„Všichni v pamětních hrobkách“

MŮŽEŠ si snad být jistý tím, že většina mrtvých bude zase žít? Ano, protože Ježíš řekl: „Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) Všimni si výrazu „pamětní hrobky“, který se vyskytuje pouze v Překladu nového světa. Připomíná nám důležitost Boží paměti při vzkříšení.

Proč není použit běžný překlad „hroby“? Protože Ježíš zde nepoužil množné číslo řeckého slova tafos, které znamená „hrob“ nebo „pohřebiště“. Vždyť všichni, kdo zemřeli, nebyli pohřbeni v doslovných hrobech neboli tafoi. Nicméně ti, které Bůh přivede zpět vzkříšením, jsou v jeho paměti. To naznačuje Ježíšovo použití množného čísla slova mnemeion, jež je úzce spřízněno s řeckým slovem základního významu „pamatovat“. (Matouš 16:9; Marek 8:18) Řeckoanglický slovník od H. G. Liddella a R. Scotta překládá mnemeion jako „památník, památka, záznam o sobě nebo věci,. . . hrobka,. . . všeobecně pomník“.

Překlad nového světa tedy rozlišuje mezi slovy tafos a mnemeion. Stojí také za povšimnutí, že mnohé biblické překlady podobně používají dva různé výrazy u Matouše 23:29, kde se objevují oba řecké pojmy. Revidovaný standardní překlad (angl.) je překládá takto: „Stavíte hrobky [tvar tafos] proroků a zdobíte pomníky [tvar mnemeion] spravedlivých.“

Stvořitel člověka nezapomíná na životní vzory miliard lidí, kteří žili. (Žalm 139:16; 147:4; Matouš 10:30) Ve svůj pravý čas se upamatuje na mrtvé v „pamětních hrobkách“ a přivede je zpátky k životu na očištěné zemi. Velmi nás povzbuzuje a utěšuje vědomí, že Boží dokonalá paměť nemůže selhat. — Zjevení 20:11–13.