Otázky čtenářů
◼ Měli bychom z Matouše 7:13, 14 a z Lukáše 13:24 usuzovat, že i při vzkříšení zavrhne většina lidí pravé uctívání?
Tyto verše takový závěr nepodporují. Vztahují se spíše především na získání života v nebeském království.
Ježíšova slova u Matouše 7:13, 14 patří do Kázání na hoře. Řekl: „Vcházejte těsnou branou, protože široká a prostranná je cesta vedoucí ke zničení, a mnoho je těch, kteří po ní vcházejí; ale těsná je brána a úzká cesta vedoucí do života, a málo je těch, kteří ji nalézají.“
Mnohé z toho, co Ježíš řekl při této příležitosti, se vztahovalo především na nebeské království. Začal například slovy: „Šťastní jsou ti, kteří jsou si vědomi svých duchovních potřeb, protože jim patří nebeské království.“ Řekl, že ti, kteří mají čisté srdce, „uvidí Boha“ a že „nebeské království“ patří těm, kteří jsou „pronásledováni pro spravedlnost“. (Matouš 5:3, 8, 10) Později v téže řeči mluvil Ježíš o široké cestě vedoucí ke zničení a o úzké cestě vedoucí do života. Mimo jiné řekl: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane,‘ vejde do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ — Matouš 7:13, 14, 21.
Význam Lukáše 13:24 je podobný, jak ukazuje kontext. Ježíš uvedl dvě podobenství o „Božím království“. Později dostal otázku: „Pane, je těch, kteří jsou zachraňováni, málo?“ Ježíš odpověděl: „Velmi se namáhejte vejít úzkými dveřmi, protože, říkám vám, mnozí budou usilovat, aby vešli, ale nebudou schopni.“ Výraz „mnozí“ se vztahuje na lidi, kteří budou prosit, aby byli vpuštěni, když byly dveře zavřeny a zamčeny. Byli to „činitelé nespravedlnosti“, kteří nebyli způsobilí k tomu, aby byli s „Abrahámem, Izákem a Jákobem a všemi proroky v Božím království“. Ti „mnozí“ si kdysi mysleli, že budou první „v Božím království“, ale ve skutečnosti budou poslední, což zřejmě znamená, že v něm nebudou vůbec. — Lukáš 13:18–30.
Souvislost ukazuje, že Ježíš mluví o vstupu do nebeského království. Tehdejší židovští vůdcové se již dlouho těšili výsadnímu postavení, přičemž měli přístup k Božímu slovu. Mysleli si, že jsou duchovně bohatí a že jsou v Božích očích spravedliví, na rozdíl od prostých lidí, kterých si nevážili. (Jan 9:24–34) Ježíš však řekl, že výběrčí daní a nevěstky, kteří přijali jeho poselství a činili pokání, mohou mít Boží schválení. — Srovnej Matouše 21:23–32; Lukáš 16:14–31.
Prostí lidé, kteří se stali Ježíšovými učedníky, měli být přijati jako duchovní synové, když se o letnicích roku 33 n. l. otevřelo nebeské povolání. (Hebrejcům 10:19, 20) Ačkoli Ježíše slyšely ohromné zástupy, bylo těch, kteří ho přijali a později získali nebeskou naději, málo. Ale malé stádo lidí, kteří byli zplozeni duchem a dostali tuto odměnu, může být srovnáno s Jákobem, který spočívá u stolu v nebi s Jehovou (větším Abrahámem) a s jeho Synem (kterého znázorňuje Izák). To jistě stálo za velkou námahu, ale většina z těch, kteří slyšeli Ježíše, se příliš nenamáhala.
Z kontextu v obou případech tedy vidíme, že se Ježíšovy poznámky (o tom, že na úzké cestě vedoucí k životě bude jen málo lidí a že jich tedy bude zachráněno málo) vztahovaly především na získání Božího schválení v době, kdy Bůh předkládal naději na nebeský život. Poměrně málo lidí, kteří slyšeli poselství pravdy a naučili se, co bylo třeba, reagovalo kladně a dokázalo svou věrnost. — Matouš 22:14; 24:13; Jan 6:60–66.
Je zajímavé, že i dnes, kdy je k dispozici celá Bible a ve velkém rozsahu se splňují božská proroctví o posledních dnech, poměrně málo lidí reaguje na křesťanské poselství a vytrvává ve službě Jehovovi. To odpovídá Ježíšovu podobenství o různých půdách. Řekl, že někteří uslyší „slovo o království“, ale satan uchvátí, co bylo zaseto. Jiní přijmou slovo s radostí, ale během doby v soužení a pronásledování selžou. A další se projeví jako neplodní, protože podlehnou „úzkostlivé starosti tohoto systému věcí a podvodné moci bohatství“. — Matouš 13:18–23.
Můžeme si být jisti, že až budou během dne soudu vzkříšeny milióny lidí, bude situace zcela odlišná. Satan v té době nebude na svobodě a nebude moci uchvátit semena pravdy zasetá do jejich srdcí. Nebudou muset čelit pronásledování ani úzkostlivým starostem nynějšího systému. Budou poučováni ve spravedlivém prostředí, obklopeni Božím zázračným dílem, k němuž bude patřit vzkříšení mrtvých a uzdravení národů. Připusťme, že někteří nebudou správně reagovat ani tehdy. (Srovnej Jana 11:45–53.) Ale můžeme předpokládat, že většina smysl toho slova pochopí, bude na ně správně reagovat a bude zachráněna.