Představ si svět bez chamtivosti

UMÍŠ si představit svět, v němž budou lidé spolupracovat, místo aby mezi sebou soutěžili? Svět, v němž budou lidé jednat s druhými tak, jak by chtěli, aby se jednalo s nimi samotnými? To jsou charakteristické rysy světa bez chamtivosti. Bude to opravdu nádherný svět. Nastane vůbec někdy? Ano, nastane. Ale jak může být vymýcena chamtivost, která je v lidstvu tak zakořeněná?

Chceme-li získat odpověď, musíme nejprve pochopit, jak chamtivost vznikla. Bible ukazuje, že to nebyla vždy charakteristická vlastnost lidského rodu. Prorok Mojžíš nám připomíná, že první člověk neměl žádný nedostatek a nebyl tedy chamtivý, protože byl dokonalým tvorem stvořitele, jemuž je chamtivost cizí. Říká: „Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo.“ Kde se tedy vzala chamtivost? První lidská dvojice připustila, aby v nich vznikla — Eva si dělala chamtivě naději na to, co by mohla získat, kdyby jedla z ovoce, které Bůh zakázal. A Adam chamtivě nechtěl přijít o svou krásnou manželku. Mojžíš dodal slova, která platila i na Adama a Evu: „Oni jednali zhoubně; nejsou jeho dětmi, je to jejich vlastní vada.“ — 5. Mojžíšova 32:4, 5; 1. Timoteovi 2:14.

Za Noemových dnů, kdy došlo k celosvětové potopě, dosáhla již chamtivost a žádostivost takové míry, že ‚špatnost člověka na zemi byla hojná a že každý sklon myšlenek jeho srdce byl po celou dobu jenom špatný‘. — 1. Mojžíšova 6:5.

Chamtivost jako postoj, který v člověku převládá, trvá až dodnes a zřejmě v dnešní nevděčné a chamtivé společnosti vrcholí.

Chamtivost odstraněna výchovou

Jako se mezi lidmi chamtivost rozmohla, stejně je možný i opačný proces. Chamtivost lze překonat. Aby k tomu však mohlo dojít, musí se lidé řídit náležitými směrnicemi nebo pravidly chování. To sice může znít hodnověrně, ale kdo by mohl poskytnout takovou výchovu a zajistit, aby to, co se učí, bylo také v praxi uplatňováno — popřípadě i z donucení?

Takovou výchovu musí poskytnout někdo, u koho je vyloučena chamtivost. Nesmí přitom být žádné postranní pohnutky a za takové školení se také nesmí čekat něco na oplátku. Musí se rovněž poskytovat poučení o ceně a praktickém významu nesobeckosti s poukazem na názorné příklady. Ten, kdo se učí, se musí přesvědčit, že je takový způsob života možný a že mu také má dát přednost, což bude užitečné nejen pro něho, ale i pro ty, kteří jsou kolem něho.

Jedině nebeský Bůh může poskytnout takový druh výchovy. Který člověk nebo která organizace na zemi by totiž k tomu měla potřebné schopnosti a podmínky? Všichni lidé jsou diskvalifikováni na základě této biblické pravdy: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ — Římanům 3:23.

Můžeme být šťastní, že Jehova, nebeský Bůh, opravdu poskytuje takovou výchovu ve své psané učebnici či příručce, ve svaté Bibli. Jeho Syn, Ježíš Kristus, prosazoval tento druh vyučování, když byl jako člověk na zemi. Ve svém slavném Kázání na hoře mluvil o způsobu života, který připadal většině posluchačů neobvyklý, protože k němu patřila nesobeckost dokonce i k nepřátelům nebo odpůrcům. Ježíš řekl: „Neustále milujte své nepřátele a modlete se za ty, kteří vás pronásledují, abyste se prokázali jako synové svého Otce, který je v nebesích, neboť on působí, aby jeho slunce vycházelo nad zlými lidmi i nad dobrými a dává déšť na spravedlivé i na nespravedlivé. Jestliže totiž milujete ty, kteří milují vás, jakou máte odměnu? Což výběrčí daní nedělají totéž?“ — Matouš 5:44–46.

K Ježíšovu poslání na zemi patřilo školení nesobeckých instruktorů, aby mohli také oni vychovávat jiné k nesobeckému způsobu života. Nějaký čas po Ježíšově smrti a vzkříšení se stal jedním z takových instruktorů apoštol Pavel. V některých ze svých inspirovaných dopisů nabádal Pavel k vymýcení chamtivosti. Efezanům například napsal: „Ať mezi vámi není ani zmínka o smilstvu a nečistotě žádného druhu nebo o chamtivosti, jak se sluší na svaté.“ — Efezanům 5:3.

Podobně i dnes učí svědkové Jehovovi muže a ženy, aby potlačovali sklony k chamtivosti. Během doby se tito lidé rovněž stávají způsobilými, aby dále učili jiné takovému zbožnému způsobu života.

Biblické pravdy v praxi

Zeptáš se však možná: ‚Mohou nedokonalí lidé se zakořeněnou chamtivostí opravdu tuto vlastnost vymýtit ze své osobnosti?‘ Mohou. Ne sice dokonale, ale do té míry, že je to patrné. Povšimněme si jednoho takového příkladu.

Ve Španělsku žil jeden notorický zloděj. Měl doma plno kradených věcí. Potom začal studovat Bibli se svědky Jehovovými. Vedlo to k tomu, že ho začalo svědomí trápit, a tak se rozhodl vrátit majitelům věci, které jim kdysi ukradl. Přišel za svým bývalým zaměstnavatelem a přiznal se, že mu kdysi ukradl novou pračku. Tento jeho změněný postoj na zaměstnavatele tak zapůsobil, že se rozhodl vůbec to nehlásit na policii, ale prostě dovolil bývalému zlodějovi, aby za pračku zaplatil.

Napravený zloděj se potom rozhodl navštívit všechny ostatní lidi, o nichž si vzpomněl, že jim něco ukradl, a ukradené věci jim vracel. Všichni navštívení byli velmi překvapeni, že se tak změnil, když začal uplatňovat biblické zásady.

Pak ho čekalo něco velmi obtížného. Majitele mnoha věcí, které ještě měl, vůbec neznal. Modlil se tedy k Jehovovi a pak šel na policejní stanici a odevzdal tam šest stereoradiopřijímačů, které nakradl v autech. Policejní úředníci byli překvapeni, protože o něm neměli žádnou zprávu. Rozhodli, že jen zaplatí pokutu a ve vězení si odpyká krátký trest.

Tento bývalý zloděj má nyní čisté svědomí, protože zanechal svého chamtivého, zločineckého způsobu života a připojil se k celosvětovému sboru svědků Jehovových.

Mohli bychom snadno poukázat na tisíce podobných příkladů. Ti, kteří učinili takové změny ve svém životě, jsou sice jen malou částí obyvatelstva země, ale skutečnost, že to mnozí učinili, dokazuje, že síla konat dobro vyplývá z poznání a uplatňování biblických zásad.

V průběhu let přijímá tento způsob života stále více lidí. Biblické poučování se poskytuje ve více než 60 000 sborů svědků Jehovových. Svědkové neočekávají, že by dnes změnili celý svět a že by vymýtili chamtivost mezi miliardami dnes žijících lidí. Ale biblické proroctví naznačuje, že se již velmi brzy bude žít na celé zemi bez chamtivosti.

Nový svět bez chamtivosti

V nadcházejícím novém světě nebude místo pro chamtivost ani pro sobectví. Apoštol Petr nás ujišťuje, že spravedlnost bude charakteristickým rysem nejen „nových nebes“, ale také „nové země“. (2. Petra 3:13) Chamtivost bude patřit k „dřívějším věcem“, které pominou spolu s nemocemi, zármutkem a dokonce i smrtí. — Zjevení 21:4.

Jestliže tě tedy skličuje, když vidíš, jak všude kolem vzrůstá chamtivost a sobecký způsob života, vzchop se! Začni nyní žít pro nadcházející nový svět, který se brzy stane skutečností. S Boží pomocí se snaž vymýtit chamtivost ze svého vlastního života. A připoj se k těm, kteří pomáhají druhým pochopit, jaká dobrodiní přináší křesťanský způsob života již dnes. Věř a doufej ve slib Jehovy Boha, že chamtivost bude velmi brzy patřit k těm mnoha nepříjemným věcem, které již „nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce“. — Izajáš 65:17.

[Obrázek na straně 5]

Ježíš mluvil o cestě života, která nepodporuje chamtivost, ale nesobeckost

[Obrázek na straně 7]

Svět bez chamtivosti nastane brzy