Snažíš se co nejvíce?

„VYNASNAŽÍM se.“ Jak často po tomto výroku následuje slůvko „ale“ a dlouhá řada výmluv, proč se člověk nemůže vynasnažit! Jak je to s naší oddaností Jehovovi? Plníme svůj slib a dáváme mu to nejlepší, co máme?

Učinit krok oddanosti znamená ‚oddat se výlučně službě božské bytosti a jejímu uctívání anebo posvátným účelům‘. Ježíš velkou měrou ukázal, v čem spočívá oddanost Jehovovi, když řekl: „Jestliže chce někdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a zvedne svůj mučednický kůl a neustále mě následuje.“ (Matouš 16:24) Pro člověka, který zapřel sám sebe a oddal se Bohu, se stane nejdůležitějším životním cílem činit Boží vůli.

Jakožto oddaní lidé se musíme pečlivě zkoumat, abychom viděli, zda žijeme v souladu s tím, že jsme udělali krok oddanosti. Když Petr povzbuzoval pomazané křesťany, naznačil důvod, proč bychom se měli zkoumat: „Vynasnažte se, abyste si zajistili své povolání a vyvolení, neboť budete-li dál činit tyto věci, rozhodně nikdy neselžete.“ (2. Petra 1:10) Ano, pokud se vynasnažíme, pak duchovně neselžeme.

Můžeme se snažit ještě více

Z širšího hlediska se od všech Božích služebníků očekává, že se vynasnaží neboli že vynaloží největší úsilí, aby se líbili Jehovovi. Naše snaha dělat co nejvíce při činění Boží vůle však může růst. Tříletý chlapec snad může mamince pomoci nanejvýše s nějakou drobnou domácí prací, ale jak poroste, bude moci udělat více. Podobné je to s naším duchovním růstem — co bylo kdysi na pokraji našich možností, dnes možná zvládáme snáz. Jsme podněcováni, abychom pro Jehovu vykonávali více.

Naše ochota dělat více je poháněna rostoucím oceněním pro Jehovu. Své ocenění všeho, co pro nás vykonal, posilujeme osobním studiem jeho Slova, Bible. Když například pečlivě zkoumáme to, jak Jehova poslal svého Syna, aby se vzdal své duše a tak vysvobodil lidstvo z hříchu, a rozjímáme o tom, podněcuje nás to, abychom Původci tohoto opatření výkupného sloužili. (Jan 3:16, 17; 1. Jana 4:9–11) Čím více ‚ochutnáváme a vidíme, že Jehova je dobrý‘, tím silnější máme v srdci pohnutku, abychom mu sloužili. — Žalm 34:8.

To si uvědomila Jetter, služebnice plným časem. Aby mohla hlouběji vniknout do látky, kterou studovala, vyhradila si v zadní části svého domu malou místnost. Zařídila si ji tak, aby se mohla při studiu soustředit. Na dosah ruky má na policích Indexy publikací Strážné věže a svázané ročníky Strážné věže a Probuďte se! „Když odhalím nějakou zajímavou informaci,“ říká, „nemohu se dočkat, až se o ni rozdělím s druhými.“

Potřebu pravidelně jíst člověk neuspokojí tím, že se nají jen občas, třeba královsky. A podobně se nezbaví potřeby denně přijímat duchovní potravu, když se pouze jednorázově zahloubá do Bible. Tuto potřebu chápe Ruth. Jak daleko si může vzpomenout, každé ráno a každý večer po jídle si jejich rodina společně četla z Bible. Dnes je Ruth 81 let a má za sebou více než 60 let strávených ve službě plným časem, a dodnes stále pravidelně čte Bibli. Dělá to, jakmile se v šest hodin ráno probudí. Vyhrazuje si čas, aby mohla časopisy Strážná věž a Probuďte se! přečíst ihned po tom, co je dostane. Než se článek studuje ve sboru, projde si ho přinejmenším třikrát nebo čtyřikrát. „Člověk se potřebuje sytit Božím slovem, aby si uchoval silnou víru,“ říká. To jí také pomohlo, aby mohla po mnoho let pokračovat v misionářské službě.

Vynasnažme se více pomáhat druhým

Hlubokým a pravidelným studiem Božího slova roste naše horlivost pro službu Bohu a cosi v našem nitru nás podněcuje, abychom vynakládali větší úsilí. (Srovnej Jeremjáše 20:9.) Taková horlivost podnítila Hirohisu, aby plně dovršil svou službu. (2. Timoteovi 4:5) Žil jen s matkou a čtyřmi mladšími sourozenci. Když dospíval, vstával ve tři hodiny ráno, aby mohl rodinu podporovat penězi za roznášku novin. Hirohisa chtěl ještě větší měrou hovořit s lidmi o Jehovovi, a proto se přihlásil do průkopnické služby, jak se nazývá služba plným časem, kterou konají svědkové Jehovovi. Byl sice mladý, ale těšilo ho, když mohl pomáhat druhým lidem, aby se k němu připojili a také se co nejvíce snažili chválit Jehovu.

Vynakládat co největší úsilí při pomáhání druhým lidem znamená mimo jiné stát se účinným ve službě. Ježíš jednou povzbudil své učedníky: „Jestliže to víte, jste šťastní, děláte-li to.“ (Jan 13:17) V tom, jak uplatňovat podněty, které Jehovova organizace dává pro zlepšení služby, je dobrým příkladem Naomi. Ve službě dům od domu se jí těžko hovořilo s cizími lidmi a častokrát stála na prahu a nevěděla, co říci. Starší ve sboru jí zdůrazňovali, aby uplatnila návrhy z knihy Rozmlouvat z Písma, z oddílu „Úvody, které můžeš použít v kazatelské službě“.a Naučila se zpaměti jednotlivé úvody pod nadpisem „Rodina/Děti“ a mnohokrát si je nacvičovala. Výsledkem bylo, že dokázala vést rozhovor s jednou asi pětatřicetiletou ženou v domácnosti. Ještě dříve, než u ní Naomi stačila vykonat opětovnou návštěvu, přišla tato žena do sálu Království. Bylo dohodnuto biblické studium. Zmíněná žena v domácnosti i její manžel jsou nyní pokřtěnými křesťany a těší se společně se svými dětmi ze šťastného rodinného života.

Vynasnažme se více projevovat osobní zájem

Můžeme také napodobit apoštola Pavla, který řekl: „Všechno činím kvůli dobré zprávě, abych se na ní stal podílníkem s jinými.“ — 1. Korinťanům 9:22, 23.

Tento postoj projevuje Hatsumi. Při své veřejné kazatelské službě se setkala se ženou, která jí domovním telefonem sdělila, že má mnoho práce a na rozhovor nemá čas. Hlas obyvatelky domu zněl mírně, a tak ji Hatsumi navštěvovala i nadále. Žena její návštěvy vždy přijímala jen prostřednictvím domovního telefonu a nikdy nevyšla z domu, aby se s Hatsumi osobně setkala. Tak to pokračovalo dva a půl roku.

Jednou Hatsumi změnila dobu své návštěvy a přišla pozdě odpoledne. Nikdo se neozýval. Když však byla na odchodu, zaslechla za sebou známý hlas: „Kdo jste?“ Žena se právě vracela domů. Jakmile uslyšela Hatsumino jméno, řekla: „Tak to jste vy, kdo za mnou chodí. Děkuji vám, že se o mě neustále staráte.“ Tato žena kdysi studovala se svědky Jehovovými v jiném místě, avšak studovat přestala. Nyní se před Hatsumi příliš styděla, a proto neotevírala dveře. Bylo obnoveno biblické studium a zmíněná žena dělá velmi pěkné pokroky. Máme i my takový zájem o lidi, s nimiž se setkáme ve službě dům od domu?

Vynasnaž se ty sám co nejvíce

Jehova oceňuje, když se snažíme sloužit mu s vynaložením co největšího úsilí. Podobá se otci, jehož syn mu přináší dary. V závislosti na věku a možnostech syna se dary v průběhu let možná různí. Otec rád přijímá jakékoli dary, které mu jeho syn dává ze srdce, a podobně i Jehova ochotně přijímá naši upřímnou službu, která je úměrná našemu duchovnímu růstu.

Nemá samozřejmě význam porovnávat, co jsme s maximálním vynaložením sil dokázali my a co dokázali druzí. Jak říká Pavel, příčinu k jásání budeme mít vzhledem k sobě samým, „ne ve srovnání s někým jiným“. (Galaťanům 6:4) Kéž tedy i nadále dbáme na napomenutí apoštola Petra: „Vynasnažte se, abyste jím tedy nakonec byli shledáni neposkvrnění a bezvadní a v pokoji.“ — 2. Petra 3:14.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 29]

Snažíš se co nejvíce, abys uplatňoval podněty pro svědeckou službu?