Zprávy a jejich hlubší význam

Co je úspěch?

Pro mnoho dnešních lidí je úspěchem a důvodem ke štěstí dostat se na vrchol žebříčku kariéry a dosáhnout bohatství a slávy. Je tomu tak opravdu? Zprávy v časopise „U. S. News and World Report“ to popírají. Je tam řečeno, že taková „láska k úspěchu — jde-li za ním člověk jako za jediným cílem — si může vyžádat velkou daň v podobě nemocí, problémů v zaměstnání, zanedbaných dětí a rozpadlých rodin“. Dr. Paul Rosch, prezident amerického Ústavu pro stres, údajně prohlásil, že „tlak, aby člověk vynikl, je větší než kdy dříve“ a mnoho lidí si myslí, že musí dosáhnout úspěchu, „i kdyby to znamenalo šlapat po spolupracovnících nebo obětovat to, po čem opravdu touží“. Článek sice připouští, že takovou daň nenesou všichni úspěšní lidé, ale tvrdí, že mnozí mají citové problémy a nejsou šťastní. Článek končí slovy: „Odborníci se shodují na tom, že pro pravý úspěch v životě nejsou rozhodující neobyčejné tituly nebo platy vyjádřené šestimístnými čísly.“

Ti, kteří usilují o pravý úspěch a o pravé štěstí, je dnes nemohou najít tím, že by se chtěli za každou cenu dostat na vrchol žebříčku kariéry, ale tím, že hledají pravého Boha a nacházejí ho. Jak to říká Žalm 144:15: „Šťastný je lid, jehož Bůh je Jehova!“ Apoštol Pavel varoval před soutěžením a Ježíš řekl, že „více štěstí je v dávání než v přijímání“. (Sk. 20:35; Gal. 5:26) Snažíme-li se získat úspěch v Božích očích tím, že známe a konáme jeho vůli, místo abychom se chtěli dostat na vrchol světského hmotařského žebříčku, přinese nám to pravé a trvalé štěstí.

‚Zapomínají na výstrahy před zkázou‘

Ježíš řekl, že lidé v Noemově době byli zničeni v potopě proto, že si „nepovšimli“ Božího výstražného poselství. Ježíšovo slavné proroctví o tom, co můžeme očekávat, že se stane za jeho „přítomnosti“ a v závěru satanova systému věcí (u Matouše, kapitola 24), je výstižným popisem toho, co vidíme každý den ve světě kolem sebe. (Viz též 2. Timoteovi 3:1–5.) Ale i přes tyto skličující poměry zavírají někteří lidé oči a nechápou význam těchto událostí.

Například G. Harry Stine mluví ve své nedávno vydané knize „Nadějná budoucnost“ (angl.) o skvělé budoucnosti, kdy nebudou obavy z atomové války, ze znečištění životního prostředí, z nedostatku potravin nebo paliva. Pan Stine považuje líčení těch, kteří mluví o zkáze, za velice nepravděpodobné. S důvěrou chová takovou radostnou vyhlídku, protože člověk přežil dřívější krize a dnešní krizi také nějak přežije.

Bible ukazuje, že přijde doba, kdy již nebudou války, nebude znečišťování životního prostředí ani nedostatek potravin a paliva. To se však nestane v důsledku lidského úsilí, protože „muži, který chodí, ani nenáleží, aby řídil svůj krok“. Ale Jehova může přivodit a také přivodí pokojný svět, kde ráj nikdy neskončí. (Jer. 10:23; Iz. 65:17, 18) Získat věčný život v takovém ráji bude znamenat skutečný úspěch a štěstí.

„Církev přijímá život v hříchu“

Tak zněl titulek zprávy v londýnském listu „Daily Express“, jež pojednávala o třicetistránkové brožuře „Předmluva k manželství“, kterou vydala anglikánská církev. V pojednání o předmanželských sexuálních stycích říká brožura o mnoha novomanželích v době sňatku: „Jistě již nějaký čas plně a volně experimentovali. Jiní již spolu žili, a proto není tento zážitek ničím novým. Nebo ano?“ Novinový článek k tomu poznamenává: „Tato závěrečná otázka je ve třiceti stránkové brožuře jediným náznakem, že sexuální styky před manželstvím nemusí být ideálním začátkem.“ Autor brožury poukázal na to, že církev nevyjadřuje k otázce sexuálních styků před manželstvím ani schválení ani nesouhlas, a dodal: „Doufáme, že ve vztazích před manželstvím se vytváří hluboké a trvalé pojítko, a ne jen povrchní vztahy.“

Jak odlišné jsou Boží mravní normy! Jeho Slovo jasně říká: „Utíkejte před smilstvem.“ (1. Kor. 6:18) Sotva je možno se divit, že mravní normy ve světě upadají, když náboženští vůdci neříkají lidem, jaké jsou Boží požadavky. V 1. Korinťanům 6:9, 10 Bible jasně říká, že ti, kteří pěstují smilstvo a cizoložství, „nezdědí Boží království“. Je povzbuzující vědět, že svědkové Jehovovi se nedopouštějí žádných kompromisů v učení o Božích mravních normách a že se ze všech sil snaží podle nich žít.