Zvěstovatelé království vyprávějí

◻ „VELKÉ pronásledování“ raně křesťanského sboru posloužilo k rozptýlení mnoha Kristových učedníků. (Skutky 8:1) Toto pronásledování se však minulo účinkem, protože rozptýlení „procházeli zemí a oznamovali dobré poselství slova“. (Skutky 8:4) Filip dále kázal a „zástupy jednomyslně věnovaly pozornost“. (Skutky 8:6) Stejně jako se minulo účinkem pronásledování v prvním století, minulo se účinkem i v jedné vesnici v severním Thajsku.

Zvláštní průkopník svědků Jehovových začal v této vesnici kázat, ale vesničané zprvu nenaslouchali. Když však hovořil s místním kazatelem, lidé se shlukli kolem a naslouchali. Někteří si uvědomili, že svědek zná Bibli lépe než jejich kněz, a tak začali s průkopníkem studovat, přestože jim druzí dělali těžkosti. Zabili jim nějaké kachny, průkopníkovi vyhrožovali smrtí a podpálili jednomu zájemci dům. Muž řekl: „Dům mi spálit mohou, ale srdce mi spálit nemohou.“ Ti, kteří studovali se svědkem, jezdili dlouhou vzdálenost na kole, aby se zúčastnili shromáždění v sále království. Čtyři z nich se dali pokřtít a šest jiných s nimi stále chodí na shromáždění.

Odměna za poctivost

◻ Bratři v Zambii si vybudovali dobrou pověst jako poctiví lidé a to jednak vedlo k jejich požehnání, jednak to pomohlo jiným, aby rozpoznali pravdu. Starší, který je pravidelný průkopník, cestoval autobusem a zaslechl, jak jedna svědkyně mluví v autobuse s jinými o vzkříšení. Jeden cestující se jí zeptal: „Proč vy svědkové tvrdíte, že vaše náboženství je jediné pravé?“ Bratr se zapojil do rozhovoru a řekl cestujícímu, že Jehova své svědky odmění, protože učí pravdu z Bible.

Po půlnoci dojel autobus na této dlouhé cestě k závoře. Silně pršelo. Do autobusu vešel voják a zeptal se, zdali jsou tam nějací svědkové Jehovovi. Byli tam tři. Potom řekl: „Dobře. Svědkové zůstanou sedět, ostatní ven se svými zavazadly.“ Všichni ostatní vystoupili ven do deště a po prohlídce se vrátili s promočenými šaty i zavazadly.

Když byli zpátky v autobuse, voják řekl: „Svědky jsem tu nechal, protože jsou to poctiví lidé. Máme s nimi dobré zkušenosti. Zjistili jsme, že jsou jediní, kteří jsou poctiví; když se zeptáme, co mají v zavazadlech, řeknou pravdu.“ Když se autobus rozjel, bratr se zeptal: „Které náboženství je pravé?“ Někdo odpověděl: „To, které není promáčené deštěm.“

Ano, poctivost pomáhá určit pravé náboženství a jistě přináší odměnu.