Jak praktické je dnešní náboženství?

„CESTOU do ložnice jsem hodil Bibli do přístěnku a řekl jsem si, že ji víckrát nevezmu do ruky a nenavštívím žádnou další církev. Hledal jsem už asi šest let a ještě jsem nenašel pomoc.“

Ronald, šestadvacetiletý operátor počítače, prožil různé těžkosti a bál se, že se mu rozpadne život. Zdálo se mu, že náboženství pro něho nemá žádnou praktickou hodnotu. „Skončil jsem s ním,“ řekl.

Mnoho lidí je zklamáno náboženstvím jako Ronald. Jak je to s tebou? Myslíš si, že náboženství dává lidem praktickou pomoc a vedení, aby se stali lepšími kolegy v práci, sousedy, manžely, manželkami, rodiči nebo dětmi? Působí náboženství pokoj a jednotu mezi lidmi? Pomáhá jim porozumět smyslu života? Vštěpuje jim do mysli a srdce jistou naději do budoucnosti?

CHYBÍ PRAKTICKÉ VEDENÍ

V tomto složitém světě potřebují lidé moudré, jasné vedení. Mohou je očekávat od duchovních vůdců? V dopise vedoucímu rubriky jednoho časopisu si stěžovala jedna žena:

„V naší církvi dnes stále slyšíme. . . už hodně dlouho — jen láska, láska a zase jen láska. . . Co se stalo s přikázáními ‚nezabiješ, nepokradeš‘ a se všemi ostatními? Potřebujeme často připomínat, že některé věci se nesmějí. . . Ale neslyšíme už ani slovo ‚hřích‘. Jako by se mu vyhýbali, jako by to bylo neslušné slovo.“

Je zřejmé, že některým připadají jejich náboženští vůdci příliš laxní, příliš povolní. Takoví duchovní vůdci jsou slabí. Jsou jako lékař, který zastírá pacientovy potíže a předepisuje mu ředěný lék. Proč vlastně tak selhali?

POVOLÁNÍ V KRIZI

Člověk zatížený vlastními problémy nebude moci věnovat mnoho času a námahy pomoci druhým. Zprávy ve sdělovacích prostředcích ukazují, že stále více duchovních je hluboce stísněno vlastními pracovními a osobními problémy. Například:

„Stres a vyčerpání jsou dnes v mnoha povoláních běžné, ale nikde nejsou kritičtější než u židovského duchovenstva,“ říká klinický psycholog dr. Leslie R. Freedman po čtyřletém univerzitním studiu židovského duchovenstva.

„Kdybych měl syna, chtěl bych snad, aby se stal knězem? Lituji, ale musím odpovědět ne,“ prohlašuje kněz William Wells ve zprávě o problémech kněží. Proč? Říká, že nemůže povzbuzovat mladého muže k volbě povolání tak stíhaného „konflikty, neklidem a nejistotami, jako je dnešní římsko–katolické kněžstvo“.

I kněží švédské státem podporované luteránské církve mají těžkosti. Švédský deník píše: „Kněží mají psychické problémy, které v těžkých případech vedou k sebevraždě. . . Kněžské povolání je v krizi.“

ROZPTYLUJÍCÍ NEJEDNOTA

V zemích, kde se náboženští vůdci zaplétají do vyčerpávajících a rozdělujících válek, jsou odváděni od toho, aby věnovali náležitou pozornost duchovním potřebám lidí. Musí také sdílet odpovědnost za ztrátu pracovních sil a peněz, které by mohly být použity k hmotnému prospěchu lidí.

Ve všech částech světa jsou lidé, kteří ztratili důvěru k náboženství a stali se nábožensky lhostejnými. Zprávy o ztrátě členů a úpadku účasti na bohoslužbách přicházejí ze zemí jako Švédsko, Finsko, Německo, Británie, Itálie, Kanada a Spojené státy.

Patříš k těm, kteří si jako Ronald myslí, že s náboženstvím skončili? Nebo by přece mohlo existovat náboženství, které prokázalo svou praktickou hodnotu pro mnohé? Budeme o tom hovořit v následujícím článku.