ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • w92 1/15 str. 3-4
  • Nezapomenutelná potopa

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Nezapomenutelná potopa
  • Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1992
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • Biblická zpráva o potopě
  • Hledání archy
  • Podařilo se najít Noemovu archu?
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 2009
  • Truhla smlouvy
    Hlubší pochopení Písma, 2. svazek
  • Potopa
    Moje kniha biblických příběhů
  • Zachránilo se osm lidí
    Příběhy z Bible – co se z nich můžeš naučit
Ukázat více
Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1992
w92 1/15 str. 3-4

Nezapomenutelná potopa

ASI před 4 300 lety zaplavila zemi katastrofální potopa. Jediným ohromným úderem smetla téměř všechno živé. Měla tak nesmírný rozsah, že zapůsobila na lidstvo nesmazatelným dojmem a vyprávění o ní se předávalo z generace na generaci.

Psanou zprávu o celosvětové potopě zhotovil asi o 850 let později hebrejský pisatel Mojžíš. Zachovala se v Bibli, v 1. knize Mojžíšově, kde si můžeme v 6. až 8. kapitole přečíst její živý a podrobný popis.

Biblická zpráva o potopě

První Mojžíšova poskytuje podrobnosti, které zřejmě vylíčil očitý svědek: „V šestistém roce Noemova života, ve druhém měsíci, sedmnáctého dne měsíce, v ten den se provalila všechna zřídla ohromné vodní hlubiny a nebeské propusti se otevřely. A potopa na zemi pokračovala čtyřicet dnů a vod přibývalo a začaly nést archu a ta plula vysoko nad zemí. A vody tak velmi zaplavily zemi, že všechny vysoké hory, které byly pod celými nebesy, byly překryty.“ — 1. Mojžíšova 7:11, 17, 19.

O tom, jak potopa zapůsobila na živé tvorstvo, Bible říká: „Tak vydechlo naposled všechno tělo, které se pohybovalo po zemi, z létajících tvorů a z domácích zvířat a z divokých zvířat a ze všeho hemžení, které se hemžilo na zemi, a celé lidstvo.“ Přežil však Noe se sedmi dalšími osobami, a také s typickými zástupci všech zvířat a létajících tvorů a živočichů pohybujících se na zemi. (1. Mojžíšova 7:21, 23) Ti všichni byli zachováni ve velké arše, která byla asi 133 metrů dlouhá, 22 metrů široká a 13 metrů vysoká a vznášela se na vodě. Archa mohla plnit svůj účel jedině tím, že byla vodotěsná a mohla se udržet na hladině. Proto neměla ani zaoblené dno ani zahrocenou příď ani prostředky k pohonu, a také žádné kormidlo. Noemova archa byla prostě čtyřhranné plavidlo podobné truhle.

Za pět měsíců po začátku potopy archa spočinula na horách Araratu v dnešním východním Turecku. Rok po začátku potopy vystoupil Noe a jeho rodina z archy na souš a opět se vrátili k obvyklému způsobu života. (1. Mojžíšova 8:14–19) Za čas se lidstvo rozrostlo natolik, že lidé začali stavět město Babel a jeho neslavně proslulou věž blízko řeky Eufratu. Odtud se lidé postupně rozptýlili do všech končin země, když Bůh zmátl lidský jazyk. (1. Mojžíšova 11:1–9) Co se však stalo s archou?

Hledání archy

Od 19. století byla uskutečněna celá řada pokusů najít archu v horách Araratu. Tyto hory mají dva význačné vrcholky, jeden vysoký 5 165 metrů a druhý 3 914 metrů. Vyšší z nich je trvale pokryt sněhem. Po potopě nastaly klimatické změny, takže archa mohla být zanedlouho pod sněhem. Někteří badatelé jsou pevně přesvědčeni, že tam archa ještě je, ukryta hluboko v ledovci. Tvrdí, že bývala období, kdy led roztál natolik, že část archy mohla být po nějakou dobu vidět.

Kniha In Search of Noah’s Ark [Hledání Noemovy archy] cituje Arménce Georga Hagopiana, který prohlásil, že v roce 1902 a pak znovu v roce 1904 vystoupil na horu Ararat a viděl archu. Při své první návštěvě prý vlastně vylezl přímo na archu. „Vzpřímil jsem se a rozhlédl jsem se po celé lodi. Byla dlouhá. Vysoká byla asi 12 metrů.“ O svém pozorování při následující návštěvě řekl: „Neviděl jsem žádné skutečné zakřivení. Nepodobala se žádné lodi, jakou jsem kdy viděl. Spíše vypadala jako prám s plochým dnem.“

V letech 1952 až 1969 se čtyřikrát pokusil najít svědectví o arše Fernand Navarra. Při svém třetím výstupu na horu Ararat se dostal až na dno jakési rozsedliny v ledovci, kde našel kus černého dřeva zamrzlého v ledu. „Musel být velmi dlouhý,“ řekl, „a byl možná dosud spojen s jinými částmi lodní konstrukce. Mohl jsem sekat jedině podél vláken, až jsem nakonec oddělil kus v délce asi 1,5 metru.“

Profesor Richard Bliss, jeden z několika odborníků, kteří toto dřevo zkoumali, řekl: „Navarrův vzorek dřeva je stavební trám a je impregnovaný živičnou pryskyřicí. Má čepové spoje. A dřevo je zcela jistě ručně přitesávané a osekané do čtyřbokého tvaru.“ Stáří dřeva se odhaduje asi na čtyři nebo pět tisíc let.

Lidé se sice snaží najít archu na hoře Ararat, ale jednoznačný důkaz, že archa posloužila k přečkání katastrofální potopy, existuje v podobě zápisu o této události, který je obsažen v Bibli, v 1. knize Mojžíšově. Tuto zprávu potvrzuje velké množství legend o potopě, které nacházíme mezi primitivními národy po celém světě. Následující článek předkládá k úvaze jejich svědectví.

[Obrázek na straně 4 a 5]

Nosnost archy se rovnala nosnosti deseti nákladních vlaků, z nichž každý by měl asi 25 uzavřených těžkotonážních vagónů!

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet