Zprávy a jejich hlubší význam
Vlastnit Bibli nestačí
Při nedávném průzkumu se zjistilo, že z lidí, kteří vlastní Bibli, polovina řekla, že ji nikdy nečtou. Byli mezi nimi mnozí, kteří se označili jako znovuzrození křesťané. Téměř 30 procent dotazovaných, kteří se hlásí ke křesťanství, nevědělo, že se Ježíš narodil v Betlémě. Podle Detroit News „osmnáct procent odpovědělo, ze v Jeruzalémě, kdežto osm procent řeklo v Nazaretu“. George Barna, vedoucí průzkumové skupiny, řekl: „Jestliže jsou neinformovaní v takových elementárních věcech, jak se dá od nich očekávat, že budou inteligentně hovořit o obsahu Písma s nevěřícími nebo že budou žít v souladu s biblickými zásadami?“
Apoštol Pavel pozoroval podobnou situaci mezi těmi, kteří měli „horlivost pro Boha, ale ne podle přesného poznání“. Zmiňoval se také o těch, kteří měli „samolibý způsob uctívání“ a „zdánlivou pokoru“, a předpověděl, že se „poslední dny“ budou vyznačovat přítomností těch, kteří „mají způsob zbožné oddanosti, ale vzhledem k její síle se prokazují jako falešní“. (Řím. 10:2; Kol. 2:23; 2. Tim. 3:1–5) Praví křesťané však chovají Boží slovo ve velké vážnosti. Uznávají, že vlastnit Bibli nestačí. Raději z celého srdce poslouchají její výzvu, aby „rozvíjeli touhu po nefalšovaném mléku, které patří ke slovu“. — 1. Petra 2:2.
Narkomani bezzákonnosti
Jedním z rysů, které Ježíš vyjmenoval jako součást „znamení“ posledních dnů tohoto systému věcí, je to, že „vzroste bezzákonnost“. (Mat. 24:3, 12) Zneužívání drog mělo dramatický vliv na dnešní vystupňování bezzákonnosti. Například australské noviny The Sydney Morning Herald sdělují, že sedm z deseti zločinů spáchaných v Novém Jižním Walesu má souvislost s drogami a asi 85 procent ozbrojených loupeží ve státě páchají poživači heroinu. A problém zneužívání drog roste.
US News & World Report píše, že „žádné město v Evropě není imunní vůči této nákaze“. V Sovětském svazu se počet narkomanů odhaduje na milióny. V zoufalé snaze zastavit vlnu zneužívání drog zahájila sovětská vláda jednání s protidrogovými agenturami ve 25 zemích. Avšak naděje, že vlády takových cílů dosáhnou, se zdá nereálná tváří v tvář zprávám, že se zisk z prodeje drog používá k podplácení policistů, prokurátorů, a dokonce i soudců. Jeden zoufalý vládní úředník řekl: „Na světě není žádný policejní sbor, kterému by se podařilo aspoň trochu zabránit tomu, aby se zásoba [drog] nedostala do ulic.“ Dodal: „Je to skličující, protože se nikde nenabízejí žádná řešení.“
Taková slova připomínají Ježíšovo proroctví o posledních dnech. Předpověděl, že v této době ‚budou lidé omdlévat strachem, neboť nebudou vědět kudy kam‘. — Luk. 21:25,26.
Ježíš a politika
Titulek v jihoafrickém listu, johannesburském Star, zněl: „Katolická církev zjevuje pastýřský plán pro JAR.“ Je to plán, jak „uskutečnit Boží království“ v Jižní Africe „odhodlanou nabídkou církve, že odstraní rasovou diskriminaci“. K dosažení tohoto cíle, říká generální tajemník jihoafrické konference katolických biskupů Jude Pieterse, hledá církev podporu jiných církví a také „všech složek jihoafrické společnosti“. Někteří katolíci se však domnívají, že je to „plán biskupů, jak udělat z katolíků politické aktivisty“, vysvětluje johannesburský biskup Reginald Orsmond. Pieterse připustil, že plán měl politické souvislosti, a Orsmond řekl, že to není „nic nového“, ale že je to „tak staré jako sám Ježíš“.
Ježíš by ovšem nikdy nevedl své učedníky k tomu, aby se stali politickými aktivisty. Když ho vyslýchal Pontský Pilát, Ježíš pevně odpověděl: „Mé království není částí tohoto světa.“ (Jan 18:36) Také více než tři milióny svědků Jehovových se mezi sebou těší z rasového souladu, protože žijí podle Ježíšova ‚nového přikázání, aby se navzájem milovali, právě jako Ježíš miloval je‘ — ne jen v Jižní Africe, ale po celém světě! — Jan 13:34.