Pavel proti Platónovi o vzkříšení

APOŠTOL Pavel psal o otázce vzkříšení v 1. Korinťanům 15:35–58 a ve 2. Korinťanům 5:1–10. Držel se přitom představ o nesmrtelné duši, které zastával Platón a řečtí filozofové, nebo to, co psal, odpovídalo Ježíšovu učení a ostatním Písmům?

Brožura Immortality of the Soul or Resurrection of the Individual: St. Paul’s View with Special Reference to Plato (Nesmrtelnost duše, nebo vzkříšení jednotlivce: Názor sv. Pavla se zvláštním zřetelem k Platónovi), která byla napsána v roce 1974 a kterou schválil arcibiskup řecké pravoslavné církve Severní a Jižní Ameriky, přináší objevnou odpověď. Autor rozebírá povahu vzkříšení podle výše uvedených odkazů a helénistické vlivy tehdejší doby, a pak dochází k závěru:

„Platón učí, že duše trvá dále v nekončící a věčné existenci, oddělená od těla. Duše je pro Platóna ve své vrozené a vnitřní podstatě nesmrtelná. . . Sv. Pavel takovému názoru neučí ani netvrdí, že by to dělal. . .

Apoštol Pavel se nezabývá nesmrtelností duše ani ducha jakožto oddělených a odlišných složek, ale vzkříšením celého souboru duše a ducha člověka v důsledku vzkříšení Kristova. Pavlovo pojetí toho, jakou podobu budou mít lidé při všeobecném vzkříšení mrtvých, nemá nic společného s oživováním a vyváděním mrtvých těl z hrobu.

Jeho pojetí vzkříšení těla lze lépe popsat jako přeměnu, znovustvoření a rekonstrukci celého člověka jako jednotného celku, téže osoby, osobnosti, psychosomatického organismu, jednotlivce s duševními i tělesnými vlastnostmi, a to Boží mocí. Naše budoucí vzkříšení nenastane tak, jako by bylo naším přirozeným vlastnictvím, ale jako královský dar od Boha.“

Ano, nesmrtelnost není vrozenou vlastností žádného člověka. Je to naopak velice oceňovaný a milostivý dar od Jehovy, který prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista obdrží ti, z nichž se skládá pomazaný křesťanský sbor. — 1. Korinťanům 15:20, 57; Filipanům 3:14.

[Obrázek na straně 9]

Řecký filozof Platón

[Podpisek]

Vatican Museum photograph