Slož své úzkostlivé starosti na Jehovu
JESTLIŽE se nějaký muž dopustil cizoložství a vraždy, mohl by trpět úzkostlivými starostmi? Jistě by mohl, má-li vůbec nějaké svědomí. Král David měl svědomí. A přece se tento starověký hebrejský král dopustil v záchvatu silné vášně cizoložství se ženou, která se jmenovala Betsabé. Situace se zkomplikovala, když otěhotněla, a on se nakonec cítil nucen přivodit smrt jejího manžela a sám si ji vzít za manželku.
Můžeš si představit, jakou úzkostí musel trpět a jak ho muselo trápit svědomí, když opět vystřízlivěl? Nemusíme si to ani představovat, protože nám to David líčí sám. Tato tragická řada událostí ho vedla k tomu, že napsal padesátý první žalm.
Jak jednal David v této úzkosti? Žalm nám říká, že se upřímně vyznal svému Bohu, Jehovovi, z toho, co udělal, a že projevil hluboké, upřímné pokání. Potom prosil Boha, aby mu pomohl vytvořit si jiného ducha. Řekl: „Stvoř mi čisté srdce, Bože, a vlož do mne nového, pevného ducha.“ (Žalm 51:10; 51:12, „KB“) Tímto způsobem ‚uvrhl všechnu svou úzkostlivou starost‘ na Jehovu. — 1. Petra 5:7.
Pomůže Bůh člověku, který se dopustil takových zločinů? David se spoléhal na to, že mu Bůh pomůže. Řekl: „Oběti Bohu jsou zlomený duch; zlomeným a zdrceným srdcem, Bože, nepohrdneš.“ (Žalm 51:17; 51:19, „KB“) Dějiny ukazují, že David trpěl až do konce svého života následky toho, čeho se dopustil. Projevoval však upřímné pokání, a proto jej jeho stvořitel neopustil. Dostal pomoc, aby mohl své úzkostlivé starosti snášet.
Snad jsme se nedopustili žádné vraždy. A přece žádný z nás není bez nějakých úzkostlivých starostí. Všichni hřešíme a špatné svědomí je těžkým břemenem. Kromě toho má téměř každý starost ohledně zdraví, vzrůstajících životních nákladů, snad ohledně výchovy dětí, práce, obtížně vychází s druhými, má starosti ohledně zločinů, dluhů a podobných věcí. Snažíš se nést všechny tyto starosti sám? Opravdu to nemusíš. Budeš šťastnější, budeš-li se řídit touto biblickou radou: „Slož své břemeno na samotného Jehovu a on sám tě bude podpírat. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ — Žalm 55:22; 55:23, „KB“.
Jak prosit Jehovu o pomoc
Jak můžeme složit své břemeno na Jehovu? Ovšem, musíme se k němu modlit a mluvit s ním o svých úzkostlivých starostech. Kniha Přísloví nám poskytuje v té věci dobrou radu. Říká nám: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a nespoléhej se na své vlastní porozumění.“ (Přísl. 3:5) Jestliže tedy chceme, aby nám Jehova pomohl, musíme se spoléhat na jeho moudrost. Někdy musíme přijmout toto poučení.
Například v jedné zemi museli křesťané snášet rozhořčené pronásledování. Podle zprávy se nejprve modlili k Bohu o pomoc, ale neměli porozumění. Nechápali, proč musí prožívat takové věci a snažili se říci Jehovovi, co chtějí, aby pro ně učinil.
Stali se však silnějšími a naučili se pohlížet na utrpení pro spravedlnost jako na výsadu. Tak se více podobali starověkým apoštolům, kteří, když byli od židovských vůdců zbiti, „odešli ze sanhedrinu a radovali se, protože byli uznáni za hodné toho, aby byli zneuctěni pro jeho jméno“. (Sk. 5:41) Nyní tito novodobí křesťané s Boží pomocí trpělivě snášejí jakékoli pronásledování, jež jim satan působí. Spoléhají se, že Jehova nechá věci působit svým způsobem, a trpělivě čekají na to, že je v patřičné době vysvobodí. S důvěrou na něj vkládají všechny své úzkostlivé starosti. — Přísl. 14:26.
Máme-li složit na Jehovu všechny své úzkostlivé starosti, je k tomu také třeba víry, že nám Jehova může a chce pomoci. Jedna žena se o tom dobře poučila. Trpěla úzkostlivými starostmi, protože si sice přála sloužit Jehovovi, ale přitom náruživě kouřila. Modlila se o pomoc, ale kouřila dál. Za nějaký čas mohla šťastně oznámit: „Konečně jsem přestala kouřit!“ Proč nepřestala dřív? Připustila: „Modlila jsem se k Bohu o pomoc, ale ve skutečnosti jsem nevěřila, že mi může pomoci.“ Teprve když prosila ve víře, dostala potřebnou pomoc. — Žid. 11:6.
Přejeme-li si, aby nám Jehova pomohl nést naše úzkostlivé starosti, musíme také něco dělat. Ježíš to naznačil, když řekl: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a pokorný v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše.“ — Mat. 11:28, 29.
Je přísloví: ‚Člověče, přičiň se, a Bůh ti pomůže.‘ Výše uvedená Ježíšova slova ukazují, že ve skutečnosti ‚Bůh pomáhá těm, kteří jsou ochotni pomáhat jiným‘. Ježíš nabídl osvěžení — úlevu od úzkostlivých starostí — těm, kteří jsou ochotni ‚vzít na sebe jeho jho‘, to znamená podřídit se Kristovu vedení a sloužit Bohu a lidem kolem sebe stejně jako Ježíš. — Mat. 9:35–38; Jak. 1:27; 1. Jana 3:17.
Jak Jehova pomáhá?
Jestliže tedy trpíme velkou úzkostlivou starostí a modlíme se k Bohu v plné víře, jestliže pravost této víry dokazujeme tím, že se snažíme konat jeho vůli, sloužíme mu a pomáháme lidem kolem sebe, jakou pomoc pak můžeme očekávat?
Může se stát, že Bůh úplně odstraní problém, který vyvolal naši úzkostlivou starost. Někdy se to stává. Nebo se může stát, že nám dá potřebnou moudrost, abychom uměli problém vyřešit sami nebo abychom poznali správný způsob, jak se chovat. Pak poznáme, jak pravdivé je biblické přísloví: „Kdo spoléhá na své vlastní srdce, je hloupý, ale kdo chodí v moudrosti, ten unikne.“ — Přísl. 28:26.
Jak můžeme získat takovou zbožnou moudrost? Návštěva shromáždění Jehovova lidu a čtení Bible a biblických publikací — to jsou dva způsoby, které vyvstávají v mysli. Jak to řekla jedna křesťanská matka, která trpěla mnoha úzkostlivými starostmi, protože její manžel byl alkoholik. Řekla: „Především mi pomohlo čtení ‚Strážné věže‘, studium a jednání podle toho.“ — Žid. 10:24, 25; Žalm 119:97–104.
Nebo nám Jehova může pomoci prostřednictvím našich křesťanských bratrů. Jeden starší dostal od dvou osob ve svém sboru vřelý dopis, v němž bylo mimo jiné řečeno: „Děkujeme ti za to, že jsi nám mnohokrát naslouchal a pomáhal nám v našich osobních problémech, že jsi nás povzbuzoval, když jsme byli sklíčeni, navštěvoval jsi nás, když jsme byli nemocní, přišel jsi, kdykoli jsme tě zavolali, a zůstal jsi celou noc v nemocnici, když tě naše rodiny potřebovaly. Jsme vděčni Jehovovi, že máme bratra, který o nás tak vřele pečuje.“
Když tedy máš nějaké úzkostlivé starosti, proč bys o nich neřekl zralým členům svého sboru? Jehova ti může pomoci jejich prostřednictvím, a uvidíš, jak pravdivé je starověké přísloví: „Pravý druh miluje stále, a je bratrem, který se narodil pro čas tísně.“ — Přísl. 17:17.
Jehova ovšem vždy neodstraní problémy, které vyvolávají naše úzkostlivé starosti. Ale posiluje nás pomocí Bible, svatého ducha a našich křesťanských bratrů a tak nám pomáhá správně se dívat na tyto problémy a moudře v nich jednat. Tak můžeme získat stejnou zkušenost jako apoštol Pavel, který řekl: „Ke všemu jsem silný skrze toho, který mi propůjčuje sílu.“ (Fil. 4:13) I když tedy problémy stále ještě existují, plní Jehova Bůh svůj slib: „Rozhodně tě neopustím a rozhodně tě nezanechám.“ — Žid. 13:5.
Alma se přesvědčila, že to tak je. Je to křesťanská žena, která utrpěla před několika lety automobilovou nehodu a zůstala od pasu dolů ochrnutá. Má velké bolesti, ale ví, že Bůh brzo odstraní nemoci a utrpení, a to ji utěšuje a pomáhá jí to. Zatím říká: „Modlím se k Jehovovi, aby mi pomohl vydržet každý den. Potom, když den skončí, jsem tomu o den blíže.“
Alma nikdy nezamešká žádné křesťanské shromáždění a užívá všech možností, aby se mohla s druhými dělit o důvěru v budoucnost, kterou má. Tak cítí, že ji Jehova podporuje, když na něj vkládá svá břemena.
Ať nám Jehova pomůže jakkoli, můžeme si být jisti, že jsme potřebovali právě to, a že to je dostatečné. Apoštol Pavel s důvěrou prohlásil: „Víme pak, že Bůh nechává všechna svá díla spolupůsobit k dobru těch, kteří milují Boha.“ (Řím. 8:28) I ve velkém utrpení je možné pociťovat pomoc Jehovy Boha. Pavel nám říká: „O nic se úzkostlivě nestarejte, ale ať jsou ve všem vaše prosebné žádosti známy Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkuvzdáním; a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ — Fil. 4:6, 7.
Ať tedy máme jakékoli úzkostlivé starosti a jakákoli břemena, s důvěrou se řiďme radou apoštola Petra: „Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v patřičném čase, zatímco na něj uvrhnete všechnu svou úzkostlivou starost, protože on o vás pečuje.“ — 1. Petra 5:6, 7.
[Rámeček na straně 18]
Jehova slíbil, že nám bude pomáhat nést naše břemena. Máš některý z těchto problémů?
□ Nemoc?
□ Sklíčenost?
□ Pocit méněcennosti?
□ Nedostatek sebeovládání?
□ Pronásledování nebo útisk?
□ Rasové, třídní nebo sexuální předsudky?
□ Doléhají na tebe těžce každodenní problémy?
□ Bojíš se budoucnosti?
□ Musíš jednat s lidmi, s nimiž se těžko vychází?
Je-li to tak, proč se máš snažit řešit tyto problémy sám? Takové úzkostlivé starosti lze snadněji zvládat, přijmeme-li Jehovovu pomoc.