Otázky čtenářů
◼ Proč Štěpán ve Skutcích 7:14 řekl, že Jákobova domácnost měla v době stěhování do Egypta 75 osob, zatímco v 1. Mojžíšově 46:26 je řečeno, že měla 66 osob a v 1. Mojžíšově 46:27 je zmínka o 70?
Je několik možných výkladů. Jedním z nich je, že výrok ve Skutcích 7:14 je založen na řeckém překladu „Septuaginta“, a jiný, že Štěpán počítal i manželky devíti z Jákobových synů.
Nejprve si všimněme, co řekl Štěpán podle záznamu ve Skutcích 7:14: „Josef tedy poslal pro svého otce Jákoba a pro všechny své příbuzné a povolal je z toho místa v počtu sedmdesáti pěti duší“. S touto informací můžeme uvažovat, co říká zpráva 1. Mojžíšovy o tom, jak Jákobova rodina přecházela do Egypta.
1. Mojžíšova 46:8 začíná: „A to jsou jména Izraelových synů, kteří přišli do Egypta: Jákob a jeho synové“. Pak následuje seznam Jákobových potomků, včetně některých z jeho pravnuků. Výčet končí slovy: „Všechny duše, které přišly k Jákobovi do Egypta, byli ti, kteří vyšli z horní části jeho stehna, mimo manželek Jákobových synů. Všech duší bylo 66. A Josefovi synové, kteří se mu narodili v Egyptě, byly dvě duše. Všech duší Jákobova domu, které přišly do Egypta, bylo sedmdesát“. — 1. Mojž. 46:26, 27.
Soupis 66 z Jákobových potomků byl připojen různými způsoby. Někteří znalci připočítávali Judovy syny Era a Onana a také jeho vnuky Ezrona a Hamula. (1. Mojž. 46:12) Jiní nepočítali Era a Onana, protože ti již byli v době stěhování do Egypta mrtví. (1. Mojž. 38:6 — 10) Někteří badatelé Bible počítali Dínu, která se zřejmě nikdy nevdala, nebo snad Eliaba, Rubenova vnuka, o němž je zmínka ve 4. Mojžíšově 26:8. K 66 potomkům může být připojen Jákob i Josef a jeho dva synové (přičemž tito poslední tři se neúčastnili stěhování do Egypta). Tak je dosaženo celkového počtu 70.
Učedník Štěpán jistě věděl, že hebrejský text mluvil o 66 členech Jákobovy rodiny, kteří přecházeli do Egypta. Proč se tedy ve Skutcích 7:14 říká, že Štěpán použil číslice 75?
Někteří bibličtí komentátoři tvrdí, že Štěpán možná založil svou poznámku na znění 1. Mojžíšovy 46:27 podle řeckého překladu „Septuaginty“. Tento překlad uvádí vyšší číslo, protože ve verši 20 připojuje pět jmen (tři syny Manassesovy a Efraimovy a dva vnuky), o nichž se nezmiňuje hebrejský text. Nebo pokud Štěpán sám měl na mysli hebrejské číslo 66, mohlo se stát, že Lukáš snad uvedl číslo obsažené v „Septuagintě“, když psal knihu Skutků v řečtině, protože tento řecký překlad se běžně používal.
Ale ať již Štěpán skutečně mluvil o 75 nebo toto číslo pocházelo z řeckého překladu 1. Mojžíšovy 46:27, je možné je uvést do souladu s hebrejským číslem 66, jestliže připojíme manželky Jákobových synů, o nichž se v 1. Mojžíšově 46:26 výslovně říká, že byly vynechány.
Proč by se mělo přičítat pouze devět manželek? Synů bylo dvanáct, ale Josefova manželka nebyla zahrnuta, protože to byla Egypťanka a Josef ji tam nepovolal. (Sk. 7:13–15) A v době stěhování byla již mrtvá manželka Judova. (1. Mojž. 38:12) Tak by zůstalo nanejvýš 10 manželek. Je možné, že Simeonova hebrejská manželka již také zemřela, protože jeho poslední syn, Saul, je popsán jako „syn kananejské ženy“. (1. Mojž. 46:10) Nebo by číslo devět bylo správné, kdyby Benjamin ještě nebyl ženatý, když se rodina usadila v Egyptě. Je-li tomu tak, pak se Benjamínovi synové, o nichž mluví 1. Mojžíšova 46:21, narodili po přestěhování, ale jsou v seznamu, protože měli mít svou úlohu v kmeni a národu. (Srovnej Židům 7:9, 10) Jestliže se tedy k částečnému celkovému počtu 66 uvedeném v 1. Mojžíšově 46:26 v hebrejském textu přičte devět manželek Jákobových synů, dostáváme celkový počet 75, jak o něm mluví „Septuaginta“ a jak čteme ve Skutcích 7:14.
Je jasné, že nemůžeme být dogmatičtí ohledně všech podrobností, i když způsoby, jak rozumět Skutkům 7:14 a také číslům ve 46. kapitole 1. Mojžíšovy, jsou logické. Máme proto další důvod, abychom se těšili na dobu, kdy Bůh vzkřísí své starověké služebníky, protože se budeme moci dovědět přímo od nich přesné podrobnosti o mnoha biblických zprávách. — Jan 5:28, 29.