Důvěřuj v Jehovovu záchrannou paži
„Jehovo. . . staň se naší paží každého jitra, ano, naší záchranou v čase tísně.“ — IZAJÁŠ 33:2.
1. V jakém smyslu má Jehova mocnou paži?
JEHOVA má mocnou paži. Protože „Bůh je Duch“, není to samozřejmě tělesná paže. (Jan 4:24) V Bibli představuje obrazná paže schopnost uplatňovat moc. Bůh tedy osvobozuje svůj lid svou paží. Opravdu, ‚jako pastýř pase Bůh své stádo. Svou paží sbírá jehňata a nese je v náručí.‘ (Izajáš 40:11; Žalm 23:1–4) Jak bezpečný se cítí Jehovův lid v jeho láskyplných pažích! — Srovnej 5. Mojžíšovu 3:24.
2. Jaké otázky zde stojí za zamyšlení?
2 Jak zachraňovala Jehovova paže jeho lid v minulosti i přítomnosti? Jakou pomoc mu dává Bůh jako sboru? A proč může jeho lid důvěřovat v jeho záchrannou paži v každé tísni?
Boží záchranná paže v činnosti
3. Čemu připisují Písma osvobození Izraele z Egypta?
3 Než Bůh před 3 500 lety osvobodil Izraelity z egyptského otroctví, řekl svému proroku Mojžíšovi: „Řekni tedy izraelským synům: ‚Já jsem Jehova, a jistě vás vyvedu zpod břemen Egypťanů a osvobodím vás z jejich otroctví a vskutku si vás vyžádám zpět vztaženou paží a velkými rozsudky.‘ “ (2. Mojžíšova 6:6) Podle apoštola Pavla vyvedl Bůh Izraelity z Egypta „s pozdviženou paží“. (Skutky 13:17) Korachovi synové připsali dobytí Zaslíbené země Bohu slovy: „Ne svým vlastním mečem vzali. . . do vlastnictví zemi, a ne jejich vlastní paže jim přinesla záchranu. Vždyť to byla tvá pravice a tvá paže a světlo tvého obličeje, protože jsi v nich měl zalíbení.“ — Žalm 44:3.
4. Jak byla důvěra v Jehovovu záchrannou paži odměněna ve dnech asyrské agrese?
4 Jehovova paže také přišla na pomoc jeho lidu ve dnech asyrské agrese. Tehdy se prorok Izajáš modlil: „Jehovo, projev nám přízeň. V tebe jsme doufali. Staň se naší paží každého jitra, ano, naší záchranou v čase tísně.“ (Izajáš 33:2) Ta modlitba byla vyslyšena, když Boží anděl pobil v asyrském táboře 185 000 a král Senacherib odtáhl od obleženého Jeruzaléma „s hanbou obličeje“. (2. Paralipomenon 32:21; Izajáš 37:33–37) Vložit důvěru v Jehovovu paži vždy přináší odměnu.
5. Co vykonala Boží mocná paže pro pronásledované křesťany na konci 1. světové války?
5 Boží mocná paže zachránila pronásledované pomazané křesťany na konci 1. světové války. V roce 1918 bylo ústředí vedoucího sboru napadeno jejich nepřáteli a známí bratři byli uvězněni. Pomazaní ve strachu ze světských mocností prakticky přestali konat své svědecké dílo. Modlili se však za jeho oživení a o očištění od hříchu nečinnosti a od nečistoty strachu. Bůh odpověděl tím, že způsobil, aby byli uvěznění bratři propuštěni, a krátce poté následovalo zproštění obžaloby. Díky pravdám, jež zazněly na jejich sjezdu v roce 1919, a díky vylití Božího oživujícího ducha byli pomazaní oživeni k nebojácné službě Jehovovi v konečném splnění Joela 2:28–32. — Zjevení 11:7–12.
Pomoc ve sboru
6. Jak víme, že je možné vydržet ve sboru situaci, která je pro nás zkouškou?
6 Přitom jak Bůh podporuje svou organizaci jako celek, jeho paže podpírá její jednotlivé členy. V žádném sboru samozřejmě nejsou dokonalé poměry, protože všichni lidé jsou nedokonalí. (Římanům 5:12) Proto snad někdy někteří z Jehovových služebníků zažijí ve sboru situaci, která je pro ně zkouškou. Například: přestože Gaius konal „věrnou práci“ tím, že pohostinně přijímal hostující bratry, Diotrefes je nepřijal, a dokonce se pokoušel vyhodit pohostinné členy ze sboru. (3. Jana 5, 9, 10) Přesto Jehova pomohl Gaiovi i jiným, aby dále projevovali pohostinnost a podporovali tak dílo kázání Království. Budeme-li s modlitbou spoléhat na Boha, mělo by nám to pomoci, abychom dále věrně konali svou práci a přitom čekali, až Bůh napraví situaci, která je možná zkouškou naší víry.
7. Navzdory jakým okolnostem v korintském sboru žili tamní věrně oddaní křesťané podle své oddanosti Bohu?
7 Předpokládejme, že jsi byl spojen s korintským sborem z prvního století. Byla doba, kdy různé skupiny lidí ohrožovaly jeho jednotu, a to, že se trpěla nemravnost, ohrožovalo jeho ducha. (1. Korinťanům 1:10, 11; 5:1–5) Věřící poháněli jeden druhého před světský soud a někteří se přeli o různé záležitosti. (1. Korinťanům 6:1–8; 8:1–13) Sváry, žárlivost, hněv a nepořádek ztěžovaly život. Někteří dokonce zpochybňovali Pavlovu autoritu a zlehčovali jeho řečnické schopnosti. (2. Korinťanům 10:10) Přesto věrně oddané osoby spojené s korintským sborem v tom čase zkoušek žily podle své oddanosti Bohu.
8, 9. Co bychom měli dělat, nastane-li ve sboru situace, která je pro nás zkouškou?
8 Vyvstane-li situace, která je pro nás zkouškou, je třeba, abychom se drželi Božího lidu. (Srovnej Jana 6:66–69.) Mějme jeden s druhým trpělivost a uvědomujme si, že některým jednotlivcům trvá déle než jiným, než na sebe vezmou „novou osobnost“ a obléknou se soucitem, laskavostí, ponížeností mysli, mírností a shovívavostí. Protože se Boží služebníci liší i svým zázemím, všichni potřebujeme projevovat lásku a odpouštět. — Kolosanům 3:10–14.
9 Jeden bratr řekl po mnoha letech služby Jehovovi: „Jestliže pro mě bylo něco nejdůležitější, pak tedy to, abych se držel Jehovovy viditelné organizace. Mé rané zkušenosti mě poučily, jak nezdravé je spoléhat na lidské uvažování. Jakmile jsem si to v mysli ujasnil, rozhodl jsem se zůstat při věrné organizaci. Jak jinak může člověk získat Jehovovu přízeň a požehnání?“ Ceníš si i ty své přednosti, že sloužíš Jehovovi s jeho radostným lidem? (Žalm 100:2) Pokud ano, nenecháš se něčím odlákat od Boží organizace ani nepřipustíš, aby byl zničen tvůj vztah k Tomu, jehož paže zachraňuje všechny, kteří ho milují.
Pomoc v pokušení
10. a) Jak pomáhá modlitba Božímu lidu čelit pokušení? b) Jaké ujištění dal Pavel v 1. Korinťanům 10:13?
10 Jako věrní jednotlivci spojení s Boží organizací dostáváme od Boha pomoc v čase zkoušky. Pomáhá nám například, abychom vůči němu zachovali ryzost, když přijdeme do pokušení. Měli bychom se samozřejmě modlit v souladu s Ježíšovými slovy: „Neuveď nás do pokušení, ale osvoboď nás od toho ničemného“, Satana Ďábla. (Matouš 6:9–13) Tak vlastně prosíme Boha, aby nám nedovolil selhat, když jsme v pokušení ho neposlechnout. Odpovídá také na naše modlitby o moudrost k překonání zkoušek. (Jakub 1:5–8) A Jehovovi služebníci si mohou být jeho pomocí jisti, protože Pavel řekl: „Žádné pokušení vás nepostihlo kromě toho, které je běžné u lidí. Ale Bůh je věrný a nedovolí, abyste byli pokoušeni nad to, co můžete snést, ale spolu s pokušením poskytne také východisko, abyste je mohli snášet.“ (1. Korinťanům 10:13) Odkud přichází takové pokušení a jak připravuje Bůh východisko?
11, 12. Jakým pokušením podlehli Izraelité? Můžeme mít prospěch z jejich zkušeností?
11 Pokušení pochází z okolností, které nás mohou zlákat, abychom byli nevěrní Bohu. Pavel řekl: „Tyto věci se nám staly příklady, abychom nebyli lidmi, kteří touží po škodlivých věcech, stejně jako po nich toužili [Izraelité] . Ani se nestaňte modláři jako někteří z nich, právě jak je napsáno: ‚Lid se posadil, aby jedl a pil, a vstali, aby se pobavili.‘ Ani nesmilněme, jako někteří z nich se dopustili smilstva, jen aby jich padlo v jednom dnu dvacet tři tisíce. Ani nezkoušejme Jehovu, jako ho zkoušeli někteří z nich, jen aby byli zahubeni hady. Ani nereptejme, právě jako někteří z nich reptali, jen aby byli zahubeni ničitelem.“ — 1. Korinťanům 10:6–10.
12 Izraelité toužili po škodlivých věcech, když podlehli pokušení chamtivě sbírat a jíst křepelky zázračně opatřené Bohem. (4. Mojžíšova 11:19, 20, 31–35) Ještě dříve se stali modláři, když Mojžíšova nepřítomnost dala vznik pokušení pěstovat uctívání telete. (2. Mojžíšova 32:1–6) Tisíce z nich zahynuly, protože podlehli pokušení a dopustili se smilstva s moabskými ženami. (4. Mojžíšova 25:1–9) Když Izraelité podlehli pokušení a reptali kvůli záhubě vzpurného Koracha, Datana, Abirama a jejich společníků, 14 700 osob zahynulo Bohem seslanou metlou. (4. Mojžíšova 16:41–49) Takové zkušenosti nám mohou být k prospěchu, jestliže si uvědomíme, že ani jedno z těch pokušení nebylo tak velké, že by mu Izraelité nemohli odolat. Byli by to dokázali, kdyby projevovali víru, byli vděční za Boží láskyplnou péči a kdyby oceňovali správnost Božího zákona. Potom by je mohla Jehovova paže zachránit, stejně jako může zachránit nás.
13, 14. Jak opatřuje Jehova východisko, když jeho služebníci čelí pokušení?
13 Jako křesťané čelíme pokušením, která jsou u lidí běžná. Přesto můžeme zůstat věrní Bohu tím, že se modlíme o jeho pomoc a snažíme se pokušení odolat. Bůh je věrný a nenechá nás pokoušet nad to, co můžeme snést. Jestliže jsme Jehovovi věrně oddáni, nikdy pro nás nebude nemožné činit jeho vůli. Opatřuje nám východisko tím, že nás posiluje, abychom pokušení odolali. Například když jsme pronásledováni, můžeme být v pokušení dopustit se kompromisu v naději, že unikneme mučení a smrti. Jestliže však důvěřujeme v Jehovovu mocnou paži, pokušení nikdy nedostoupí k bodu, kde Bůh nemůže posilnit naši víru a dát nám dost síly, abychom zachovali ryzost. Jak řekl apoštol Pavel: „Jsme všemožně tlačeni, ale ne stísněni tak, že se nemůžeme hnout; jsme na rozpacích, ale ne naprosto bez východiska; jsme pronásledováni, ale nejsme ponecháni na holičkách; jsme sráženi, ale ne zničeni.“ — 2. Korinťanům 4:8, 9.
14 Jehova také podporuje svůj lid tím, že používá svého ducha k připomínání a vyučování. Duch vybavuje v mysli biblické myšlenky a pomáhá nám rozeznat, jak je použít, abychom odolali pokušení. (Jan 14:26) Věrní Jehovovi služebníci chápou, o jaké sporné otázky v pokušení jde, a nedají se oklamat, takže by se dali nesprávnou cestou. Bůh připravil východisko tím, že jim dává sílu vydržet až do smrti, aniž by podlehli pokušení. (Zjevení 2:10) Těm, kdo mu slouží, pomáhá Jehova svým duchem. Kromě toho používá ve prospěch své organizace anděly. — Hebrejcům 1:14.
Pomoc v osobních záležitostech
15. Jakou osobní pomoc můžeme nalézt v Šalomounově písni?
15 Ti, kteří jsou spojeni s Jehovovou organizací, mají Boží pomoc v osobních záležitostech. Někteří třeba usilují o nalezení křesťanského manželského druha. (1. Korinťanům 7:39) Dojde-li ke zklamání, pomůže snad úvaha o izraelském králi Šalomounovi. Nepodařilo se mu získat ruku šulamitské dívky, protože milovala skromného pastýře. Králův záznam o této záležitosti by bylo možno nazvat Píseň Šalomounovy zklamané lásky. Když se naše romantické snažení v jistém případě prokáže jako bezvýsledné, budeme možná ronit slzy, ale Šalomoun své zklamání přežil a my to dokážeme také. Boží duch nám může pomoci, abychom projevili sebeovládání a jiné zbožné vlastnosti. Boží slovo nám pomáhá přijmout často bolestnou skutečnost, že člověk nemůže cítit romantickou lásku ke komukoli. (Šalomounova píseň 2:7; 3:5) Přesto nám Šalomounova píseň ukazuje, že se může podařit nalézt spoluvěřícího, který nás vroucně miluje. Ještě významněji se tato „nejskvělejší píseň“ splňuje v lásce Znamenitého pastýře, Ježíše Krista, k jeho „nevěstě“, 144 000 pomazaných následovník. — Šalomounova píseň 1:1; Zjevení 14:1–4; 21:2, 9; Jan 10:14.
16. Co může patřit k ‚soužení v těle‘, které zakoušejí křesťané v manželství?
16 I ti, kdo si vezmou věřícího, mají „soužení ve svém těle“. (1. Korinťanům 7:28) Přijdou úzkosti a starosti, jež se budou týkat manžela a manželky a jejich dětí. (1. Korinťanům 7:32–35) Nemoc může přinést břemena a stres. Pronásledování nebo ekonomické problémy mohou křesťanskému otci ztížit opatřování životně nutných věcí pro rodinu. Rodiče a děti mohou být odloučeni vězněním a někteří mohou být mučeni, dokonce i usmrceni. Ale za všech takových okolností můžeme odolat pokušení zapřít víru, jestliže skutečně důvěřujeme v Jehovovu záchrannou paži. — Žalm 145:14.
17. Jaký rodinný problém pomohl Bůh Izákovi a Rebece unést?
17 Některé zkoušky snad budeme muset snášet dlouhodobě. Syn může například způsobit zbožným rodičům tíseň tím, že se ožení s nevěřící. To se stalo v rodině praotce Izáka a jeho manželky Rebeky. Jejich čtyřicetiletý syn Ezau se oženil se dvěma hetitskými ženami, které se staly „Izákovi a Rebece zdrojem hořkosti ducha“. Ano, „potom Rebeka říkala Izákovi: ‚Zošklivil se mi tento můj život kvůli dcerám Heta. Jestliže si Jákob [jejich druhý syn] vezme někdy manželku z dcer Heta, jako jsou tyto, z dcer země, k čemu je mi dobrý život?‘ “ (1. Mojžíšova 26:34, 35; 27:46) Rebečinu spravedlivou duši tento stále trvající problém zřejmě mučil. (Srovnej 2. Petra 2:7, 8.) Přesto Jehovova paže Izáka a Rebeku podporovala, aby tuto zkoušku vydrželi a přitom si udrželi silný vztah k Bohu.
18. Jakou osobní zkoušku nesl s Boží pomocí C. T. Russell?
18 Zdrojem tísně je i to, když pokřtěný člen rodiny zpomalí ve službě Bohu. (Srovnej 2. Timoteovi 2:15.) Někteří však dokonce unesli duchovní ztrátu druha, jako se to stalo Charlesi T. Russellovi, prvnímu prezidentu Společnosti Strážná věž. Jeho manželka přerušila styky se Společností a opustila ho v roce 1897 téměř po osmnácti letech manželství. Roku 1903 požádala o zákonnou rozluku a v roce 1908 jí bylo vyhověno. Jeho zármutek byl zřejmý z dopisu, který jí napsal nedlouho po tom: „Vážně jsem se za tebe modlil k Pánu. . . nebudu tě zatěžovat vyprávěním o své bolesti ani se nebudu pokoušet působit na tvé city popisem toho, jak mi je, když někdy přijdu na tvé šaty a jiné věci, které mi živě vybavují v mysli tvé někdejší já — tak plné lásky a porozumění a ochoty pomáhat — [zrcadlící] Kristova ducha. . . Ach, zamysli se s modlitbou nad tím, co chci říci. A buď si jistá, že samo ostří mé bolesti, její palčivost, nevyplývá z mé vlastní osamělosti, v níž strávím zbytek života, ale z tvého pádu, má drahá, tvé věčné ztráty, nakolik to mohu vidět.“ Přes takovou bolest srdce měl Russell Boží podporu až do konce svého pozemského života. (Žalm 116:12–15) Jehova Bůh vždy podepře své věrné oddané služebníky.
Ze všech tísní
19. Na co bychom měli pamatovat, jestliže tísnivé problémy trvají?
19 Jehovův lid ví, že Bůh je „Bohem záchranných skutků“, tím, „který za nás denně nosí náklad“. (Žalm 68:19, 20) Proto jako oddaní lidé spojení s jeho pozemskou organizací nikdy nepodléhejme zoufalství, jestliže tísnivé problémy trvají. Pamatujme, že „Bůh je pro nás útočištěm a silou, která se pohotově najde v tísních“. (Žalm 46:1) Naše důvěra v něho je vždy odměněna. „Dotazoval jsem se Jehovy, a on mi odpověděl,“ řekl David, „osvobodil mě od všeho, čeho jsem se lekal. . . Tento ztrápený zavolal, a Jehova slyšel. A zachránil ho ze všech jeho tísní.“ — Žalm 34:4–6.
20. Jaká otázka zbývá k úvaze?
20 Ano, náš nebeský Otec zachraňuje svůj lid z každé tísně. Podporuje svou pozemskou organizaci, poskytuje pomoc ve sborových záležitostech i v osobních záležitostech. Opravdu, „Jehova neopustí svůj lid“. (Žalm 94:14) Dále se však zamysleme nad jinými způsoby, jimiž Jehova pomáhá jednotlivcům, kteří patří k jeho lidu. Jak podporuje náš nebeský Otec své služebníky, kteří jsou nemocní, sklíčení na mysli, zarmoucení ztrátou někoho drahého nebo stísnění vlastními chybami? I v těchto věcech máme důvod spoléhat na Jehovovu mocnou paži, jak uvidíme.
Jak bys odpověděl?
◻ Jak přinášela Jehovova paže záchranu v dřívějších dobách?
◻ Jak pomáhá Jehova svému lidu ve sboru dnes?
◻ Jakou pomoc poskytuje Bůh v osobních záležitostech?
◻ Co bychom měli dělat, jestliže tísnivé problémy trvají?
[Obrázek na straně 8 a 9]
Bůh vyvedl Izraelity z Egypta „s pozdviženou paží“