Obrázky ze Zaslíbené země

Jíst jídlo — Jíst chléb

JEDNOU byli Ježíš a jeho učedníci v jistém domě, ale kvůli zástupu „nemohli ani sníst nějaké jídlo“. (Marek 3:20) Jindy Ježíš vešel do domu jednoho farizea, aby „pojedl jídlo“. (Lukáš 14:1) Jaké jídlo si představíš?

Starověcí Izraelité by pravděpodobně pomysleli na chléb, protože hebrejské a řecké výrazy pro slovní spojení „jíst jídlo“ doslova znamenaly „jíst chléb“. Je to pochopitelné, protože pšeničný nebo ječný chléb byl hlavní součástí jejich stravy.

Mnozí lidé si dnes hebrejské patriarchy představují jako pastýře a Ježíšovy učedníky jako rybáře. A někteří tak skutečně žili, ale určitě ne všichni. V životě mnohých byla důležitá pšenice. Patrně to tak občas bylo v případě Izáka a Jákoba, jak můžeme usuzovat z 1. Mojžíšovy 26:12; 27:37 a 37:7. Zemědělství bylo v Galileji v Ježíšově době významným zaměstnáním. Mohli tedy být pěstiteli pšenice někteří z těch, kteří se stali apoštoly?

Je to možné, protože pěstování pšenice bylo v Zaslíbené zemi velice rozšířené a Bible se o něm hojně zmiňuje. (5. Mojžíšova 8:7–9; 1. Samuelova 6:13) Co patřilo k této práci?

V říjnu a listopadu rané deště změkčily půdu, zemědělec mohl orat a pak zasít semeno. Pozdější deště napomohly obilí k růstu a pak v dubnu a květnu ještě před žárem léta úroda dozrála do zlatavě hnědé barvy. Žeň pšenice byla tak známá, že o ní čteme jako o ukazateli období. (1. Mojžíšova 30:14; Soudci 15:1) Podaří se ti určit, kdy během roku byla vyfotografována scéna nalevo?a A v jakém období si Ježíšovi učedníci otrhali trochu zralých klasů? — Matouš 12:1.

Žeň pšenice znamenala pro zemědělce množství práce. Ženci žali stébla srpem a vázali je do snopů, jak je vidět dole. Některá stébla bylo možné samozřejmě přehlédnout nebo upustit na zem, a proto mohla Rut úspěšně paběrkovat. (Rut 2:2, 7, 23; Marek 4:28, 29) Pšeničné snopy se dále přenesly na mlat, jako byl třeba mlat Aravnův. A co se dělo tam? Bible se zmiňuje o ‚mláticích saních a dobytčím nářadí‘. (2. Samuelova 24:18 až 22; 1. Paralipomenon 21:23) Pšeničné snopy se rozhodily na rovnou kamennou plochu nebo na udusanou půdu. Býk nebo jiné zvíře chodili stále dokola a našlapovali na pšenici. Zvíře za sebou mohlo tahat dřevěné mláticí saně, které pomáhaly porušit slámu a uvolnit zrno. — Izajáš 41:15.

Zrno pak bylo připravené k převívání, při němž se lopatou nebo vidlemi vyhazovalo do vzduchu, jak je vidět nahoře. (Matouš 3:12) Zemědělec mohl převívání provádět navečer, kdy vánek odvál plevy (slupky ze zrní) a sláma se nosila stranou. Jakmile bylo zrní shromážděno a proseto, aby se odstranily kamínky, bylo připraveno k uskladnění — anebo se z něho mohlo udělat nanejvýš důležité jídlo — chléb. — Matouš 6:11.

Kdybys jako hospodyně měla za úkol připravovat chléb, používala bys každý den moždíř a paličku a drtila bys zrno na mouku, snad na poněkud hrubou pšeničnou mouku. Anebo bys mohla umlít ‚jemnou mouku‘, jakou použila Sára na „kulaté koláče“ pro zhmotněné anděly a jakou používali Izraelité pro obilné oběti Jehovovi. (1. Mojžíšova 18:6; 2. Mojžíšova 29:2; 3. Mojžíšova 2:1–5; 4. Mojžíšova 28:12) Sára zvlhčila pšeničnou mouku vodou a zadělala těsto.

Dole jsou vidět bochánky těsta a jeden plochý, vyválený tenký chléb před pečením. Takové velké kulaté chleby je možné péci na kamenech nebo na železných plátech, jak to dělá tato žena. Pomáhá ti to představit si, co Sára potom připravila pro andělské návštěvníky a co později udělala Lotova rodina? Čteme o tom: „[Andělé] odbočili k němu a vešli do jeho domu. Udělal pak pro ně hostinu a upekl nekvašené chleby, a jedli.“ — 1. Mojžíšova 19:3.

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 24]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Podpisek obrázku na straně 24]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Podpisek obrázku na straně 25]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Podpisek obrázku na straně 25]

Garo Nalbandian