Kde mají svůj původ?

SVĚTOVÁ náboženství jsou sice velmi rozšířená, ale existují jisté rozšířené podobnosti. Tak například vúdúistická náboženství Jižní Ameriky, kmenová náboženství Afriky, velká náboženství Východu, domorodá náboženství Austrálie — tedy ve skutečnosti téměř všechna náboženství — věří, že člověk má svou duchovní složku, která přežívá smrt hmotného těla. Většina náboženství také věří v existenci neviditelných duchů, kteří mohou v dobrém či ve zlém ovlivňovat lidstvo. Povšiml sis také, jak rozšířené je používání náboženských obrazů? Mnohá náboženství také provozují věštění nebo astrologii. A překvapivý počet náboženství během celé historie měl trojice bohů podobné trojici křesťanstva.

Myslíš, že je možné, aby se u všech těchto náboženství vyvinuly podobné náboženské zvyklosti nezávisle na sobě? Nebo je pravděpodobnější, že měly společný zdroj? To se zdá jistě rozumnější. Ale co bylo tím společným zdrojem?

Chceme-li si na to odpovědět, musíme se zabývat otázkou, odkud pochází náboženství. Dějepisci ještě neumí dát přesnou odpověď. „The World Book Encyclopedia“ píše: „Jistí učenci rozvinuli teorie o tom, jak náboženství v předhistorických dobách začalo. Žádnou teorii však nepřijímají všichni učenci.“ Existuje ovšem spolehlivá autorita, která nám o původu náboženství vypráví. Ta autorita je Bible.

Vznik

Jak víš, Bible je kniha, která bývala svého času velmi vážená. V dnešních dnech ji naneštěstí čte stále méně lidí. Když ale hovoříme o náboženství, nemůžeme Bibli přehlížet. V náboženském ohledu měla totiž na lidstvo větší vliv než kterákoli jiná kniha.

Nehledě na všechno ostatní, je biblické vysvětlení počátku náboženství závažné i proto, že bylo zaznamenáno lidmi, kteří žili mnohem blíže skutečným událostem než my. Uvažujme o tom, co říká Bible, a srovnejme svá zjištění s teoriemi novodobých učenců.

Bible nám říká, že člověk původně věřil jen v jediného Boha. Nebyl to jeho vlastní nápad. Podle zprávy se Bůh člověku odhalil ihned na počátku jako veliký Zdroj života. Nabídl mu pomoc a vedení, takže člověk mohl úspěšně kráčet životem. (1. Mojžíšova 1:26 až 2:25) Všechno tedy začalo jedním náboženstvím. Jak potom vznikla dnešní zmatená situace?

Podle Bible měla svůj kořen ve vzpouře proti onomu původnímu Zdroji. V dokumentu starém více než 3 000 let je jako původce této vzpoury označen muž jménem Nimrod. Nimrod se stal stavitelem měst — budoval města v starobylé oblasti známé jako Mezopotámie. Dnes je tato oblast součástí Iráku. Některá z měst, která zbudoval, se jmenovala Bábel, Erech, Achad a Chalné. — 1. Mojžíšova 10:10–12.

V časopise „Scientific American“ nazval dr. Robert M. Adams budování měst „druhou velkou ‚revolucí‘ v lidské kultuře“. Protože města, která postavil Nimrod, byla mezi prvními, o nichž Bible mluví, můžeme zvážit, jaký vliv asi musel mít tento muž.

Bible vypráví, že v Bábelu (čili Babylóně), který se na konec stal největším z těchto starověkých měst, vznikla snaha zmařit Boží výslovnou vůli, aby se lidstvo rozšířilo po zemi a zalidnilo ji Lidé řekli: „Pojďme, postavme si město a také věž s vrcholem v nebesích a učiňme si věhlasné jméno, abychom snad nebyli rozptýleni po celém povrchu země.“ (1. Mojž. 11:4) Božským zásahem však jejich záměr selhal a oni se postupně rozešli do různých částí země. Přitom si sebou nesli své vzpurné náboženské myšlenky.

Jak se to srovnává s běžnými teoriemi učenců?

Za prvé: „Encyclopedia Americana“ říká: „Téměř všichni učenci souhlasí, že nejranější civilizace, o které víme, povstala mezi Sumery v Mezopotámii.“ Dr. Gideon Sjoborg v článku v „Scientific American“ s tím souhlasí: „Pokud je známo, první města světa dostala svou podobu. . . v Úrodném půlměsíci, jehož východní úsek zahrnuje Mezopotámii.“ Vědci si tedy uvědomují, že lidstvo začalo budovat velká města právě v té oblasti, o níž mluví Bible.

Za druhé: Jméno a poloha většiny měst o kterých Bible říká, že je zbudoval Nimrod, jsou archeologům dobře známy.

Za třetí: O obyvatelích Mezopotámie se ví, že stavěli veliké věže pro náboženské účely. Nazývali je zikkuraty. Věž, o které mluví 1. Mojžíšova, 11. kapitola, nebyla samozřejmě dokončena, ale archeologové odkryli mnoho dokončených věží, které se jí pravděpodobně podobaly.

Za čtvrté: Jméno „Nimrod“ nebylo objeveno nikde jinde než v Bibli, ale některé encyklopedie je spojují se jménem hlavního babylónského boha Marduka. Písmena M-R-D, která se objevují v obou jménech, jsou, zdá se, kořenem neboli významnou složkou obou slov. Je-li tato úvaha správná, potom byl Nimrod nakonec uctíván jako bůh, stejně jako byli v pozdějších letech uctíváni jako bohové římští césarové a egyptští faraóni.

To, co mohou archeologové objevit o dávno minulých dobách, je samozřejmě omezené. Mnoho zřícenin, které odkryjí, je v bídném stavu a je obtížné správně je zařadit. Mnohá důležitá svědectví se bezpochyby ztratila navždy. Badatel Bible se tedy nespoléhá na archeologii, že prokáže pravdivost biblické zprávy.a Je nicméně zajímavé, jak věda v obecných rysech potvrdila události zaznamenané v Bibli.

Tato starověká historie nám také pomáhá porozumět dnešní náboženské scéně světa. Jak? V tom, že obyvatelé Mezopotámie byli po své vzpouře velmi nábožní. Věřili, že člověk má duchovní složku, která přežívá smrt. Měli silnou víru v démony. Používali obrazů. Provozovali věštění a astrologii, a měli dokonce trojice bohů. A to jsou právě některé z těch článků víry, které jsou dnes společné tak mnohým náboženstvím.

Znamená to, že náboženství starověké Mezopotámie se rozšířilo a ovlivnilo náboženství na celém světě? Mnozí učenci dospěli k tomuto závěru. V „Příručce dějin náboženství“ (angl.) mluví prof. Moris Jastrow o „hlubokém vlivu, kterým na starověký svět zapůsobily pozoruhodné projevy náboženského myšlení Babylónie“.

V knize „uctívání mrtvých“ (angl.) napsal plukovník j. Garnier: „Nejen Egypťané, Chaldejci, Féničané, Řekové a Římané, ale i hindové, buddhisté. . . Goti, Anglosasové, Druidové, Mexičané a Peruánci. . . museli všichni odvodit své náboženské myšlenky ze společného zdroje a společného středu. Všude nalézáme zarážející shody v obřadech, rituálech, zvycích, tradicích a ve jménech a vztazích jejich jednotlivých bohů a bohyň.“ Když se raní Babylóňané museli stěhovat po celé zemi, zřejmě si odnesli své náboženské myšlenky s sebou do nových domovů.

Může nám však tato informace pomoci nalézt dnes pravé náboženství?

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 3]

Trojice bohů. Užívání obrazů. Astrologie. Existence neviditelných duchů. Duchovní složka člověka, která přežívá smrt. To jsou články víry společné náboženstvím ve většině zemí.