Stůjte pevně v křesťanské svobodě!

Vrcholné myšlenky z Galaťanům

JEHOVA je Bůh svobody. (2. Korinťanům 3:17) Jeho Syn, Ježíš Kristus, řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:32) A apoštol Pavel napodoboval Krista a kázal dobré poselství svobody. — Římanům 6:18; 8:21.

Oznamováním tohoto osvobozujícího poselství založil Pavel při své první misionářské cestě (47–48 n. l.) sbory v Galácii (římské provincii v Malé Asii). Galaťané věděli o rozhodnutí vedoucího sboru, že obřízka není od křesťanů vyžadována. (Skutky 15:22–29) Zastánci judaismu se je však snažili omezovat a trvali na tom, že se mají dát obřezat. Když tedy Pavel psal asi v letech 50–52 n. l. z Korintu nebo ze Syrské Antiochie Galaťanům dopis, zdůraznil v něm křesťanskou svobodu. Řekl například: „Pro. . . svobodu nás Kristus osvobodil. Stůjte proto pevně a nedejte se opět zapřáhnout do jha otroctví.“ — Galaťanům 5:1.

Pavel hájí svůj apoštolát

Pavel nejdříve ukázal, že jeho apoštolát byl „prostřednictvím Ježíše Krista a Boha“. (1:1–2:14) V důsledku zjevení šel Pavel (s Barnabášem a Titem) do Jeruzaléma s otázkou ohledně obřízky. Jakub, Kéfas (Petr) a Jan tehdy uznali, že byl zmocněn jako apoštol pro národy. A když se Petr později v Antiochii odloučil od pohanských věřících, protože se bál židovských křesťanů z Jeruzaléma, Pavel ho pokáral.

Jak prohlášeni za spravedlivé?

Apoštol také poukázal na závažnou myšlenku, že jedině vírou v Ježíše Krista může být kdokoli prohlášen za spravedlivého. (2:15–3:29) Galaťané neobdrželi Božího ducha na základě skutků zákona, ale protože ve víře přijali dobré poselství. Praví synové Abrahamovi mají víru, ale jednotlivci, kteří se snaží prokázat se jako spravedliví na základě ‚skutků zákona, jsou pod kletbou‘. Proč? Protože nemohou dokonale dodržovat Zákon. Zákon vlastně zjevil přestupky a byl „vychovatelem vedoucím ke Kristu“.

Stůjte pevně!

Kristus svou smrtí „osvobodil ty pod zákonem“. Ale jeho následovníci musí stát pevně v křesťanské svobodě. (4:1–6:18) Galaťané proto museli odolávat každému, kdo by se je pokoušel podněcovat, aby přijali jho otroctví. Neměli však své svobody zneužívat, ale měli se vyhýbat „skutkům těla“ a projevovat ovoce Božího ducha. Ti, kteří se snažili uvést je do poddanství Zákona, chtěli „mít líbivý vzhled v těle“, chtěli se vyhnout pronásledování a mít důvod chlubit se. Pavel však ukázal, že ani obřízka ani neobřízka není nic. Ale „nové stvoření je něco“. Modlil se, aby nad duchovním izraelem, nad těmi, kteří patří k tomuto novému stvoření, byl pokoj a milosrdenství.

Pavlův dopis pomohl Galaťanům odolávat těm, kteří se snažili je duchovně zotročit. Kéž pomůže také nám, abychom projevovali ovoce ducha a pevně stáli v křesťanské svobodě.

[Rámeček a obrázek na straně 23]

Vypálená znamení: „Ať mi dále nikdo nedělá těžkosti,“ napsal Pavel, „neboť na svém těle nosím vypálená znamení Ježíšova otroka.“ (Galaťanům 6:17) U některých starověkých pohanů bylo otrokům vypalováno znamení, které označovalo, komu patří. Na tělo jim byla vpalována nebo nesmazatelně vpisována různá označení. Pavel byl pro svou křesťanskou službu mnohokrát tělesně týrán a na jeho těle bezpochyby zůstaly jizvy, jež dokazovaly, že se oprávněně prohlašuje za věrného otroka, který patří Kristu a je pro něho pronásledován. (2. Korinťanům 11:23–27) Když se Pavel zmiňoval o „vypálených znameních“, mluvil možná o těchto věcech, nebo snad myslel na svůj křesťanský život, v němž projevoval ovoce Božího ducha a vykonával svou službu.

[Obrázek]

Římští otroci byli nuceni sloužit svým pánům, ale Pavel sloužil dobrovolně a radostně jako otrok Ježíše Krista