Když děti mají děti
„PŘIPADAL mi jako princ z pohádky,“ vzpomíná s hořkostí jedna mladá žena, kterou budeme nazývat Sharon. „Stále mi říkal, jak mě miluje, a že by nikdy neopustil přítelkyni, která by otěhotněla.“
Jednoho dne šla Sharon na prohlídku ke svému lékaři, protože se domnívala, že má zánět slepého střeva; ukázalo se, že je ve třetím měsíci těhotenství. „Ihned jsem zavolala svého přítele,“ vzpomíná si Sharon. Jak reagoval? „Dáš si provést potrat! Musíš se toho zbavit!“ Z pohádky se stal zlý sen.
Jen ve Spojených státech ročně otěhotní téměř milión dívek ve věku do dvaceti let. Spojené státy mají mezi průmyslovými zeměmi pochybné prvenství v nejvyšším počtu těhotenství mladých dívek — je to jediná země, kde v posledních letech tento počet dokonce vzrostl. Institut Alana Guttmachera provedl studii ve 37 zemích, a z ní se ukázalo, že těhotenství neprovdaných mladých dívek je celosvětovým problémem.
Výzkumníci Black a DeBlassie napsali v časopise Adolescence: „Těhotné dívky, které jsou ještě ve věku povinné školní docházky, pocházejí ze všech sociálně ekonomických tříd a jak z veřejných, tak i ze soukromých škol. Pocházejí ze všech ras, všech náboženských vyznání, ze všech částí země, z venkova i z měst.“ Důvod, proč je více porodů mezi dívkami z chudých rodin nebo z rodin, jež patří k menšinám, vysvětluje časopis Journal of Marriage and the Family: „Bělošské dívky a dívky z vyšších ekonomických vrstev mívají častěji potraty.“
Ve Spojených státech podstupují třetinu všech zákonných potratů ženy mladší dvaceti let. Ale mnohé z těch, které se rozhodly k potratu, se často později s tímto rozhodnutím velmi obtížně vyrovnávají, zcela bez ohledu na morální hlediska. „Věřte mi,“ vzpomíná si jedna žena, která podstoupila potrat, když jí ještě nebylo dvacet let, „vědomí, že jsem dala podnět k vraždě, je nesmírně bolestné; a oběť této vraždy se nikdy nedozví, jak toho lituji.“
Hledá se řešení
Znamení hanby ve společnosti, nestálá manželství, chudoba — to jsou všeobecné pozdější následky těhotenství mladistvých. Nelze se proto divit, že se tento problém stal středem zájmu vychovatelů, lékařů, politiků i rodičů. Někteří požadují programy sexuální výchovy, a dokonce se dožadují toho, aby byly pro mládež dostupné antikoncepční prostředky a provádění potratů.
Někteří mladí však mají citové potřeby, které nemůže uspokojit sexuální výchova. Některé dívky si opravdu přály otěhotnět. Jedna mladá dívka o tom řekla: „Chtěla jsem se dostat do těžkostí, abych upoutala pozornost svých rodičů. Představovala jsem si, že to [dítě] bude něčím zcela mým — nikdo mi je nebude moci vzít a budu mít něco maličkého ze sebe samé, co mi dá smysl života.“
Programy sexuální výchovy neposkytují mladým žádné morální vedení. Země jako Švédsko a Holandsko, kde jsou takové programy běžné, mají snad málo těhotenství mladistvých, ale bují tam promiskuita. Nepřináší s sebou promiskuita kromě rizika těhotenství také těžké citové, morální a duchovní škody? Jestliže ano, není zde závažný důvod, proč povzbuzovat nikoli k antikoncepci, ale k cudnosti? Podívejme se, co o této věci říká nejstarší existující kniha — Bible.
[Praporek na straně 3]
„Dívky, které otěhotní ještě ve věku povinné školní docházky, pocházejí ze všech sociálně ekonomických tříd a jak z veřejných, tak i ze soukromých škol. Pocházejí ze všech ras, všech náboženských vyznání, ze všech částí země, z venkova i z měst.“ — Časopis Adolescence.