Brzy již nebudou nemoci ani smrt!

NIKDO není rád nemocný, ani umírat lidé nechtějí. Jeden profesor lékařské sociologie prohlašuje: „Zdá se, že úsilí o delší život je téměř univerzálním jevem v dějinách a ve většině společností. Je spojeno se základním pudem sebezáchovy. . . Ponce de Leon je jen nejznámějším z dlouhé řady mužů, kteří strávili svůj život hledáním delšího života. Většina lékařské vědy je věnována zachování delšího života bojem proti chorobám a smrti.“

Smrt natolik zraňuje naši vnitřní podstatu, že když postihne přátele a členy rodiny, téměř přirozeně se snažíme zmírnit její účinek. Kniha Funeral Customs the World Over (Pohřební zvyky po celém světě) říká: „Neexistuje žádná skupina, ať je na jedné straně jakkoli primitivní, nebo na druhé straně jakkoli civilizovaná, která by, ponechána sama sobě a v rámci svých prostředků, neodstraňovala těla svých příslušníků obřadně. . . Uspokojují se tím hluboké, všem společné potřeby. Vykonat obřad se zdá ‚správné‘, a nevykonat jej, zejména pro ty, kteří jsou těsně spjati rodinnými pouty, city, společenským životem, společnými zážitky nebo jinými pouty, se zdá ‚nesprávné‘, jako by došlo k nějakému nepřirozenému opomenutí, jako by bylo nutné se za něco omlouvat nebo stydět. . . [Člověk] je bytost, která obřadně pohřbívá své mrtvé.“

Původ nemocí a smrti

Myšlenka, že budou jednoho dne odstraněny nemoci i smrt, je tedy velice přitažlivá. Existuje však nějaký základ pro takovou víru? Skutečně existuje, a je logický, spolehlivý a neklamný. Je jím inspirované Slovo našeho Stvořitele, svatá Bible.

Tato kniha jasně vysvětluje počátek lidské bídy. Říká nám, že prvního člověka, Adama, stvořil Bůh a že mu dal domov v rajské zahradě umístěné někde na Středním východě. Adam byl stvořen dokonalý; nemoci a smrt neznal. Zanedlouho se k němu připojila stejně dokonalá manželka a společně měli vyhlídku na věčný život na zemi. — 1. Mojžíšova 2:15–17, 21 až 24.

Tento idylický stav netrval dlouho. Proč? Protože se Adam sobecky rozhodl, že bude žít nezávisle na Bohu. Vedlo to k tvrdé práci, bolesti, nemocem a nakonec ke smrti. (1. Mojžíšova 3:17–19) Jeho potomstvo zdědilo neblahý život, který si kdysi vybral Adam. Římanům 5:12 vysvětluje: „Skrze jednoho člověka přišel na svět hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ Římanům 8:22 dodává: „Víme. . . že všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud.“

Na zemi, nebo v nebi?

Bible nás však ujišťuje, že Bůh zanedlouho obnoví poslušnému lidstvu šťastný stav, který Adam s Evou ztratili. Zjevení 21:3, 4 říká: „Sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ Jeden starověký prorok podobně předvídal dobu, kdy „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocen.‘ “ — Izajáš 33:24.

Umíš si představit svět bez nemocnic, márnic a hrobů? Umíš si představit, jaké to je žít stále, dokonce i bez obav z utrpení a smrti? Ano, Boží slib působí na city, které jsou v nás všech hluboko zakořeněné. Proč si však můžeme být jisti, že se tato podivuhodná vyhlídka týká naší planety Země, nikoli nebes? Povšimni si, v jaké souvislosti jsou uvedeny předcházející biblické texty. První verše 21. kapitoly Zjevení mluví o ‚novém nebi a nové zemi‘. Je zde jasně vyjádřeno, že Bůh bude s lidstvem, a že oni budou jeho lidem. V Izajášově knize je slib, že nikdo nebude nemocen, a pak následuje zmínka o „lidu, který bydlí v zemi“, jemuž bude „prominuto jeho provinění“.

Tyto povzbuzující sliby se tedy vztahují na život na zemi! A odpovídají modlitbě, kterou Ježíš pronesl ke svému Otci: „Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ — Matouš 6:10.

Proč zanedlouho?

Svědkové Jehovovi pomohli již miliónům lidí, aby si uvědomili, že se tyto sliby splní v blízké budoucnosti. Ale proč si tím mohou být tak jisti? Na základě nezvratných důkazů, že žijeme v „posledních dnech“ nynějšího systému neboli uspořádání věcí na zemi. (2. Timoteovi 3:1–5) Ježíšovi učedníci chtěli vědět, jaké bude znamení závěru systému věcí. Ježíš jim odpověděl tím, že podrobně předpověděl stupňování světových událostí, k němuž dochází od vypuknutí první světové války v roce 1914.a Potom dodal: „Až to všechno uvidíte, poznejte, že on je blízko u dveří. Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ Někteří z generace, která žila v roce 1914, tedy budou žít a uvidí konec nynějšího světového systému. — Matouš 24:33, 34.

V té době Jehova Bůh pověří svého Syna, Krista Ježíše, aby vyšel a odstranil z povrchu této nádherné planety Země všechny příčiny utrpení a bídy. O odstranění ničemnosti mluví Bible jako o „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“, v Armagedonu. — Zjevení 16:14, 16.

Velké množství bohabojných lidí přežije tuto bázeň vzbuzující událost a dožije se počátku pokojného panství Krista Ježíše. (Zjevení 7:9, 14; 20:4) Ačkoli bude panovat z nebe, budou se z blahodárných účinků jeho panství těšit všichni lidé žijící na zemi — jak ti, kteří přežijí armagedonskou válku, tak i milióny lidí, kteří budou postupně vzkříšeni z mrtvých. Tehdy se uskuteční slib: „Musí. . . vládnout jako král, dokud mu Bůh nepoloží všechny nepřátele pod nohy. Jako poslední nepřítel má být smrt obrácena vniveč.“ — 1. Korinťanům 15:25, 26.

Můžeme tedy s důvěrou zvolat: „Brzy již nebudou nemoci ani smrt!“ To není žádná iluze ani pouhé toužebné přání. Je to spolehlivý slib Jehovy Boha, „který nemůže lhát“. Spolehneš se i ty na tuto naději? Může ti to přinést věčný užitek! — Titovi 1:2.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 7]

Zanedlouho budou nemoci a smrt nahrazeny překypujícím zdravím a věčným životem