Úloha muže

„¡Ropa, zapato, casa, y comida!“ Tato slova pocházejí ze staré španělské písně. Uvádějí čtyři základní věci, které, jak se očekává, obstará muž pro svoji rodinu: oděv, obuv, přístřeší a jídlo. A většina zodpovědných mužů se hrdě snaží vzít na svá bedra toto břemeno.

Jestliže jsi muž, který má rodinu, staráš se ale také o duchovní potřeby své rodiny, které jsou ještě důležitější? Anebo si myslíš, podobně jako mnoho jiných mužů, že starost o náboženské otázky není ve skutečnosti tvou věcí? V některých zemích se dokonce ani neočekává, že by muž trávil čas s dětmi tím, že by je učil o Bohu a o Bibli.

Boží slovo vkládá zvláště na hlavu rodiny odpovědnost vštěpovat jejím členům lásku k Bohu spolu s projevováním hlubokého ocenění pro Boží měřítka. Například v Efezanům 6:4 vybízí Písmo křesťanské muže takto: „A vy, otcové, nedrážděte své děti, ale dál je vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“

Někteří však možná plně neoceňují tento text, i když jeho slova znají. Neuvědomují si, že je určen zvláště otci, hlavě rodiny. Například ti, kteří mluví španělsky a portugalsky, asi rozumějí slovům v Efezanům 6:4 tak, že jsou určena jak otci, tak matce. V těchto jazycích je slovo pro „otcové“ a slovo pro „rodiče“ shodné. Avšak v prvním verši šesté kapitoly Efezanům se apoštol Pavel obrací k oběma, otci i matce, když používá řecké slovo goneusin, odvozené z goneus, mající význam „rodič“. Ve čtvrtém verši bylo naproti tomu užito řeckého slova pateres, jež znamená „otcové“. Ano, v Efezanům 6:4 se Pavel obrací přímo k hlavě rodiny.

Samozřejmě, jestliže v rodině není muž, který by se ujal tohoto vedení, potom musí přijmout tuto odpovědnost žena. S Jehovovou pomocí vychovalo již mnoho matek úspěšně své děti v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování. Je-li však v rodině křesťanský muž, měl by se on ujmout vedení. Jestliže zanedbává tuto odpovědnost, potom zbytek rodiny obtížněji zachovává zdravý program duchovního sycení. Takový muž je za opomíjení své povinnosti odpovědný Bohu.

Boží názor na tyto věci vyjadřují jasně biblické požadavky stanovené pro dozorce a služební pomocníky v křesťanském sboru. Bible výslovně uvádí, že ten, kdo je pro toto postavení vybrán, by měl být „muž, který předsedá znamenitým způsobem své vlastní domácnosti, jenž má děti v podřízenosti se vší vážností (jestliže někdo vskutku neví, jak předsedat své vlastní domácnosti, jak bude pečovat o Boží sbor?)“. — 1. Timoteovi 3:4, 5, 12; Titovi 1:6.

Muž, jako hlava rodiny, musí být ochotný obětovat své vlastní potěšení a pohodlí pro duchovní prospěch svých dětí. Občas možná bude muset omezit svůj čas, který má vyhrazený pro jiné záležitosti, aby se mohl pravidelně v dostatečné míře věnovat dětem. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Přesto však nebude přenechávat toto Bohem dané pověření druhým. Jeho láska a zájem o děti, jež má, půjde dál, než aby jim jen poskytoval oděv, obuv, přístřeší a jídlo.

Je to skutečně výzva, vychovat děti „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“. Proto leží prvořadá odpovědnost na muži. Jestliže dělá křesťanský otec svou práci dobře, potom se může dívat na své bohabojné děti jako na požehnání od Jehovy. Může říci se žalmistou: „Jako šípy v ruce silného muže, takoví jsou synové mládí. Šťastný je zdatný muž, který jimi naplnil svůj toulec.“ — Žalm 127:4, 5.