Nejprve se musí kázat tato dobrá zpráva

„Ve všech národech [se musí] nejprve kázat dobrá zpráva.“ — MAREK 13:10.

1, 2. Podle čeho lidé poznávají svědky a proč?

PROČ svědkové Jehovovi káží tak vytrvale? Svou veřejnou službou dům od domu, na ulici či při různých neformálních příležitostech jsme bezpochyby známi po celém světě. Vždy, když se naskytne vhodná příležitost, dáváme o sobě znát, že jsme svědkové, a snažíme se lidem taktně sdělit dobrou zprávu, které si vážíme jako drahocenného pokladu. Dokonce by se dalo říci, že podle toho, že takto sloužíme, nás lidé poznávají! — Kolosanům 4:6.

² Co asi člověka napadne, když někde nablízku spatří skupinu mužů, žen a dětí, všechny v úhledném oblečení a s aktovkami v rukou? Řekne si snad — ‚tak už zase přicházejí katolíci (či pravoslavní)‘ nebo ‚už jsou tu znovu příslušníci letničního hnutí (či baptisté)‘? Ne. Lidé vědí, že stoupenci těchto náboženských směrů nechodí se svou rodinou sloužit dům od domu. Některé náboženské skupiny sice posílají do určitých oblastí své „misionáře“ na jakousi dvouletou ‚směnu‘, ale jejich řadoví členové se žádné podobné služby neúčastní. Pouze svědkové Jehovovi jsou po celém světě známi tím, že při každé vhodné příležitosti horlivě sdělují lidem své poselství. A lidé je poznávají i podle časopisů Strážná věž a Probuďte se! — Izajáš 43:10–12; Skutky 1:8.

Porovnání s duchovenstvem

3, 4. Jak jsou ve sdělovacích prostředcích popisováni duchovní křesťanstva?

³ Ostrým protikladem k tomu, co je známo o svědcích Jehovových, jsou opakující se zprávy, které odhalují mnohé duchovní křesťanstva v některých zemích jako pedofily, nemravné podvodníky a lháře. Jejich skutky těla a nákladný životní styl jsou každému zjevné. Jeden známý autor písní tuto skutečnost vhodně vyjádřil ve skladbě, kterou nazval „Nosil by Ježíš ve svém televizním pořadu hodinky Rolex [velmi drahé zlaté hodinky] ?“ V textu písně je otázka: „Kdyby se na zemi vrátil Ježíš, politikařil by snad? Měl by dva domy, jeden v Palm Springs [bohaté město v Kalifornii], a tajil by svůj plat?“ Velmi výstižná jsou slova Jakuba: „Žili jste na zemi v přepychu a holdovali jste smyslné rozkoši. Vykrmili jste své srdce v den pobíjení.“ — Jakub 5:5; Galaťanům 5:19–21.

⁴ Duchovní se bratříčkují s politiky, a dokonce kandidují v politických volbách — čímž se prokazují jako novodobí znalci Zákona a farizeové. Přitom v zemích, jako jsou například Spojené státy a Kanada, se z církevních pokladnic neustále sypou peníze na vysoké soudní výlohy a na pokuty, k nimž byli odsouzeni duchovní, kteří nestoudně zacházeli s dětmi nebo s dospělými. — Matouš 23:1–3.

5. Proč se duchovenstvo křesťanstva neprokázalo jako „věrný a rozvážný otrok“?

⁵ Ježíš mohl soudobým příslušníkům duchovenstva oprávněně říci: „Běda vám, znalci Zákona a farizeové, pokrytci, protože se podobáte obíleným hrobům, které se navenek jeví vskutku krásnými, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých lidí a nečistoty všeho druhu. Tak i vy, ovšem navenek, se jevíte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a bezzákonnosti.“ Ani katolické, ani protestantské či jakékoli jiné duchovenstvo proto nedostalo od Boha pověření kázat dobrou zprávu. Duchovní se totiž neprokázali jako předpověděný „věrný a rozvážný otrok“. — Matouš 23:27, 28; 24:45–47.

Proč má být nejprve kázána dobrá zpráva?

6. K jakým událostem má brzy dojít?

⁶ Marek ve svém stručném podání Ježíšova příkazu, že má být všem národům kázána dobrá zpráva, použil — jako jediný z pisatelů evangelií — slovo „nejprve“. (Marek 13:10; srovnej Matouše 24:14.) V překladu J. B. Phillipse čteme: „Než totiž přijde konec, musí být evangelium vyhlášeno všem národům.“ Příslovcem „nejprve“ je naznačeno, že po celosvětovém evangelizačním díle budou následovat ještě další události. K těmto událostem bude patřit vyplnění slibu o velkém soužení a o Kristově spravedlivém panování nad novým světem. — Matouš 24:21–31; Zjevení 16:14–16; 21:1–4.

7. Proč si Bůh přeje, aby byla nejprve kázána dobrá zpráva?

⁷ Proč si tedy Bůh přeje, aby byla nejprve kázána dobrá zpráva? Mimo jiné proto, že je Bohem lásky, moudrosti, moci a má smysl pro právo. Působivý projev těchto Jehovových vlastností vidíme v tom, jak se splňují Ježíšova slova zaznamenaná v Matoušovi 24:14 a Markovi 13:10. Prozkoumejme v krátkosti tyto vlastnosti jednu po druhé a podívejme se, jak souvisejí s kázáním dobré zprávy.

Dobrá zpráva a Jehovova láska

8. V jakém smyslu je kázání dobré zprávy projevem Boží lásky? (1. Jana 4:7–16)

⁸ V jakém ohledu se kázáním dobré zprávy projevuje Boží láska? Především v tom, že tato zpráva není určena výlučně pro určitou rasu nebo určitou skupinu lidí. Je to dobrá zpráva pro ‚všechny národy‘. Bůh natolik miluje lidskou rodinu, že poslal na zem svého jediného zplozeného Syna jako výkupní oběť za hříchy celého lidstva — tedy ne jen za hříchy určité rasy. Apoštol Jan napsal: „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil svět, ale aby byl svět skrze něho zachráněn.“ (Jan 3:16, 17) Dobrá zpráva — poselství slibující příchod nového světa, ve kterém bude vládnout mír, soulad a spravedlnost — je rozhodně svědectvím o Boží lásce. — 2. Petra 3:13.

Dobrá zpráva a Jehovova moc

9. Proč Jehova nepoužil ke kázání dobré zprávy vlivná náboženství křesťanstva?

⁹ Jak se v kázání dobré zprávy zrcadlí Jehovova moc? Zamysleme se: koho Bůh použil k vykonání tohoto úkolu? Použil snad ty nejmocnější náboženské organizace křesťanstva, například římskokatolickou církev nebo nějakou významnou protestantskou církev? Nepoužil, protože tyto církve jsou pro takový úkol nezpůsobilé kvůli své účasti na politice. (Jan 15:19; 17:14; Jakub 4:4) Jsou poměrně bohaté, mají známosti v elitních vládnoucích kruzích a působí na tyto kruhy svým vlivem. Jehovu Boha tím však neoslnily, a neoslnily jej ani svou teologií ovládanou tradicemi. K vykonání Boží vůle není zapotřebí lidské moci. — Zecharjáš 4:6.

10. Koho Bůh vyvolil, aby kázal?

¹⁰ Je to tak, jak napsal apoštol Pavel v dopise korintskému sboru: „Hledíte totiž na své povolání od něho, bratři, že bylo povoláno nemnoho moudrých v tělesném ohledu, nemnoho mocných, nemnoho urozeného původu; ale Bůh vyvolil pošetilé věci světa, aby zahanbil moudré lidi; a Bůh vyvolil slabé věci světa, aby zahanbil silné věci; a Bůh vyvolil neurozené věci světa a přehlížené věci, věci, které nejsou, aby přivedl vniveč věci, které jsou, aby se žádné tělo před zrakem Boha nechlubilo.“ — 1. Korinťanům 1:26–29.

11. Jaké skutečnosti dělají ze svědků výjimečnou skupinu lidí?

¹¹ Mezi svědky Jehovovými je velmi málo bohatých lidí, a rozhodně mezi nimi není nikdo politicky mocný. V politických záležitostech svědkové Jehovovi zachovávají přísnou neutralitu, proto nemohou mít žádný politický vliv. Naopak — v tomto dvacátém století se často stávali obětí ohavného pronásledování, které vyprovokovali političtí vůdci a duchovní. Stoupenci nacismu, fašismu, komunismu, nacionalismu a falešného náboženství vystavili svědky nelítostnému pronásledování, ale svědkové navzdory tomu po celém světě káží, a nejen to — také početně pozoruhodně rostou. — Izajáš 60:22.

12. Proč jsou svědkové úspěšní?

¹² Čemu svědkové připisují svůj úspěch? Ježíš dal svým učedníkům slib: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samařsku a do nejvzdálenější končiny země.“ Co přesně tedy mělo být zdrojem jejich úspěchu? Ježíš řekl: „Přijmete moc, až na vás přijde svatý duch.“ A to platí i v současné době — rozhodujícím činitelem v tom, že jsou svědkové ve své celosvětové službě úspěšní, nejsou lidské schopnosti, ale Boží moc. Bůh používá patrně nejslabší z lidí k vykonání toho největšího vzdělávacího díla v dějinách lidstva. — Skutky 1:8; Izajáš 54:13.

Dobrá zpráva a Jehovova moudrost

13. a) Proč svědkové slouží dobrovolně a bezplatně? b) Jak Jehova odpověděl na Satanův výsměch?

¹³ Dobrou zprávu káží dobrovolníci. Ježíš řekl: „Zdarma jste dostali, zdarma dávejte.“ (Matouš 10:8) Proto žádný svědek Jehovův nedostává zaplaceno za to, že slouží Bohu, ani žádný plat nepožaduje. Svědkové na svých shromážděních dokonce ani nedělají peněžní sbírky. Jsou šťastní, že svou oddanou, nesobeckou službou mohou Bohu poskytnout odpověď na to, co tvrdí Boží žalobce, Satan Ďábel. Tento duchovní odpůrce Boha naznačil, že lidé nebudou Bohu sloužit z nesobeckých pohnutek. Jehova je moudrý, a proto jeho odpověď na Satanův výsměch je zcela jednoznačná — milióny věrných křesťanských svědků káží dobrou zprávu dům od domu, na ulicích i neformálním způsobem. — Job 1:8–11; 2:3–5; Přísloví 27:11.

14. Co je „skrytou moudrostí“, o které píše Pavel?

¹⁴ Dalším dokladem projevů Boží moudrosti je samotný slib o Království, který oznamujeme při kázání dobré zprávy. Apoštol Pavel napsal: „Mluvíme tedy moudrost mezi těmi, kteří jsou zralí, ale ne moudrost tohoto systému věcí ani panovníků tohoto systému věcí, kteří mají přijít vniveč. Ale mluvíme Boží moudrost v posvátném tajemství, utajenou moudrost, kterou Bůh předem stanovil před systémy věcí pro naši slávu.“ Touto „utajenou moudrostí“ je to, jakým moudrým způsobem Bůh skoncuje se vzpourou, která začala v Edenu. Moudrost tohoto posvátného tajemství byla zjevena v Ježíši Kristu, kterému patří nejvýznamnější místo v dobré zprávě o Božím Království.a — 1. Korinťanům 2:6, 7; Kolosanům 1:26–28.

Dobrá zpráva a Boží smysl pro právo

15. Jak víme, že Jehova je Bohem, který má smysl pro právo? (5. Mojžíšova 32:4; Žalm 33:5)

¹⁵ Důležitost slova „nejprve“ v Markovi 13:10 je vidět především ve spojitosti se smyslem pro právo. Jehova je Bohem spravedlnosti, ale svůj smysl pro právo vyvažuje milující laskavostí. Prostřednictvím proroka Jeremjáše říká: „ ‚Ten, kdo se chlubí, ať se chlubí právě proto, že má pochopení a že má poznání o mně, že já jsem Jehova, Ten, kdo projevuje milující laskavost, právo a spravedlnost na zemi; vždyť v těchto věcech opravdu mám potěšení,‘ je Jehovův výrok.“ — Jeremjáš 9:24.

16. Jak můžeme znázornit, že spravedlnost vyžaduje, aby nejdříve bylo dáno varování?

¹⁶ Jak se Jehovův smysl pro právo projevuje v souvislosti s kázáním dobré zprávy? Znázorněme si to na příkladu: maminka upeče vynikající dort s čokoládovou polevou. Dort je však určen pro návštěvu, která přijde později, a do té doby se z něho nemá jíst. Jestliže maminka dětem neřekne, na kdy je dort připraven, a nechá jej v kuchyni na stole, k čemu to bude děti přirozeně lákat? Všichni jsme jednou byli dětmi — nějaký ten prstíček si bude chtít do dortu dloubnout a ochutnat ho. Pokud tedy maminka zapomene děti předem varovat, bude jim pak stěží vysvětlovat, za co je hubuje. Ale jestliže jim výslovně řekne, že dort je na později, že se bude jíst, až přijde návštěva, a ne dříve, pak děti jasně varovala. A když ji neposlechnou, je oprávněna pevně a spravedlivě zakročit. — Přísloví 29:15.

17. Jakým zvláštním způsobem od roku 1919 Jehova projevuje, že má smysl pro právo?

¹⁷ Jehova má smysl pro právo, a rozsudek nad tímto ničemným systémem věcí nevykoná bez toho, že by předem dal patřičné varování. Proto zvláště od roku 1919 — poté, co první světová válka způsobila lidstvu „tísnivé bolesti“ — vede Jehova své svědky k tomu, aby chodili po celém světě a horlivě hlásali dobrou zprávu. (Matouš 24:7, 8, 14) Národy světa nemohou oprávněně tvrdit, že o tomto jedinečném varování nic nevědí.

V jakém rozsahu se dosud na světě kázalo?

18. a) Jaké máme doklady o činnosti svědků v odlehlých oblastech? b) Které jiné případy znáš?

¹⁸ Účinnost tohoto celosvětového vzdělávacího díla je patrná z knihy Last Places—A Journey in the North (Poslední místa — Cesta na severu). Její autor vypráví, jak si na námořních mapách prohlížel odlehlý ostrov Foula, který se nachází v Shetlandech, severně od Skotska. Na těchto mapách byly okolo ostrova značky vyznačující ‚vraky‘, ‚útesy‘, ‚podmořské skalní římsy‘ a ‚překážky‘. „Pro námořníky to bylo varováním, aby se ostrovu vyhnuli. Bylo to odstrašující, jako by vody okolo celé Fouly byly zaminovány. Pro jachtaře, pro výletníky, a dokonce i pro stavební brigádu Jejího Veličenstva je ostrov nehostinný; není však nehostinný pro svědky Jehovovy, jak jsem se po několika dnech dozvěděl.“ Autor knihy pokračoval: „Stejně jako prochodili velké chudinské čtvrti Třetího světa, když pátrali po nových přívržencích, tak hlásali svou víru i zde, na odlehlé Foule.“ Uvedl, že jeden místní obyvatel, Andrew, několik měsíců před tím našel na svém prahu Strážnou věž. Dále napsal: „O týden později jsem na Faerských ostrovech uviděl [Probuďte se! v dánštině] a dva měsíce nato v grónském městě Nuuk [Strážnou věž v dánštině] .“ To je výmluvné svědectví o tom, že svědkové Jehovovi v těch severních krajích horlivě pracují.

Co svědky Jehovovy udržuje v činnosti?

19, 20. a) Co svědky Jehovovy podněcuje k tomu, aby nepřestávali kázat? b) Které otázky budou zodpovězeny příště?

¹⁹ Ať už je někdo svědkem Jehovovým jakkoli dlouho, kázat cizím lidem dům od domu samozřejmě není nic snadného. Co tedy tyto křesťany udržuje v činnosti? Je to skutečnost, že se jako křesťané zasvětili Bohu, a vědomí, že nesou určitou odpovědnost. Pavel napsal: „Jestliže oznamuji dobrou zprávu, nemám žádný důvod k chloubě, neboť je na mne vložena nutnost. Skutečně, běda mi, kdybych neoznamoval dobrou zprávu!“ Praví křesťané jsou nositeli poselství, které znamená život. Jak by si tedy mohli toto poselství nechat pro sebe? Ke kázání dobré zprávy nás podněcuje i samo vědomí, že kdybychom v čase nebezpečí nedávali výstrahu, měli bychom vinu krve. — 1. Korinťanům 9:16; Ezekiel 3:17–21.

²⁰ Jakým způsobem je tedy dobrá zpráva kázána? Co rozhodující měrou přispívá k tomu, že svědkové jsou úspěšní? Které charakteristické rysy jejich služby a jejich organizace jsou známkou toho, že náboženství, jež vyznávají, je pravé? Na tyto otázky odpoví následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Čím se svědkové Jehovovi liší od duchovenstva?

◻ Jak kazatelská činnost ukazuje Boží lásku, moc a moudrost?

◻ Jak kazatelská činnost ukazuje Boží smysl pro právo?

◻ Co svědky Jehovovy podněcuje k jejich službě?

[Obrázky na straně 15]

Svědkové Jehovovi se chtějí dostat i k těm lidem, kteří žijí na velmi odlehlých místech