Přicházející vyvrcholení „knihy Jehovových válek“
„Proto se říká v knize Jehovových válek.“ — 4. MOJŽÍŠOVA 21:14.
1, 2. Při jaké starověké příležitosti předvedl Jehova Egypťanům, že je válečníkem, a jak to udělal?
DNEŠNÍ lidé málo oceňují, že Bůh Bible, Jehova, je válečník, mužná válečná osoba. Tato skutečnost se dramaticky projevila, když osvobodil svůj starověký lid z útlaku v Egyptě. Farao byl podnícen neviditelným nepřítelem toho lidu, satanem ďáblem, aby se je pokusil udřít k smrti. Nyní, když si uvědomil, co ztrácí, když nechává Izraelity svobodně odejít, vydal se je se svými vojenskými silami pronásledovat.
2 Farao však nerozpoznal, že Bůh Izraelitů se může stát Bohem válečníkem, aby osvobodil svůj lid. Jak se ty egyptské síly hnaly vysušeným dnem Rudého moře v mstivém pronásledování, Bůh ohrožených Izraelitů jednal a utopil vozataje i jezdce na koních tím, že nechal nakupené vody padnout do únikové cesty, jež byla zázračně otevřena pro Izraelity. — 2. Mojžíšova 14:14, 24–28.
3. Jak charakterizovali Izraelité Jehovu ve své vítězné písni? Co však dnes národy přehlížejí?
3 Rozjásaní Izraelité zazpívali v bezpečí na východním břehu Rudého moře vítěznou píseň vyvyšující jejich nebeského osvoboditele: „Chci zpívat Jehovovi, neboť se stal vysoce vyvýšeným. Koně a jeho jezdce vhodil do moře. Má síla a má moc je Jah, neboť slouží k mé záchraně. To je můj Bůh, a budu mu chvalořečit; Bůh mého otce, a pozvedne ho do výše. Jehova je mužná válečná osoba — Jehova je jeho jméno. Faraónovy dvoukolé vozy a jeho vojenské síly vmetl do moře, a jeho vybraní válečníci byli potopeni v Rudém moři.“ (2. Mojžíšova 15:1–4) Tam u Rudého moře se Jehova předvedl jako válečník schopný okázalých činů. Tuto skutečnost světské národy přehlížejí.
4, 5. Z jakého společného praotce pocházelo jásajících dvanáct izraelských kmenů? Přítelem koho se stal a pro jakou vlastnost?
4 Prorok Mojžíš, který vedl zpěv inspirované písně, mluvil o Jehovovi jako o ‚Bohu svého otce‘. Vynikajícím praotcem izraelského národa byl Hebrejec Abraham. Dvanáct izraelských kmenů vzešlo z něho skrze Izáka a Jákoba a dvanáct Jákobových synů. Abraham se prokázal jako příkladný ctitel Jehovy Boha. Byl to muž tak silné víry, že když jej Jehova zavolal, aby opustil svůj dům v Uru Kaldejců, bez váhání se vydal do země, kterou mu hodlal Jehova ukázat, s důvěrou, že Bůh splní slib a dá ji jemu a jeho potomstvu.
5 Pro Abrahamovu vynikající víru slíbil Jehova, že dá Abrahamovi „semeno“ neboli potomstvo, jehož prostřednictvím si budou žehnat všechny rodiny země, včetně dnešních rodin. (1. Mojžíšova 12:2, 3; 22:17, 18) Abraham byl uveden do tak blízkého vztahu k Bohu, že byl známý jako „Jehovův přítel“. Bůh sám nazval věrného patriarchu ‚svým přítelem‘. — Jakub 2:23; Izajáš 41:8.
6. Přestože byl Abraham pokojný poutník v Zaslíbené zemi, jak se prokázal jako bojovník důvěřující v Jehovu?
6 Ačkoli se Abraham v Zaslíbené zemi pohyboval jako cizinec, prokázal, že umí jednat jako bojovník, válečník. Jednou vpadli do Zaslíbené země čtyři cizí králové a unesli Abrahamova synovce Lota a Lotovu rodinu. Abraham, poháněn silnými rodinnými pouty, ozbrojil 318 svých sluhů a s posilou od tří svých místních spojenců, Anera, Eškola a Mamreho, pronásledoval záškodníky. V noci na ně překvapivě zaútočil a porazil se svou skupinou nájezdníky, přestože jich bylo daleko více. Došlo k „pobití králů“. (Hebrejcům 7:1; 1. Mojžíšova 14:13–17) Abraham vyprostil Lota a jeho rodinu a vydobyl zpět všechno, co bylo ukradeno.
7–9. a) Jakého kněze navštívil Abraham a jaké požehnání obdržel? b) Jak ukázal Abraham, že chce být obohacen jedině Nejvyšším Bohem? c) Kdo dal Abrahamovi vojenské vítězství, jak potvrdil Melchizedech?
7 Abraham rozpoznal, že jeho vojenská výprava měla úspěch jen s pomocí Jehovy Boha, a na své vítězoslavné cestě domů to mohl veřejně uznat. Věděl, že v městě Salemu žije schválený kněz jeho Boha. Pochodoval tedy k tomu městu. Druhá část 14. kapitoly 1. Mojžíšovy nás informuje o tom, co se pak odehrálo.
8 „A salemský král Melchizedech přinesl chléb a víno, a byl knězem Nejvyššího Boha. Požehnal mu pak a řekl: ‚Ať je požehnán Abram Nejvyšším Bohem, Původcem nebe a Země; a ať je požehnán Nejvyšší Bůh, který ti vydal do ruky tvého utlačovatele.‘ A tak mu dal Abram desetinu ze všeho. Potom sodomský král řekl Abramovi: ‚Dej mi ty duše, ale vezmi si zboží.‘ Abram tedy řekl sodomskému králi: ‚Já pozvedám ruku v přísaze k Nejvyššímu Bohu Jehovovi, Původci nebe a Země, že nevezmu nic z čehokoli, co je tvoje, od příze po řemínek sandálu, abys nemohl říci: „Učinil jsem Abrama bohatým.“ Nic pro mne! Pouze co již mladící snědli a podíl mužů, kteří šli se mnou, Anera, Eškola a Mamreho — ti ať si vezmou svůj podíl.‘ “ — 1. Mojžíšova 14:18–24.
9 Jak ukazují tyto verše, Melchizedech, královský kněz z města Salemu, potvrdil Abrahamovo přesvědčení, že za něho a jeho vojenské síly bojoval Jehova a že on mu dal vítězství. Král–kněz Melchizedech nesnížil Jehovovu úlohu v té věci.
Kniha Jehovových válek
10. Jaká je první zmínka o válčení v Bibli a proč to byl počátek Jehovových vítězných válek?
10 Popis vpádu do Zaslíbené země a Abrahamova vítězství nad ozbrojenými nájezdníky ve 14. kapitole 1. Mojžíšovy je první zmínkou o válčení ve Svatém písmu. Jehova se tedy předvedl jako válečník, „mužná válečná osoba“, více než čtyři století před svým činem u Rudého moře. Ale to byl jen začátek. Měla následovat větší a zvučnější vítězství včetně konečného v tomto „závěru systému věcí“. — Matouš 24:3.
11. Co je „kniha Jehovových válek“, ale kde jinde je hojnost příběhů o Božích vojenských činech?
11 Podle toho, co se říká ve 4. Mojžíšově 21:14, psala se „kniha Jehovových válek“. Tento spolehlivý záznam — neboli historie Božích válek ve prospěch Božího lidu — měl svůj počátek v této bitvě věrného Abrahama. Mojžíš o této knize věděl, ale neuvádí o ní žádné další podrobnosti. Nejsme tedy poučeni o všech způsobech, jimiž Jehova dokázal, že je válečníkem během období zahrnutého onou knihou Jehovových válek. Ale po zmínce o této knize byla napsána větší část Svaté bible a ta nám poskytuje mnoho zpráv o Jehovově válčení.
Větší Melchizedech — válečník
12. Kterého většího zmocněnce nejvyššího Boha představoval Melchizedech a který Davidův žalm je adresován tomuto zmocněnci jako knězi a válečníkovi?
12 Potom, co Abraham porazil Kedorlaomera a jeho spojence, Melchizedech mu požehnal. Král–kněz Melchizedech prorocky zobrazil toho, jenž bude veleknězem Nejvyššího Boha a také mocným válečníkem, podporovaným svrchovaným Bohem. Žalm 110, složený pod inspirací válečníkem a králem Davidem, se obrací právě k tomuto většímu, než byl Melchizedech ze Salemu, když říká: „Prut tvé síly vyšle Jehova ze Sionu a řekne: ‚Podmaňuj uprostřed svých nepřátel.‘ Jehova přísahal (a nepocítí lítost): ‚Jsi knězem na neurčitý čas podle způsobu Melchizedechova!‘ Jehova sám po tvé pravici jistě rozbije krále v den svého hněvu.“ — Žalm 110:2, 4, 5.
13. S kým je ztotožněn tento muž větší než dávný Melchizedech v 7. a 8. kapitole Hebrejcům? Do jakého vyvýšeného místa vstoupil a s jakou obětí?
13 Inspirovaný pisatel knihy Hebrejcům zjevil totožnost toho, jemuž byla tato slova skutečně určena, když řekl: „Za nás vstoupil předchůdce, Ježíš, jenž se stal navždy veleknězem po způsobu Melchizedechově.“ (Hebrejcům 6:20) V následující kapitole Hebrejcům je vysvětlena velikost dávného Melchizedecha. Ale jeho kněžskou velikost přesto převyšuje ten, jehož předstiňoval — vzkříšený, oslavený Ježíš Kristus, který vstoupil do svaté přítomnosti samotného Jehovy Boha s hodnotou oběti daleko velkolepější než cokoli, co kdy mohl obětovat král-kněz Melchizedech ze Salemu. — Hebrejcům 7:1–8:2.
14. Pověřil větší Melchizedech duchovenstvo křesťanstva, aby se podílelo na vojenských výpravách takzvaně křesťanských národů?
14 Královský kněz Melchizedech požehnal válečníkovi, vítěznému Abrahamovi. Ale co větší Melchizedech, zakladatel pravého křesťanství? Duchovenstvo křesťanstva o sobě tvrdí, že zastupuje Krista, když žehná vojskům takzvaně křesťanských národů a modlí se za ně. Podporuje však v tom Jehovův velekněz v nebesích duchovní křesťanstva? Přijal takto odpovědnost za všechno prolévání krve, k němuž docházelo během takzvané křesťanské éry, včetně krve prolité během 1. a 2. světové války? Rozhodně ne. Nikdy nepověřil své pravé učedníky, aby se učinili částí tohoto světa a připojili se k jeho krvavému militarismu.
Bůh válečník si dělá krásné jméno
15, 16. Co pro sebe učinil Jehova, když bojoval za svůj lid, aby jej osvobodil z Egypta?
15 Nehemjáš 9:10 hovoří o tom, jak Jehova osvobodil dvanáct izraelských kmenů z Egypta, a říká: „Potom jsi dal znamení a zázraky proti faraónovi a všem jeho sluhům a všemu lidu jeho země, neboť jsi věděl, že proti nim jednali opovážlivě, a udělal sis jméno v tento den.“ — Srovnej 2. Mojžíšovu 14:18.
16 Prorok Izajáš se zmiňuje o jakosti toho jména, když mluví o Jehovovi jako o tom, „kdo nechal svou krásnou paži jít po Mojžíšově pravici; [ten], kdo před nimi rozdělil vody, aby si udělal jméno trvající na neurčito“. Oslovuje Jehovu a říká: „Tak jsi vedl svůj lid, tak sis udělal krásné jméno.“ (Izajáš 63:12–14) Daniel prosil Jehovu, aby opět jednal pro svůj lid, a oslovil jej: „Ty, který jsi vyvedl svůj lid z egyptské země silnou rukou a pak sis udělal jméno jako v tento den.“ — Daniel 9:15; Jeremjáš 32:20.
17. Koho vyšle Jehova, aby bojoval v jeho jménu, a co tím ukáže dnešním národům?
17 Jehova v pravý čas vyšle Ježíše Krista, většího Melchizedecha, jako mocného válečníka. Jeho prostřednictvím si udělá jméno převyšující všechno minulé, co bylo popsáno v knize Jehovových válek nebo Hebrejských písmech Svaté bible. V poslední kapitole předposlední knihy Hebrejských písem je předpověděn mezinárodní útok proti Jeruzalému. Potom podle Zecharjáše 14:3 „Jehova jistě vyjde a bude válčit proti těm národům jako v den svého válčení, v den boje“. Tak ukáže Bůh Bible všem novodobým národům, že je stále Bohem válečníkem, jako byl za dnů starověkého Izraele.
18, 19. Který Jeruzalém bude zběsile napaden národy?
18 To však ještě leží před námi. Ale který Jeruzalém utrpí takový zběsilý útok? Proroctví se nesplnilo na Jeruzalému Zecharjášovy doby. Město zničila římská vojska roku 70 n. l. Jeruzalém byl však znovu vystavěn a dnes na něj pohlíží jako na posvátný jak křesťanstvo, tak tělesný izraelský národ. V šestidenní válce roku 1967 se tělesný Izrael zmocnil celého znovu postaveného pozemského Jeruzaléma. Není však ani zlomek důkazu, že se tehdy boje zúčastnil Jehova. Jako král Ježíš Kristus nepanuje v pozemském Jeruzalému, a ten již není „městem velikého Krále“, totiž Jehovy. — Matouš 5:35.
19 Ne, toto oficiální hlavní město židovského člena Spojených národů není Jeruzalém, o němž se zmiňuje Zecharjášovo proroctví. Zecharjáš se spíše zmiňuje o Jeruzalému, o němž čteme v knize Hebrejcům. Pavel tam oslovuje pomazané křesťany a říká: „Vy jste se však přiblížili k hoře Sionu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému a k myriádám andělů.“ (Hebrejcům 12:22) Tento nebeský Jeruzalém není nic jiného než Boží mesiášské království, dnes představované na zemi malou skupinou pomazaných křesťanů, kteří chovají naději, že budou v tom království spoluvládci Ježíše Krista. Právě oni budou předmětem prorokovaného útoku.
20. Jaká slova řekl král Ezechjáš svému ohrožovanému lidu, aby jej povzbudil? O slova kterého krále, většího než Ezechjáš, se dnes opírají svědkové Jehovovi?
20 Ale ani oni, ani velký zástup křesťanů s pozemskou nadějí, kteří vyšli ze všech národů, aby se k nim připojili v čistém uctívání, se nemusí bát výsledku tohoto útoku. Když přitáhla proti Jeruzalému bázeň vzbuzující vojska asyrského krále Senacheriba za vlády krále Ezechjáše, ohrožení Izraelité obdrželi uklidňující pohled na situaci, když jim král Ezechjáš řekl: „S ním je tělesná paže, ale s námi je Jehova, náš Bůh, aby nám pomáhal a bojoval naše bitvy.“ Díky tomu se lid „opřel o slova judského krále Ezechjáše“. (2. Paralipomenon 32:8) Svědkové Jehovovi se dnes, když jim hrozí národní vojska tohoto světového systému, mohou opřít o podobná slova většího Ezechjáše, Ježíše Krista.
21. a) Proč přijdou během nadcházejícího útoku na nebeský Jeruzalém na mysl Jachazielova slova? b) Jak dopadne bitva, jež bude svedena?
21 V té době přijdou na mysl slova levity Jachaziela, jež dodávají víru: „V tomto případě nebudete muset bojovat. Zaujměte své postavení, zastavte se a vizte Jehovovu záchranu ve váš prospěch. Judo a Jeruzaléme, nebojte se ani se neděste. Zítra proti nim vytáhněte, a Jehova bude s vámi.“ (2. Paralipomenon 20:17) Ano, během celé té nebezpečné doby bude Jehova se svým lidem. Jejich bezpečné zachování bude záviset na tom, zda za ně bude bojovat. A on bojovat bude, a to prostřednictvím svého válečnického krále Ježíše Krista! Jak to skončí? Úplným vyhlazením ďáblovy viditelné organizace na zemi. — Zjevení 19:11–21.
22. a) Jaký vítězoslavný závěr ke knize Jehovových válek bude napsán a co si tím Jehova pro sebe učiní? b) K čemu pohne Jehovovo vítězství ctitele Jehovova jména?
22 Jak krásné jméno si učiní Bůh svým podivuhodným vítězstvím v této „válce velkého dne Boha, Všemohoucího“ v Har-Magedonu! (Zjevení 16:14, 16) Do knihy Jehovových válek bude tak připsána nová kapitola. Bude to vítězoslavný závěr, velkolepé vyvrcholení, pokud jde o tento systém věcí. Celá kniha vlastně ukáže, že všemohoucí Bůh nikdy neprohrál bitvu. Jak jásavě jej pak budou chválit ti, kteří milují Jehovovo jméno! Potom se opravdu velkolepě splní poslední verš knihy Žalmů: „Všechno, co dýchá — ať chválí Jah! Chvalte Jah!“ — Žalm 150:6.
Otázky k opakování
◻ Co dnes lidé příliš neoceňují ohledně Boha Bible, Jehovy?
◻ Jakou válku svedl Abraham a kdo mu dal vítězství?
◻ Co je „kniha Jehovových válek“?
◻ K jakému přicházejícímu vyvrcholení „knihy Jehovových válek“ dojde a k čemu povede?