Proč se zajímat o náboženství?

V KAŽDÉ zemi na světě se lidé zajímají o náboženství. Je však také mnoho lidí, kteří docela otevřeně řeknou, že je náboženství nezajímá. Měli však takový názor vždy?

Člověk je vytvořen tak, že mu ke spokojenosti nestačí pouze hmotné věci. Lidé mají i duchovní potřeby. Každodenní život, který se soustřeďuje na opatřování pouze hmotných potřeb a v němž jsou příležitostně chvíle odpočinku, neuspokojuje plně nejvnitřnější potřeby člověka. Lidé — na rozdíl od zvířat — se ptají: ‚Jaký je smysl života?‘ ‚Ten dnešní krátký život, v němž je tolik krásy, ale také tolik špatnosti — to je vše?‘ Nikdy vás takové otázky nenapadly?

V dnešní době však mnoho miliónů lidí vyrostlo v prostředí, které skutečnému zájmu o náboženství nepřálo. Od náboženství je odrazovali možná rodiče nebo učitelé, možná jejich vrstevníci, nebo dokonce jejich vláda.

Skalabrino, mladý Albánec, vysvětloval, jak se pod komunistickou vládou lidé učili, že Bůh neexistuje. A mluvit o náboženství bylo navíc nebezpečné; mohlo to vést k uvěznění. Ale v roce 1991, když byl ve Švýcarsku jako uprchlík, dostal Skalabrino příležitost studovat Bibli. Tu příležitost využil. Proč?

Dokud byl ještě v Albánii, slyšel, že existuje kniha, které se říká Bible, ale nic o ní vlastně nevěděl. Zpočátku ho tedy možná ani nevedla v první řadě touha porozumět Bibli. Bylo mu sice řečeno, že se bude učit o Božím předsevzetí s lidstvem a se zemí, ale on v tom viděl především příležitost zlepšit svou znalost místního jazyka. Velmi brzy však zjistil, že to, co se učí, uspokojuje jeho nejhlubší duchovní tužby. Pocítil štěstí a radost, když poznal, že podle Božího slibu přijde nový svět, v němž bude panovat pokoj, že v tomto světě lidé budou moci žít navždy a budou mít hojnost všeho, co k životu potřebují. Skalabrino se dozvěděl, že v novém světě může žít on i jeho rodina, a jeho zájem o tyto věci ještě vzrostl. Nemohl si tu dobrou zprávu nechat pouze pro sebe; zatelefonoval tedy své rodině do Albánie a řekl jim to.

Alexej, který žije v Rusku, byl také překvapen tím, jak přesné poznání Bible může zapůsobit na lidský život. Pod tíhou problémů a bez uspokojivé odpovědi na otázku, jaký je smysl života, byl rozhodnut spáchat sebevraždu. Předtím však jel na návštěvu ke svému příteli do Finska. Cestou o svých problémech mluvil s několika spolucestujícími ve vlaku. Byla mezi nimi jedna žena, která byla svědkem Jehovovým. Povzbudila ho, aby studoval Bibli, protože ta ukazuje řešení takových problémů. Alexej tomu příliš nevěřil. Při zpáteční cestě zažil něco podobného. Tentokrát s ním začala mluvit jiná svědkyně a řekla mu, že mívala podobné problémy, ale že je pomocí Bible překonala. Také ona ho povzbudila, aby studoval Bibli. Když Alexej přijel domů, zazvonil telefon. Byla to jeho přítelkyně, která právě tehdy se svědky studovala a byla velmi šťastná. Alexej si začal uvědomovat, že mu snad Bible skutečně může poskytnout to, co on sám potřebuje, ale věděl, že jí nebude rozumět, pokud mu nikdo nepomůže. Souhlasil, aby s ním svědkové Jehovovi vedli pravidelné domácí biblické studium, a začal se účastnit jejich shromáždění. Zanedlouho pochopil, proč lidé, kteří utvářejí svůj život podle toho, čemu učí Bible, jsou tak šťastní, ačkoli se i oni musí vyrovnávat s problémy, které jsou společné všem lidem.

Ježíš Kristus dobře věděl, jak byl člověk vytvořen, a proto prohlásil: „Ne jenom chlebem bude člověk živ.“ (Matouš 4:4, Ekumenický překlad) Řekl také: „Šťastní jsou ti, kteří si uvědomují svou duchovní potřebu.“ (Matouš 5:3) Jejich štěstí pramení z toho, že si jsou jasně vědomi toho, co potřebují, činí správné kroky, aby toho dosáhli, a prožívají Boží požehnání. Naše duchovní potřeby se však neuspokojí pouze tím, že bychom prostě vstoupili do nějaké církve nebo chodili na nějaké bohoslužby. Náboženství, které se z velké části zakládá na rituálech, může působit na naše city; ale poskytne nám skutečné řešení našich životních problémů? I když se některé náboženství zastává určitých základních pouček, které jsou zdravé, může opravdu uspokojit naše duchovní potřeby, jestliže správně nevysvětluje, jaký je skutečný smysl života? A ještě důležitější otázka: povede pěstování takového náboženství k dobrému vztahu k Bohu? Bez toho totiž není možné dosáhnout pravé spokojenosti.

Je mnoho lidí, kteří v tomto směru něco hledají, a dosud to nenašli.

[Obrázek na straně 3]

Budou opravdu uspokojeny tvé duchovní potřeby tím, že vstoupíš do nějaké církve?

[Obrázek na straně 4]

Mnoho lidí zjistilo, že když rozumějí Bibli, jejich život dostává nový smysl