Otázky čtenářů

◼ V Římanům 8:27 zní v Překladu nového světa řecké fronéma „míní“, kdežto ve verších 6 a 7 se překládá „smýšlení“. Proč je stejné řecké slovo překládáno různě?

Dvě zvolená znění doporučuje kontext.

Předmluva k Překladu nového světa Křesťanských řeckých písem (1950) uváděla: „Každému důležitému slovu jsme přiřadili jeden význam a drželi jsme se toho významu, nakolik to kontext připouštěl.“ Někteří by nepovažovali fronéma za důležité slovo, protože se vyskytuje jen čtyřikrát. Je však spřízněno se slovy, která se používají častěji. Jedno je froneo, jež znamená „myslet, být nějakého smýšlení“. (Matouš 16:23; Marek 8:33; Římanům 8:5; 12:3; 15:5) Jiná spřízněná řecká slova zprostředkovávají myšlenku užívání praktické moudrosti, rozumu či rozvahy. — Lukáš 1:17; 12:42; 16:8; Římanům 11:25; Efezanům 1:8.

Meziřádkový překlad Řeckých písem království ukazuje, že se fronéma vyskytuje v Římanům 8:6, 7, 27 čtyřikrát a že jeho doslovný význam je důsledně „smýšlení“. Znalci řečtiny Bauer, Arndt a Gingrich vysvětlují fronéma jako ‚způsob myšlení, (nastavení) mysli, cíl, aspirace, snažení‘. — Řecko–anglický lexikon Nového zákona a jiné raně křesťanské literatury.

V 8. kapitole Římanům radil apoštol Pavel křesťanům, aby nechodili podle nedokonalého lidského těla. To se jim podaří, budou-li se střežit před sklony nebo popudy těla stejně jako před uvažováním nedokonalého srdce. Pomůže jim, když ‚upnou mysl‘ na věci, jež jsou ve shodě s Božím svatým duchem. — Římanům 8:1–5.

Pavel předložil toto porovnání: „Tělesné smýšlení totiž znamená smrt, ale duchovní smýšlení znamená život a pokoj, protože tělesné smýšlení znamená nepřátelství s Bohem, neboť není podrobeno Božímu zákonu.“ (Římanům 8:6, 7) V těchto dvou verších se mluví o lidech. Lidé, zejména křesťané, by neměli upínat mysl neboli „smýšlení“ na věci padlého těla. Místo toho by měli upínat svou mysl neboli „smýšlení“ na věci, které jsou v souladu s duchem a jsou jím podněcovány.

Naproti tomu verš 27 mluví o samotném Bohu. Čteme: „Ten [Jehova] však, jenž zkoumá srdce, ví, co míní duch, neboť ten se zastává svatých ve shodě s Bohem.“ Ano, „ten“ je zde Jehova, který vyslýchá modlitbu.

Slovo fronéma mohlo být ve verši 27 přeloženo „smýšlí“. Ale svatý duch není osoba, která opravdu myslí nebo má vlastní myšlení. Duch je činná síla Boha, který ví, jak jeho svatý duch působí při uskutečňování jeho vůle. Také zaměření tohoto verše se liší od Římanům 8:6, 7. První verše osvětlovaly, že lidé potřebují ovládat své myšlení a jednání. Ale Jehova nemusí pracovat ani zápasit, aby se ovládl. Ví, co bylo zaznamenáno v Bibli pod inspirací, například biblické výrazy, které ukazují jeho vůli vzhledem k jeho pozemským služebníkům. Dr. Heinrich Meyer poznamenává ohledně Římanům 8:27: „Bůh by v každém případě znal záměr Ducha.“

Překlad „míní“ je tedy v souladu s kontextem čili zaměřením Římanům 8:27 a řečtina to připouští. Překladatelův Nový zákon (angl.) to překládá: „Ten, kdo zkoumá srdce, ví, co míní Duch.“

◼ Proč Překlad nového světa někdy překládá řecké slovo pisteuo výrazem „věřit“ (jako většina překladů) a jindy jako „projevovat [nebo vkládat] víru v“?

Překládá to tak proto, aby postihl rozdílné významové odstíny, které jsou řeckým slovem pisteuo vyjádřeny.

A Grammar of New Testament Greek od Jamese Moultona například uvádí, že raní křesťané jasně poznali „závažný rozdíl mezi pouhou vírou. . . a osobní důvěrou“. Použitím slova pisteuo je možné vyjádřit obě tyto myšlenky.

Rozdílný významový odstín slova pisteuo je často nutné rozeznat z kontextu. Někdy nám však pomáhá gramatická vazba, abychom pochopili, co měl pisatel na mysli. Následuje-li například za slovem pisteuo pouze podstatné jméno ve třetím pádu, Překlad nového světa ho obvykle překládá prostě jako „věřit“, pokud z kontextu není patrný nějaký rozdíl. (Matouš 21:25, 32; viz však Římanům 4:3.) Je-li za pisteuo slovo epi, „na“, překládá se běžně „věřit v“. (Matouš 27:42; Skutky 16:31) Je-li za ním eis, „do“, obvykle je přeloženo „projevovat víru v“. — Jan 12:36; 14:1.

Toto posledně uvedené podání (které nám připomíná, že sloveso pisteuo je příbuzné řeckému slovu pistis, „víra“), je v souladu s poznámkou v An Introductory Grammar of New Testament Greek od Paula Kaufmana. Tam je řečeno: „Další běžná vazba v Novém Zákoně (zvláště v Janově evangeliu) je πιστεύω (pisteuo) a εἰς (eis) se čtvrtým pádem. . . Spíše než se pokoušet přeložit předložku εἰς, musí se celá vazba εἰς plus čtvrtý pád překládat jako samostatné slovo. Víra je myšlena jako činnost, něco, co lidé dělají, například vkládají v někoho víru.“