Kdy čtou Bibli a jaký z toho mají užitek
Brzy ráno
Jedni manželé, kteří chodí do zaměstnání, se rozhodli, že budou denně vstávat o deset minut dříve a že si budou společně číst Bibli, než odejdou z domu. Pak mohou po cestě vést užitečný rozhovor o tom, co si ráno společně přečetli.
Jeden svědek Jehovův, který slouží jako sborový starší v Nigérii, používá rozpis čtení Bible pro školu teokratické služby a podle tohoto rozpisu jeho rodina společně čte Bibli. Většinou ráno, po rozboru denního textu, čtou společně i úsek z Bible. Ve čtení některých přidělených úseků se střídají děti. Otec je pak také povzbudí, aby se na něco k přečteným veršům zeptaly.
V Japonsku jedna žena v domácnosti přečte každoročně celou Bibli a dělá to již od roku 1985. Její program spočívá v tom, že denně čte 20 až 30 minut. Začíná v pět hodin ráno. Když popisovala, jaký užitek z toho má, řekla: „Upevnilo to mou víru. Pomáhá mi to zapomenout na to, že jsem nemocná, a upínat mysl k naději na ráj.“
Jedna sestra, která už třicet let slouží jako průkopnice, ale jejíž manžel není svědek, vstává denně v pět hodin ráno, aby četla Bibli. Každý den čte asi čtyři stránky z Hebrejských písem, jednu kapitolu z Křesťanských řeckých písem a jeden verš z Přísloví. Přečte Bibli za rok, a tohoto programu se drží od roku 1959. Říká: „Když čtu Bibli, cítím, že mě Jehova miluje . . . Dostávám povzbuzení, útěchu i pokárání.“ A dodává: „Je to, jako by mě Jehova denně oživoval.“
Také jiná sestra, která poznala pravdu v zemi, kde byla činnost svědků Jehovových zakázána, má manžela, který je odpůrcem její víry. Tato sestra se může věnovat čtení Bible ve všední dny ráno od šesti do sedmi hodin. To jí dává vnitřní sílu. Zamyslela se nad tím, jak ji čtení Bible ovlivnilo, a řekla: „Učíme se milovat Jehovu a Ježíše a žít šťastně navzdory problémům a těžkostem, protože víme, že Jehovovy sliby nikdy neselhávají.“
Jedna účastnice školy průkopnické služby se rozhodla, že uplatní radu, kterou ve škole dostala, a bude denně číst Bibli. Zpočátku se jí dařilo číst Bibli ráno od páté do šesté hodiny. Pak jí tento rozvrh narušila změna zaměstnání, a tak čtení Bible přesunula na dobu od deváté do desáté hodiny večer. Potom znovu nastaly komplikace, ale sestra říká: „Přizpůsobovala jsem svůj rozvrh okolnostem.“
Během dne
Dvě pokrevní sestry, které jsou členkami brazilské rodiny betel, mají ve zvyku číst Bibli společně. Věnují tomu denně zhruba dvacet minut po obědě. Dosud přečetli celou Bibli od začátku do konce asi pětadvacetkrát, ale přesto píší: „Vždy tam najdeme něco nového, takže čtení Bible pro nás nikdy není jednotvárné.“
Jedna svobodná sestra, která žije v Japonsku, byla vychována jako svědek Jehovův, ale uvědomila si, že Písma nezná dobře; když vstoupila do průkopnické služby, rozhodla se číst Bibli pravidelně. Nyní čte Bibli podle programu školy teokratické služby a využívá k tomu cestu do nemocnice, kam musí jednou týdně jezdit. Potom si doma pro doplnění ještě udělá výzkum. Další čas na čtení Bible má vyhrazený koncem týdne, kdy čte biblické knihy v tom pořadí, v jakém byly napsány.
Jeden třináctiletý chlapec, který již třikrát přečetl celou Bibli, čte jednu kapitolu denně, když přijde domů ze školy. Říká, že mu to pomáhá „více milovat Jehovu“.
Jeden svědek je velmi zaneprázděný — chodí do zaměstnání, je starším ve sboru a jako manžel a otec má povinnosti k rodině. Cestou do zaměstnání poslouchá ve vlaku nahrávky biblických knih. Pak si doma tytéž pasáže čte z Bible.
Ve Francii jedna průkopnice kromě čtení Bible také poslouchá biblické audiokazety. Dělá to, když vaří, když někam jede autem, když je v nějaké náročné situaci nebo jen tak pro potěšení.
Jeden průkopník v Japonsku, kterému je 21 let, vzpomíná, jak jeho maminka trvala na tom, aby se každý den zabýval něčím duchovním. Říká, že od tří let denně čte Bibli, ačkoli to nedělá vždy ve stejnou denní dobu. Po přečtení úseku, který si pro ten den vybral, si znovu přečte klíčové verše a pak si v duchu udělá několikaminutové opakování.
Jedna průkopnice za posledních dvanáct let přečetla celou Bibli asi desetkrát. Její manžel však není věřící, proto si tato průkopnice plánuje čtení Bible na odpoledne.
Večer
Jeden sborový starší v Japonsku, který je zároveň pravidelným průkopníkem, čte Bibli každý večer před spaním, a dělá to již osm let. Říká: „Nejraději mám verše, z nichž je vidět, jak Jehova smýšlí, co cítí a jak zvládá různé situace. Rozjímání o těchto verších mi pomáhá, abych si osvojil Jehovovo myšlení a abych mohl pomáhat svým křesťanským bratrům a sestrám i své rodině.“
Ve Francii jeden starší čte Bibli od roku 1979 hodinu denně každý večer. Často si před sebe rozloží pět nebo šest překladů, aby je mohl vzájemně porovnávat. Říká, že mu takové pečlivé čtení pomohlo, aby se naučil „uplatňovat biblické poznání v každodenních situacích“. Také mu to pomáhá, aby uměl účinnějším způsobem udílet biblické rady.
Již osmadvacet let má jeden bratr v Nigérii ve zvyku přečíst si každý večer z brožury Denně zkoumat Písma biblický text, který se má rozebírat následující ráno. Zároveň si přečte celou kapitolu, z níž byl text vybrán. Tento zvyk si zachoval i poté, co se oženil. Nyní čte a rozebírá biblické myšlenky společně s manželkou.
Jedna dospívající dívka, jejíž rodiče nejsou svědkové Jehovovi, si zvykla číst Bibli pět až deset minut denně před spaním. Takto strávené minuty jsou pro ni velmi drahocenné. Své pravidelné čtení Bible zahajuje a končí modlitbou. Jejím cílem je seznámit se s poselstvím, které dal Jehova za úkol zapsat každému z pisatelů Bible.
Jeden ženatý bratr, který slouží v betelu, říká, že za posledních osm let přečetl každý rok celou Bibli. Čte dvacet až třicet minut každý večer, než si jde lehnout. Zjistil, že i když je velmi unavený, přesto nemůže usnout, pokud se uloží k spánku, aniž četl Bibli. Musí vstát a jít uspokojit tuto duchovní potřebu.