Boží jméno v „Novém zákoně“

VĚTŠINA překladů „Nového zákona“ nepoužívá žádného odlišujícího jména pro všemohoucího Boha. Proč ne? Je to snad proto, že by se překladatelé svědomitě řídili řeckým textem? V mnoha případech to zřejmě není jejich hlavní zájem, protože nepoužívají jména Jehova ani ve „Starém zákoně“. A přece v původní hebrejštině byla nejen slova označující Pána a Boha, ale také se zde téměř 7 000krát vyskytuje vlastní Boží jméno.

Někteří překladatelé si však uvědomili, že božské jméno patří do „Nového zákona“, přinejmenším proto, že obsahuje přímé citáty z Hebrejských písem, kde se tohoto jména používá. Je proto zajímavé, že v němčině je nejméně pět překladů „Nového zákona“, které obsahují božské jméno.

Jeden z těchto překladů pochází z roku 1796 a pořídil jej Dominikus von Brentano. Používá božského jména ve svém hlavním textu dvakrát a v publikacích Strážné věže již o tom byla v minulosti zmínka. Dva další překlady užívají tohoto jména u Marka 12:29 — je to jednak překlad od Stolze, vydaný v Curychu ve Švýcarsku roku 1781, a druhý je překlad od profesora dr. Johanna Babora, který byl vydán roku 1805 ve Vídni, v Rakousku. Existuje také takzvaná Bonnská bible, kterou přeložil profesor D. P. Dausch a vydal ji roku 1932 v Bonnu, v Německu. Užívá jména „Jahve“ u Lukáše 20:37.

Jiný německý překlad užívá jména Jehova v „Novém zákoně“ desetkrát. Je to dvousvazkový překlad „Nový zákon Svatých písem“, který vyšel v roce 1789 a 1790 v Mnichově, v Německu. Ačkoli není uvedeno jméno jeho překladatele, kniha „Bible v Německu“ (něm.) na str. 281 říká: „Překlad od [Sebastiána] Mutschelleho. Narodil se 18. ledna 1749 v Allershausenu u Freisingu a ve velmi mladém věku vstoupil do jezuitského řádu.“

Božské jméno se vyskytuje v překladech „Nového zákona“ nejen v Německu, ale asi v padesáti jiných jazycích, včetně hebrejštiny.

[Rámeček na straně 31]

Proč to má význam pro tebe

‚Ale proč na tom záleží, zda užíváme Božího jména, nebo ne?‘ může se někdo zeptat. Velmi na tom záleží! Přemýšlej: V „Novém zákoně“ je řečeno, že Bůh obrátí „svou pozornost k národům, aby z nich vybral lid pro své jméno“. (Sk. 15:14) Jestliže neznáš a nepoužíváš toto jméno, můžeš být opravdu počítán mezi lid, který si Bůh vybírá za svůj vlastní? Neměli bychom jen Boží jméno znát, ale měli bychom je chválit před druhými, stejně jako to činil Ježíš Kristus, když byl na zemi. — Mat. 6:9; Jan 17:6, 26.