Zkoumejme plošky Božího neocenitelného drahokamu — Bible

V ROCE 1867 pozoroval jihoafrický farmář Schalk van Niekerk, jak si děti hrají s nějakými kameny. Jeho pohled upoutal jeden mimořádně lesklý a krásný kámen. „Můžete si ho vzít, jestli chcete,“ řekla matka těch dětí. Van Niekerk však poslal kámen k mineralogovi, aby ho prozkoumal. Děti si vůbec neuvědomily, že si hrají s velkým diamantem, který měl cenu 500 liber!

Je možné, že máš i ty neocenitelný klenot, aniž si to uvědomuješ? Mnozí například mají Bibli, protože to je kniha, která patří k nejprodávanějším knihám všech dob a ve více než 1 900 jazycích je dostupná buď celá nebo některé její části. Většina lidí však Bibli nečetla, a proto nevědí téměř nic o jejím obsahu.

Bible o sobě tvrdí, že je „inspirována Bohem“ a že je proto Božím slovem. (2. Timoteovi 3:16; srovnej 1. Tesaloničanům 2:13.) Je nejcennějším majetkem lidstva. Dovídáme se z ní, jak nejlépe využít život nyní a — což je ještě důležitější — jak získat věčný život! (Jan 17:3, 17) Mohlo by být něco cennějšího?

Máme-li však tento drahokam a všechny jeho plošky ocenit, musíme se s ním seznámit. Na první pohled se to může zdát dost obtížné. Vždyť Bible je sbírka 66 různých knih. Co obsahují tyto knihy? Je nějaký důvod pro pořadí, v němž jsou uspořádány? Jestliže ano, jak můžeme v Bibli najít určitá místa?

Seznámit se s Biblí je náročný úkol, ale jako skutečný drahokam se Bible opravdu vyznačuje souměrností a řádem. Poznáme to, jestliže se krátce zamyslíme nad jejím obsahem.

Hebrejská písma poukazují na Krista

Bible se obvykle dělí na „Starý zákon“ a „Nový zákon“. To jsou však nesprávná pojmenování, která vyvolávají dojem, že „Starý zákon“ je nemoderní a že nemá velkou hodnotu. Vhodnější pojmenování této části Písem by bylo Hebrejská písma, protože tato část byla původně napsána převážně v hebrejštině. „Nový zákon“ byl napsán řecky v prvním století n. l. Proto je vhodnější označovat ho jako Křesťanská řecká písma.

První kniha Bible, 1. Mojžíšova, začíná popisem událostí před dávnými věky, kdy Bůh tvoří nebe a Zemi a později začíná připravovat Zemi jako bydliště lidí. První lidská dvojice je stvořena dokonalá. Rozhoduje se však pro cestu hříchu, což má tragické důsledky pro jejich potomstvo. Jako drahokam, který je pozorovaný v šerosvitu však poskytuje Bible padlému lidstvu jiskru naděje: „semeno“, které nakonec odčiní účinky hříchu a smrti. (1. Mojžíšova 3:15) Kdo bude tímto semenem? 1. Mojžíšova začíná sledováním rodové linie tohoto budoucího semene a zaměřuje se na život některých věrných předků tohoto semene, například Abrahama, Izáka a Jákoba.

2. Mojžíšova pak popisuje narození Mojžíše. Mojžíšův život předstiňuje v mnoha směrech život tohoto budoucího semene. Po deseti ranách vychází Izrael velkolepým způsobem z Egypta a u hory Sinaje je ustanoven jako Boží vyvolený národ. 3. Mojžíšova určuje Boží pravidla pro levitské kněžství v Izraeli. 4. Mojžíšova pojednává o tom, jak byli Izraelité spočítáni (při sčítání lidu) a o událostech při pobytu Izraele v pustině. A nyní, když je připraven vstoupit do Zaslíbené země, dostává Izrael poslední připomínky od Mojžíše. O tom pojednává 5. Mojžíšova. Mojžíš poukazuje na budoucí semeno a nabádá izraelský národ, aby naslouchal ‚prorokovi, kterého vzbudí Bůh‘. — 5. Mojžíšova 18:15.

Následují historické knihy. Ty jsou většinou v chronologickém pořadí. Jozue popisuje dobytí a rozdělení Zaslíbené země. Kniha Soudci vypráví o dramatických událostech v následujících letech, kdy Izraeli vládne řada soudců. Rut vypráví o bohabojné ženě, která žije v období soudců a má přednost patřit k předkům Ježíše Krista.

Období vlády soudců však končí. První Samuelova vypráví o tragickém panování prvního izraelského krále, Saula, jak se jevilo proroku Samuelovi. Druhá Samuelova popisuje úspěšnou vládu Saulova nástupce, Davida. První a druhá Královská nás pak vede od slavné vlády Šalomounovy až do politováníhodného babylónského vyhnanství, do něhož se izraelský národ dostal v roce 607 př. n. l. První a druhá Paralipomenon opakují tyto dějiny z nadhledu národa, který se vrátil z tohoto vyhnanství. Konečně Ezra, Nehemjáš a Ester popisují, jak jsou Izraelité znovu uvedeni do své vlasti, a některé úseky z jejich dalších dějin.

Následují knihy poetické knihy, které obsahují jedny z nejkrásnějších básnických děl, jaká kdy byla napsána. Job poskytuje vzrušující obraz ryzosti v utrpení a následující odměnu. Kniha Žalmů obsahuje chvalozpěvy Jehovovi a modlitby o milosrdenství a pomoc. Byly útěchou nespočetným Božím služebníkům. Žalmy také obsahují mnohá proroctví, která nám poskytují další objasnění ohledně příchodu Mesiáše. Přísloví a Kazatel odhalují pomocí stručných a výstižných výroků různé stránky božské moudrosti, zatímco Šalomounova píseň je nepřekonatelná milostná poezie s hlubokým prorockým významem.

Další knihy, jichž je sedmnáct — od Izajáše po Malachiáše — jsou hlavně prorocké. Všechny kromě Nářků nesou jméno pisatele. Mnohá z těchto proroctví se již podivuhodně splnila. Poukazují také na vrcholné události naší doby a blízké budoucnosti.

Hebrejská písma se tedy vyznačují rozmanitostí formy a stylu. Ale všechna mají společný námět. Jejich proroctví, rodokmeny i dramatické události jiskří praktickou moudrostí a prorockým významem.

Křesťanská řecká písma — semeno se objevuje

Uplynulo čtyři tisíce let od pádu lidí do hříchu. Náhle se na pozemské scéně objevuje dlouho očekávané Semeno — Mesiáš, Ježíš! Záznam o kazatelské službě této hlavní postavy lidských dějin přinášejí Křesťanská řecká písma, a to ve čtyřech různých, ale vzájemně se doplňujících knihách nazývaných evangelia. Je to Matouš, Marek, Lukáš a Jan.

Zprávy těchto čtyř evangelií jsou pro křesťany nesmírně cenné! Zkoumání Ježíšových úžasných zázraků, hlubokého významu jeho podobenství, jeho Kázání na hoře, jeho příkladu pokory, jeho soucitu a bezvýhradné poslušnosti vůči jeho Otci, jeho lásky k jeho „ovcím“ a konečně jeho obětní smrti a slavného vzkříšení vyvolává v nás hlubokou lásku k Božímu Synovi. A především jsme přitahováni k tomu, který Krista poslal — k Jehovovi Bohu. Zprávy evangelií si zaslouží, abychom je četli znovu a znovu.

Skutky apoštolů pokračují tam, kde končí evangelia. Vyprávějí o prvních letech křesťanského sboru počínaje dny letnic až do Pavlova uvěznění v Římě v roce 61 n. l. V této knize čteme o prvním křesťanském mučedníkovi, o obrácení Saula, který se později stává apoštolem Pavlem, o obrácení prvních pohanů a o Pavlových vzrušujících evangelizačních cestách. Tyto zprávy jsou poutavé a upevňují víru.

Nyní následuje jedenadvacet dopisů neboli epištol. Prvních čtrnáct, od apoštola Pavla, je pojmenováno podle křesťanů nebo sborů, jimž byly určeny; ostatní jsou pojmenovány podle pisatelů — Jakuba, Petra, Jana a Judy. Jak bohatá napomenutí a povzbuzení obsahují tyto dopisy! Objasňují nauky a splňování proroctví. Pomáhají křesťanům, aby zůstávali oddělení od špatného prostředí, v němž musí žít. Zdůrazňují, jak nutné je pěstovat bratrskou lásku a jiné bohulibé vlastnosti. Určují vzor pro správnou křesťanskou organizaci pod vedením duchovně starších mužů.

Hebrejská písma končí prorocky, a stejně končí prorocky i Řecká písma. Zjevení, které napsal asi v roce 96 n. l. apoštol Jan, dává do souvislosti proroctví a hlavní námět Bible — ospravedlnění Jehovova jména jeho mesiášským královstvím. Řada vidění živě líčí zničení náboženských, vojenských a politických sil satanova zkaženého systému. Jsou nahrazeny Kristovým vládním městem, jež obrací svou pozornost k řízení pozemských záležitostí. Bůh slibuje, že pod panstvím tohoto království „setře. . . každou slzu. . . a smrt již nebude“. — Zjevení 21:4.

Je tedy možné pochybovat o tom, že je Bible dokonalý drahokam, který zrcadlí božské světlo? Pokud jsi ji ještě nepřečetl, proč bys ji nezačal číst nyní? Bude tě poutat její souměrnost, osvítí tě její oslnivý jas, hluboce na tebe zapůsobí její krása a bude tě vzrušovat její poselství. Je skutečně ‚dokonalým darem. . . od Otce nebeských světel‘. — Jakub 1:17.

[Tabulka na straně 28, 29]

TABULKA BIBLICKÝCH KNIH

Udává pisatele, místo psaní, dobu dokončení psaní a dobu, kdy probíhaly události knihy.

Jména pisatelů některých knih a míst, kde byly napsány, jsou nejistá. Mnohá data jsou pouze přibližná, zkratka př. znamená „před“.

Knihy Hebrejských písem (př. n. l.)

2. Mojžíšova Mojžíš poušť 1512 1657–1512

3. Mojžíšova Mojžíš poušť 1512 1 měsíc (1512)

5. Mojžíšova Mojžíš Moabské roviny 1473 2 měsíce (1473)

Jozue Jozue Kanaán asi 1450 1473-asi 1450

Soudci Samuel Izrael asi 1100 asi 1450-asi 1120

2. Samuelova Gád; Nátan Izrael asi 1040 1077-asi 1040

2. Paralipomenon Ezra Jeruzalém (?) asi 460 1037–537

Ezra Ezra Jeruzalém asi 460 537-asi 467

Nehemjáš Nehemjáš Jeruzalém po 443 456-po 443

Kazatel Šalomoun Jeruzalém př. 1000

Izajáš Izajáš Jeruzalém po 732 asi 778-po 732

Ezekiel Ezekiel Babylón asi 591 613-asi 591

Daniel Daniel Babylón asi 536 618-asi 536

Joel Joel Juda asi 820 (?)

Amos Amos Juda asi 804

Obadjáš Obadjáš Juda asi 607

Jonáš Jonáš Juda asi 844

Micheáš Micheáš Juda př. 717 asi 777–717

Nahum Nahum Juda př. 632

Habakuk Habakuk Juda asi 628 (?)

Sefanjáš Sefanjáš Juda př. 648

Ageus Ageus Jeruzalém 520 112 dní(520)

Zecharjáš Zecharjáš Jeruzalém 518 520–518

Malachiáš Malachiáš Jeruzalém po 443

Knihy Křesťanských řeckých písem (n. l.)

Marek Marek Řím asi 60–65 29–33 n.l.

Římanům Pavel Korint asi 56

1. Korinťanům Pavel Efez asi 55

2. Korinťanům Pavel Makedonie asi 55

Efezanům Pavel Řím asi 60–61

Filipanům Pavel Řím asi 60–61

Kolosanům Pavel Řím asi 60–61

1. Timoteovi Pavel Makedonie asi 61–64

2. Timoteovi Pavel Řím asi 65

Titovi Pavel Makedonie (?) asi 61–64

Filemonovi Pavel Řím asi 60–61

Hebrejcům Pavel Řím asi 61

1. Petra Petr Babylón asi 62–64

2. Petra Petr Babylón (?) asi 64