Co je skutečně cenné?

„Mnozí z nich žijí zcela prázdným životem, nevydrží u žádné práce, nemají trvalé lidské vztahy a bezcílně se pohybují z místa na místo na své osamělé životní dráze — a nikdo se o ně nezajímá. Důvod: jsou nesmírně bohatí.“ — „The New York Times“, 15. května 1994

DOBŘE víš, že peníze jsou nutné, abychom si mohli opatřit potravu, oděv, přístřeší, zajistit dopravu, lékařskou pomoc a jiné základní životní potřeby. Pravděpodobně si uvědomuješ, že by bylo obtížné žít v dnešní společnosti bez peněz, protože, jak říká Bible, „peníze, ty najdou odezvu všude“. — Kaz. 10:19.

Výše uvedený novinový článek však pojednával o citových problémech bohatých lidí. Je zřejmé, že by bylo nebezpečné soustřeďovat svůj život na získání peněz a majetku. Ale tak jedná mnoho lidí. Chamtivá ctižádost mívá někdy osudné následky. Slýcháme o velice ctižádostivých mužích, kteří umírají na srdeční záchvat ve věku mezi třiceti a padesáti lety. Někteří z nich dávali v sázku zdraví, a dokonce i život, jen aby naplnili své ctižádostivé cíle ohledně peněz. Ani nemusíme být příliš nábožensky založeni, abychom souhlasili s tím, že si raději měli vzít k srdci Ježíšova slova: „Co totiž prospěje člověku, jestliže získá celý svět, ale pozbude svou duši? Nebo co dá člověk výměnou za svou duši?“ — Mat. 16:26

Co má skutečnou cenu?

Jistě víš, že je nekonečně mnoho věcí, které by se nám mohly zdát žádoucí.. Videomagnetofon, soukromý dům, drahé sportovní vybavení — o takové věci usilují lidé v některých zemích. Jinde snad mají lidé cíle ještě nižší hodnoty. Mladá žena v jedné zemi se stala prostitutkou jen proto, aby si mohla opatřit lepší oblečení.

Mnozí si snad uvědomují, že čistě hmotařský přístup k životu je spojen s nebezpečím, ale jak se před tím můžeme chránit? Musíme se snad obrátit zády ke společnosti a stát se, jako se již někteří stali, samotáři nebo poustevníky? A když uvažujeme o tom, co má skutečnou hodnotu, měli bychom se zeptat: Co mi natrvalo přinese pravé štěstí a uspokojení?

Pomůže nám, zamyslíme-li se nad příkladem muže, který je po staletí uznáván a obdivován jako vzor. Byl rabínským právníkem a patřil k židovské sektě, o jejíchž členech bylo v prvním století známo, že „milovali peníze“. (Luk. 16:14) Jmenoval se Pavel. Měl vzdělání i energii, takže si mohl nahromadit bohatství a získat ve společnosti ještě mnohem vyšší postavení.

Prožil však otřesný zážitek, při němž si uvědomil, že opravdu nejvyšší cenu v životě má něco zcela odlišného. Bez ohledu na to, zda právě smýšlíš stejně jako Pavel nebo ne, stojí zato uvažovat o tom, k čemu Pavel došel.

Rozhodl se, že největší cenu v životě má schválené postavení před Bohem jako Ježíšův učedník. To mělo takovou cenu, že Pavel, jako Ježíšův apoštol, mohl snášet těžkosti i pronásledování. Podobal se jednomu dřívějšímu proslulému muži, Mojžíšovi, který ‚považoval Kristovu pohanu . . . za větší bohatství než egyptské pokladyʹ. — Hebr.11:26; 2. Kor. 11:23–27.

Měl bys také vědět, že Pavel nikdy nelitoval toho, že ztratil významné postavení v židovské společnosti tím, že se stal křesťanským apoštolem. Asi po 25 letech, jež strávil jako Bohu oddaný křesťan, napsal: „To, co pro mne bylo ziskem, to jsem považoval za ztrátu pro vynikající hodnotu poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem snesl ztrátu všeho a považuji to za množství smetí, abych získal Krista a byl nalezen ve spojení s ním.“ (Fil. 3:7–9) Jistě vidíš, že Pavel byl přesvědčen o tom, že získal něco opravdu cenného.

Pavlovo rozhodnutí neznamenalo, že již neměl žádné hmotné věci. Zamysli se například nad jeho slovy: „Ve všem a za všech okolností jsem se naučil tajemství, jak být sytý i jak hladovět, jak mít hojnost i jak trpět nouzi.“ — Fil. 4:12.

Bez ohledu na to, jaká je tvá situace, pokud jde o křesťanství, pravděpodobně chápeš, jak to bylo pro Pavla dobré. Když se rozhodl, co je pro něj cenné, dosáhl spokojenosti, kterou nemají ani ti nejbohatší lidé světa. Naftařský miliardář Jean Paul Getty prohlásil: „Peníze nemusí mít nic společného se štěstím. Spíše s pocitem neštěstí.“

Může se však stát, že se někdo pokládá za křesťana a přece nechápe, co má tu nejvyšší cenu. Bylo to tak i v prvním století. Pavel řekl o jednom ze svých druhů: „Démas mě. . . opustil, protože miloval nynější systém věcí.“ (2. Tim. 4:10) V době, kdy mohl Démas pomáhat uvězněnému apoštolovi, zanechal této cesty a dal přednost tomu, co mu nabízel tehdejší svět.

Pavel poukazoval na vážné nebezpečí, do něhož by mohl křesťan přivést hmotařský názor.: „Ti, kteří jsou rozhodnuti zbohatnout, upadají do pokušení a léčky a do mnoha nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zničení a zkázy. Láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli odvedeni od víry a celí se probodali mnoha bolestmi.“ — 1. Tim. 6:9,10.

Mohl by sis tedy právem položit otázku: Jakou úlohu by v mém životě měly mít peníze nebo majetek? Prozkoumejme tuto věc podrobněji, abychom viděli, jak je možné získat to, co má skutečnou cenu.