Zvěstovatelé Království vyprávějí

Příležitostné kázání svědků Jehovových přináší dobré výsledky

MNOHO lidí přichází prvně do styku s biblickou pravdou ve chvíli, kdy jim některý ze svědků Jehovových vydá příležitostné svědectví. Svědkové se v tom řídí příkladem Ježíše Krista, který využil příležitosti a kázal samaritánské ženě u studny, když si přišla pro vodu. (Jan, 4. kapitola) Ve východní Africe vydala jedna svědkyně Jehovova příležitostné svědectví katolické jeptišce. Kancelář odbočky Společnosti Strážná věž uvádí, k čemu to vedlo:

◻ Jednoho časného rána cestou do města potkala svědkyně katolickou jeptišku. Využila příležitosti a zeptala se jeptišky: „Kam jdete v tuto denní dobu?“ Odpověď zněla: „Jdu se modlit ke svému Bohu.“ Svědkyně se tedy jeptišky zeptala: „Znáte jméno svého Boha?“ „Cožpak se nejmenuje Bůh?“ odpověděla jeptiška. Svědkyně se nabídla, že k ní odpoledne přijde, aby si o Božím jménu pohovořily. Po tomto rozhovoru šla jeptiška do svého kostela a zeptala se jednoho z kněží, zda ví, co znamená slovo „Jehova“. Odpověděl: „Je to Boží jméno.“ Jeptiška byla velmi překvapena, když zjistila, že to kněz ví, a přitom ji o tom nikdy nepoučil.

Svědkyně ženu navštěvovala dalších devět dnů a učila ji pravdě o trojici, duši, pekelném ohni a naději pro zemřelé. Žena všechno přijala. Potom svědkyni požádala, aby jí poskytla nějaký čas, aby mohla o všech těch nových naukách uvažovat. Po dvou týdnech se se svědkyní znovu spojila a požádala ji o další rozhovory. Tou dobou se již jeptiška rozhodla, že opustí církev a zbavila se svých obrazů, růženců a kříže. Kněz se ji pokoušel přesvědčit, aby se vrátila, ona však byla rozhodnuta jít za pravdou. Později byla pokřtěna a již mnoho měsíců pravidelně slouží jako pomocná průkopnice navzdory svému pokročilému věku a chatrnému zdraví.

Protože má velký dům, nabídla sboru, aby ho používal jako sál království. Bratři vyměnili starou střechu, zbourali vnitřní stěny a z velké části budovy vytvořili pěkné místo ke shromažďování. Tato bývalá katolická jeptiška žije v místnosti vedle sálu. Je velmi šťastná, že mohla takto přispět k uctívání Jehovy.

◻ Další zkušenost, která ukazuje, jak je rozumné vydávat příležitostné svědectví, pochází z Kampaly (Uganda). Cestou na nějaký státní úřad se jeden svědek-misionář dal do řeči se spolucestujícími ve výtahu. Jeden muž, pan L——, projevil zájem o nabízenou literaturu, ale nemohl si ji v tu chvíli vzít. Dal proto misionáři své jméno a adresu svého úřadu. Později tam misionář zašel a ptal se na pana L——. Zavolali ho, ale k misionářovu překvapení se objevil jiný muž. V úřadu pracovali dva muži stejného jména. Druhý pan L—— dostal krátké svědectví a projevil neobyčejný zájem. Zatímco první pan L—— zájem ztratil, s druhým panem L—— bylo zahájeno biblické studium. Nyní je pokřtěným svědkem a jeho manželka a syn dělají pěkně pokroky a směřují ke křtu.

Ježíš Kristus je Znamenitý pastýř a zná ty, kdo jsou podobní ovcím, jejichž srdce je nakloněno ke spravedlnosti. Tyto zkušenosti ukazují, že své následovníky k takovým osobám přivádí. Příležitostné vydávání svědectví může být plodné! — Jan 10:14.