Jezuitovo doznání

MNOZÍ lidé se dnes stále ještě domnívají, že 25. prosinec je svátek, protože je to den Ježíšova narození. Skutečný náboženský význam tohoto dne je však duchovenstvu již velmi dávno známý, jak ukazuje následující výňatek z díla Urbana Holzmeistera, jezuitského učence:

„Dnes se všeobecně připouští, že oslava 25. prosince pochází ze svátku, který toho dne slavili pohané. Již Petavius [francouzský jezuitský učenec, 1583–1652] správně poznal, že se 25. prosince slavilo ‚narození nepřemožitelného slunce‘.

Svědectví o tomto svátku podává:

a) ‚Kalendář‘ Furia Dionysia Filocala, sestavený v roce 354 [n. l.], v němž je řečeno: ‚25. prosinec, N[arozeniny] nepřemožitelného (Slunce)‘. b) kalendář astrologa Antiocha (sestavený asi v roce 200 [n. l.]): ‚Měsíc prosinec . . . 25 . . . narozeniny Slunce; denního světla přibývá.‘ c) Caesar Iulianus [Iulianus Apostata, římský císař, 361–363 n. l.] doporučil slavnostní hry, které se konaly koncem roku k poctě slunce, jež se označovalo jako ‚nepřemožené slunce‘.“ — „Chronologia vitae Christi“ (Chronologie Kristova života), Pontificium Institutum Biblicum, Řím, 1933, str. 46.