ale nedopadlo to tak. Ježíš nebyl politickým revolucionářem, ale prosazoval spíše duchovní svobodu a náboženskou čistotu. To ovšem zklamalo nacionalistické tužby mnohých, kteří v té době žili! Tento „mesiáš“ nezapadal do jejich předem vytvořené představy zachránce Izraele.

Jak se lišil přátelský zástup z 9. nisana (neděle) od krvežíznivého davu ze 14. nisana (pátku)! „Všichni řekli: ‚Na kůl s ním!‘ . . . ‚Jeho krev ať přijde na nás a na naše děti.‘“ — Mat. 21:9–11; 27:22–25.

Pro svou krátkozrakost přišla většina židovského národa o slavnou přednost kralovat s Kristem v jeho nebeském království. Jejich politické a vlastenecké ideály jim zamžily vidění duchovních požehnání, která jim mohla přinést jen dobro. Chtěli Mesiáše jen pro svou vlastní generaci a pro svůj zvláštní problém — římskou okupaci země. Nerozpoznali pravého Mesiáše navzdory všem jeho ‚pověřovacím listinám‘. — Mat. 1:21 až 2:6.

EXISTUJE MODERNÍ OBDOBA?

Je možné, aby v našem 20. století došlo k něčemu podobnému? Bylo by možné, aby milióny mylně očekávaly, že uvidí Krista doslovně přicházet na oblacích?

Klíč k těmto otázkám nám dá Ježíšovo varování určené jeho následovníkům: „Jestliže vám potom někdo řekne: ‚Hle zde je Kristus‘, nebo: ‚Tam!‘, nevěřte tomu. Protože povstanou falešní Kristové a falešní proroci a budou dělat velká znamení a zázraky, aby svedli, bude-li to možné, i vyvolené. Hle, varoval jsem vás předem.“ (Mat. 24:23–25) To naznačuje, že Kristova přítomnost nebude viditelná na tomto či onom místě zemského povrchu. Proto jsou ti, kteří se prohlašují za Krista jenž se vrátil, nebo tvrdí, že ho viděli, buď poblouznění nebo podvodníci.

Klíč k porozumění celé věci tkví v otázce, kterou položili čtyři učedníci svému Mistru při pozorování Jeruzaléma a jeho chrámu z nedaleké Olivové hory. Ježíš je překvapil proroctvím, že chrám, doslovné ústředí židovského uctívání té doby, bude zcela zničen. Ptali se ho tedy: „Pověz nám, kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti [řecky parousía] a závěru systému věcí?“

Možná, že bys rád srovnal text citovaný z „Překladu nového světa“ se svým vlastním výtiskem Bible. Podle „Bible kralické“ a České bible katolické“ tento text zní: „Které znamení příchodu tvého a skonání světa?“ Také „Ekumenický překlad“ říká: „Jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku?“ Podobně zní i některé anglické překlady. The Living Bible“ však říká: „Jaké události budou signalizovat tvůj návrat a konec světa?“ -Mat. 24:3.

Různé překlady, jež jsou zde předloženy, zavedly mnoho lidí na scestí, pokud jde o pravý význam a uplatnění Ježíšovy odpovědi učedníkům. Jedna věc je, když události naznačují, že někdo přichází nebo se vrací, a něco úplně jiného je, když události dokazují, že očekávaná osoba již přišla. Možná, žes to zažil, když jsi na někoho čekal na letišti nebo na nádraží. Stejně jemně se liší Kristův návrat od jeho „přítomnosti“. Překvapuje tě to?

Ale jak můžeme vědět, který překlad je přesnější — „přítomnost“ nebo „příchod“? Obraťme se k jinému textu, který užívá téhož řeckého slova parousía, a podívejme se, Jak je přeložen v jistých již citovaných Biblích. Například ve Filipenským 2:12 čteme: „A tak, moji milí, jakož jste vždy poslušni byli, netoliko v přítomnosti“ mé [řecky parousía], ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením své spasení konejte.“ („Kralická bible“) „Žilka“ zde říká: „Proto, moji milovaní, jako jste vždycky poslechli, nejen nejen když jsem přítomen, nýbrž mnohem více nyní, když jsem nepřítomen. . .“ Srovnej Filipenským 1:26? kde je užito parousías.a

Jakých slov je zde použito pro překlad parousía? „Přítomnost“ a „přítomen“. „Příchod“ by se nehodil. Vlastní řecké slovo pro „příchod“ (eleúsis) mimoto použil křesťanský mučedník Štěpán, když předložil následující přímočarou otázku při své obhajobě před židovským sanhedrinem: „Kterého z proroků vaši předkové nepronásledovali? Ano, zabíjeli ty, kteří předem ohlašovali příchod [řecky eleúseos]

VIDITELNÝ ČI NEVIDITELNÝ

Teď se ptáme: Jestliže dal Ježíš viditelná znamení, aby označila jeho přítomnost, Bude jeho účinný návrat jako osoby viditelný nebo neviditelný? místo, abychom přijímali tradiční názory, dejme se vést tím, co naznačují Písma. Apoštol Petr například napsal ve svém prvním inspirovaném dopise: „Ano, i Kristus zemřel jednou provždy vzhledem k hříchům, spravedlivý za nespravedlivé, aby vás vedl k Bohu, on, který byl usmrcen v těle, ale oživen v duchu.“ (1. Petra 3:18) Apoštol Pavel k tomu svědectví dodává slova: „Od nynějška tedy neznáme nikoho podle těla. I když jsme znali Krista podle těla, určitě ho již takhle neznáme.“ — 2. Kor. 5:16.

Kdyby se Ježíš vrátil v těle, prospělo by to skutečně lidstvu, nebo by to bylo proti jeho nejlepším zájmům? Ve skutečnosti by to zpochybnilo platnost jeho oběti a účel jeho prvního příchodu na zem. Kristus sám řekl: „Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebes; jestliže někdo jí z tohoto chleba, bude žít navždy, a vskutku chléb, který já dám [ne dočasně zapůjčím], je mé tělo ve prospěch života světa.“ (Jan 6:51) Jeho oběť je základem pro vykoupení lidstva a jeho vzkříšení k duchovnímu životu znamená, že jsme získali soucitného obhájce, aby se nás zastával. Tak psal Pavel: „Kristus Ježíš je ten, jenž zemřel, ano spíše ten, jenž byl vzkříšen z mrtvých, který je po Boží pravici, který se nás také zastává.“ Lidstvo by nic nezískalo, kdyby Kristus opustil toto postavení, aby se tělesně objevil na zemi. — Řím. 8:34.

Co je tedy další možností kromě Kristova druhého příchodu v těle? Prostě řečeno, je to jeho přítomnost čili parousía jako neviditelného Božího Syna, oděného královskou mocí a obracejícího svou pozornost k zemi. Právě proto nám dal viditelná znamení, jimž si můžeme ověřit jeho neviditelnou přítomnost. — Mat. 24:3 až 25:46.

JAK HO ‚UVIDÍ‘ A ‚SPATŘÍ‘?

Mějme to na paměti a vraťme se k textům, které jsme citovali na počátku tohoto článku. Jeden z nich byl Jan 14:19, kde Ježíš řekl: „Ještě chvilku a svět mě více nespatří, ale vy mě uvidíte, neboť já žiju a vy budete žít.“ Ano, jeho následovníci, nikoli veřejnost, ho viděli při různých příležitostech po jeho vzkříšení. Ne že by byl vzal zpět své obětované tělo, ale spíše se zhmotňoval do masitého těla podle potřeb a okolností, jako to předtím dělali andělé. (Luk. 1:11,26,27; 2:9–14) Ve dvou případech se zjevil svým učedníkům, když byli spolu v místnosti, „ačkoli dveře byly zamčeny“. Za takových okolností se rozhodně nemohl zjevit a zmizet normální tvor z masa a krve. — Jan 20:19, 26; 1. Kor. 15:3–8.

Ježíšova slova „vy mě uvidíte“ ovšem mají daleko větší význam než jeho zjevení v podobě vzkříšeného Krista. Sám řekl o něco dříve: „V domě mého otce je mnoho příbytků. Kdyby tomu bylo jinak, byl bych vám to řekl, protože odcházím, abych vám připravil místo. Jestliže tedy půjdu a připravím vám místo, přijdu opět a vezmu vás k sobě domů, abyste i vy byli, kde jsem já.“ To byl zřetelný náznak, že jeho pomazaní následovníci budou sdílet jeho nebeský příbytek a uvidí ho na této úrovni života. — Jan 14:2, 3.

Ale jak máme rozumět Zjevení 1:7, které naznačuje, že jej ‚uvidí‘ i nevěřící? Tento text říká: „Hle, přichází s oblaky a uvidí jej každé oko a ti, kteří jej probodli, a všechny kmeny země se kvůli němu budou bít v zármutku.“ Má to být přijímáno doslovně? Poveze-li se Kristus podle toho na doslovných oblacích, jak ho uvidí každé oko? Bude-li viditelný v Austrálii, pak jistě nebude ve stejnou dobu viditelný v Evropě a ve většině ostatních částí Země, bez ohledu na to, jak vysoko by byl. Skutečnost, že Kristova přítomnost je v různých textech spojována s obrazných užitím oblaků, nám pomáhá pochopit, že jeho přítomnost musí být neviditelná, protože oblaka nepřispívají k větší viditelnosti, jak to dobře ví každý pilot nebo dispečer vzdušného provozu.

A kdo jsou ti, kteří ho probodli? Doslovně to udělali římští vojáci, ale ti jsou už dávno mrtví. (Jan 19:23, 32–34) Tato slova tedy musejí mít jiný význam. Ježíš sám dává klíč ve svém podobenství o ‚ovcích a kozlech‘, když říká: „Do té míry, jak jste to dělali jednomu z těch mých nejmenších bratrů, dělali jste to mně.“ (Mat. 25:31–46) Takže ty národy a jednotlivci, kteří v tomto 20. století špatně zacházejí s Kristovými učedníky na zemi neboli je ‚probodávají‘, jako by ‚probodávali‘ Krista během období jeho neviditelné přítomnosti. A budou přivedeni k poznání toho, jak vážné je, co udělali, a kdo je soudí. ano, „všechny kmeny země“ „uvidí“ čili duševně postřehnou Kristovu přítomnost a zjevení z náhlé změny okolností, která na ně dolehne. Uvědomí si, že Kristus vládne v soudu, ale ne k jejich prospěchu. Budou mít skutečný důvod bít se v zármutku.

Na druhé straně si milióny osob po celé zeměkouli uvědomily Kristovu přítomnost od roku 1914. Přestože vědí, že války a zemětřesení byly běžné po mnoho generací, uvědomují si, že žádná jiná generace nezakusila ani jednu světovou válku, natož dvě. Žádná předchozí generace neměla takovou moc, aby zničila celou lidskou společnost. Vědí sice, že Kristovo proroctví mělo menší splnění před zničením Jeruzaléma v roce 70 n. l., ale uvědomují si také, že formulace proroctví poukazovala k něčemu většímu. Mnohé stránky znamení, které Ježíš předpověděl, jsou zřejmé nyní a někteří z generace, jež viděla počátek těchto pohrom v roce 1914, jsou dosud s námi. — Mat. 24:34.

CO BUDEŠ DĚLAT TY?

Nyní je tedy důležité, jaký postoj zaujmeš ty sám ke Kristově neviditelné přítomnosti, k jeho parousíi. V tomto věku rostoucího cynismu si mnozí zvolili lhostejnost nebo posměch. Můžeš si to však dovolit, když se jedná o Boží plán záchrany pro lidstvo? Je moudré zavrhnout záruky a opatření svrchovaného Pána Jehovy vzhledem k budoucnosti lidské rodiny?

V tomto ohledu je příhodné Petrovo varování. „Vždyť především víte, že v posledních dnech přijdou posměvači se svým posměchem a budou postupovat podle svých vlastních žádostí a říkat: ‚Kde je ta jeho zaslíbená přítomnost? Vždyť ode dne, kdy naši předkové usnuli ve smrti, všechno pokračuje přesně tak jako od počátku stvoření.“ — 2. Petra 3:3, 4.

Až přijde čas pro Kristovo zjevení či soudcovský zákrok vůči tomuto světu, nebude místo pro omluvy na základě nevědomostí či lhostejnosti způsobené okolnostmi. Ježíš sám to jasně vyjádřil slovy: „A tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy se budou všechny kmeny země Bít v nářku a uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou.“ Toto nevyhnutelné uznání Kristovy přítomnosti přijde příliš pozdě, než aby bylo takovým jedincům k dobru. Bude to znamenat zničení pro ty, kdo nedbali. — Mat. 24:30; Zjev. 1:7; 11:18.

Co tedy můžeš dělat, abys nyní obdržel Jehovovo požehnání? Pokorně hledej Jehovu, dokud může být nalezen. Čti a studuj Bibli, abys poznal, jak se stal Kristus dokonalou výkupní obětí při svém prvním příchodu a při své přítomnosti, v níž teď žijeme, slavným králem. Může to pro tebe znamenat život a radost. — Sof. 2:3.

[Poznámka pod čarou]