Našli mír v rozbouřeném světě

NA OBÁLCE tohoto časopisu je snímek z bitvy v Bosně a Hercegovině. Může v takovém místě existovat mír? Je to možná překvapivé, ale odpověď zní ‚ano‘. Zatímco římskokatolické, pravoslavné a muslimské obyvatelstvo v této sužované zemi bojuje o území, mnoho lidí touží po míru — a někteří jej našli.

Manželé Djoremovi bydleli v Sarajevu a byli to svědkové Jehovovi. Uprostřed vřavy, která v tom místě panovala, měli ve zvyku navštěvovat své sousedy a dělit se s nimi o dobrou zprávu o Božím Království. (Matouš 24:14) Proč? Protože věděli, že toto Království je skutečné, že již bylo v nebesích ustanoveno a že to je nejlepší a jediná naděje lidstva na mír. Svědkové Jehovovi naprosto důvěřují tomu, co apoštol Pavel nazval „dobrá zpráva pokoje“. (Efezanům 2:17) Díky takovým lidem, jako byli Bozo a Hena Djoremovi, nachází mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny mír.

Nastane skutečný mír

Příběh rodiny Djoremových ještě neuzavíráme, ale nejdříve se budeme zabývat jinými manželi, kteří získali důvěru v Boží Království. Jmenují se Artur a Arina. Tito manželé se svými malými syny žili v jedné z republik na území bývalého Sovětského svazu. Když v jejich zemi vypukla občanská válka, Artur bojoval na jedné z válčících stran. Brzy si však kladl otázku: ‚Proč bojuji proti lidem, kteří bývali mými sousedy?‘ Opustil svou zemi a po mnoha těžkostech se i se svou mladou rodinou dostal do Estonska.

Při návštěvě Sankt Peterburgu se Artur setkal se svědky Jehovovými a to, co se dozvěděl o Božím Království, ho zaujalo. Jehovovou vůlí je, aby se Boží Království brzy stalo jedinou vládou nad lidstvem. (Daniel 2:44) Pak bude země místem, kde nebudou žádné občanské války a mezinárodní konflikty. Izajáš o té době prorokoval: „Nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře, protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ (Izajáš 11:9)

Svědek ukázal Arturovi pomůcku ke studiu Bible, a když Artur viděl obrázek znázorňující malířovu představu o budoucí pokojné zemi, řekl, že tak vypadala země, kde kdysi žil. Nyní je však tato země ničena občanskou válkou. Artur i jeho rodina se nyní prostřednictvím biblického studia se svědky Jehovovými v Estonsku dozvídají více o Božím Království.

Mír uprostřed nepokoje

Žalm 37:37 říká: „Dávej pozor na bezúhonného a měj na očích přímého, neboť budoucnost toho muže bude pokojná.“ Pokoj člověka, který je v Božích očích bezúhonný a přímý, není pouze otázkou budoucnosti. Takový člověk se z pokoje těší již nyní. Jak je to možné? Zamysleme se nad tím, co zažil muž, který se jmenuje Paul.

Paul žije v zapadlém uprchlickém táboře na jihovýchodě Etiopie, ačkoli pochází ze sousední země. Ve své rodné zemi se setkal s jedním svědkem Jehovovým, který pracoval pro ropnou společnost. Dostal od něj pomůcku ke studiu Bible nazvanou Pravda, která vede k věčnému životu.a Paul se už s tímto svědkem nikdy nesetkal, ale knihu si pečlivě prostudoval. Občanská válka ho vyhnala do uprchlického tábora v Etiopii, kde s ostatními uprchlíky mluvil o tom, co se dozvěděl. Malá skupina lidí to přijala jako pravdu. Na základě toho, co se dozvěděli, brzy kázali ostatním lidem v táboře.

Paul napsal o pomoc do ústředí Watch Tower Society. Svědek, který tam byl vyslán z Addis Abeby, byl ohromen, když zjistil, že ho očekává třicet pět lidí připravených učit se o Božím Království. Bylo zajištěno, aby mohli pravidelně dostávat pomoc.

Proč je možné říci, že lidé, jako je Paul, se nyní těší z míru? Důvěřují Bohu, ačkoli jejich život není snadný. Když na ně doléhá vřava tohoto světa, uplatňují biblickou radu: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ Díky tomu jsou spokojení a to je dnes vzácné. Vztahují se na ně slova apoštola Pavla, která psal filipskému sboru: „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ Mají úzký vztah k Jehovovi, ‚Bohu pokoje‘. (Filipanům 4:6, 7, 9)

Současný mír

Králem Božího Království je Ježíš Kristus, který je v Bibli nazýván „Kníže pokoje“. (Izajáš 9:6) Jeden starověký prorok o něm řekl: „Bude vskutku mluvit k národům o míru; a jeho panství bude od moře k moři a od Řeky ke koncům země.“ (Zecharjáš 9:10) Inspirovaná slova podobná těmto silně ovlivnila život muže, který se jmenoval José.

José byl kdysi ve vězení. Byl to terorista a byl zatčen, když se chystal vyhodit do povětří policejní ubytovnu. Domníval se, že pouze násilím je možné donutit vládu, aby zlepšila životní podmínky v jeho zemi. Zatímco byl ve vězení, začali svědkové Jehovovi studovat Bibli s jeho manželkou.

Když byl José propuštěn, začal také studovat Bibli a brzy se na něm začala plnit slova Žalmu 85:8: „Chci slyšet, co bude mluvit pravý Bůh Jehova, neboť bude mluvit o míru ke svému lidu a ke svým věrně oddaným.“ Tento verš však končí varováním: „Ať se nevracejí k důvěře v sebe.“ Proto člověk, který usiluje o Jehovův pokoj, se nebude uchylovat k nezávislému jednání nebo k jednání odporujícímu Boží vůli.

Dnes jsou José i jeho manželka křesťanští služebníci. Poukazují ostatním na to, že řešením problémů, které se José dříve snažil vyřešit podomácku vyrobenými bombami, je Jehovovo Království. Jsou ochotni důvěřovat Bibli, která říká: „Jehova, on dá to, co je dobré.“ (Žalm 85:12) José nedávno dokonce navštívil ubytovnu, kterou kdysi zamýšlel zničit. Proč? Aby rodinám, které tam bydlí, řekl o Božím Království.

Pokojný lid

V Žalmu 37:10, 11 Bible říká: „Ještě chvilku, a ničemný již nebude; a jistě budeš věnovat pozornost jeho místu, a on nebude. Ale mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ Jak nádherná vyhlídka!

Všimněme si však, že Jehovův pokoj je pouze pro ‚mírné‘. Ti, kdo usilují o pokoj, se možná budou muset naučit být pokojní. To byl také případ Keitha, který žije na Novém Zélandu. O Keithovi se říkalo, že má „robustní postavu a temperament, je agresivní a hádavý“. Byl členem jistého gangu, bydlel v domě, který si v ničem nezadal s pevností a jehož zahradu hlídali tři psi, aby tam nevnikl žádný vetřelec. Jeho manželka, matka jeho šesti dětí, se s ním rozvedla.

Když se Keith setkal se svědky Jehovovými, silně na něho zapůsobila dobrá zpráva. Brzy i se svými dětmi chodil na shromáždění svědků. Vlasy dlouhé až po pás si nechal ostříhat a začal o Božím Království mluvit se svými bývalými společníky. Někteří z nich začali také studovat Bibli.

Keith, podobně jako miliony upřímných lidí po celém světě, začal uplatňovat slova apoštola Petra: „Kdo by chtěl milovat život a vidět dobré dny, . . . ať se . . . odvrátí od toho, co je špatné, a činí, co je dobré; ať hledá pokoj a usiluje o něj.“ (1. Petra 3:10, 11) Keithova bývalá manželka souhlasila s tím, že se za něho opět provdá, a nyní se také učí ‚hledat pokoj a usilovat o něj‘.

Jehovův pokoj zachránil mnoha lidem život. K takovým lidem patří i někdejší sportovec, který se narodil v bývalém SSSR. Kdysi získal medaili na olympijských hrách, potom však ztratil chuť do života a uchýlil se k drogám a alkoholu. Po devatenácti bouřlivých letech — kdy mimo jiné strávil tři roky jako odsouzenec v pracovním táboře na Sibiři, plavil se jako černý pasažér do Kanady a dvakrát se v důsledku své narkomanie přiblížil smrti — se modlil k Bohu o pomoc, aby našel skutečný smysl života. Odpověď na své otázky dostal prostřednictvím biblického studia se svědkem Jehovovým, který mluvil rusky. Dnes tento muž, podobně jako miliony jiných, našel pokoj s Bohem i sám se sebou.

Naděje na vzkříšení

Nakonec se vraťme k Bozovi a Heně Djoremovým ze Sarajeva. Tito manželé měli pětiletou dcerku Magdalenu. Loni v červenci se všichni vydali jako obvykle do kazatelské služby. Dělostřelecký granát, který v blízkosti vybuchl, je všechny tři zabil. Kde byl onen mír, o němž kázali druhým lidem? Byl snad ten smrtící granát důkazem, že nešlo o skutečný mír?

Nikoli! V tomto systému věcí k tragédiím dochází. Některé lidi připraví o život bomba nebo granát. Jiní zemřou následkem nemoci nebo nějaké nehody. Mnozí umírají stářím. Ti, kdo se těší z Božího pokoje nejsou imunní proti takovým věcem, ale také nejsou bez naděje.

Ježíš slíbil své stoupenkyni Martě: „Jsem vzkříšení a život. Kdo projevuje víru ve mne, i když zemře, ožije.“ (Jan 11:25) Manželé Djoremovi tomu věřili, podobně jako tomu věří všichni svědkové Jehovovi. Djoremovi také věřili, že pokud zemřou, budou vzkříšeni na zemi, na níž bude panovat skutečný mír. Jehova Bůh „setře . . . každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ (Zjevení 21:4)

Krátce před svou smrtí řekl Ježíš svým následovníkům: „Zanechávám vám pokoj . . . Ať se vaše srdce neznepokojuje ani nesvírá strachem.“ (Jan 14:27) Radujeme se z toho, že Djoremovi tento pokoj měli a že po svém vzkříšení se z něho jistě budou těšit ještě více. Radujeme se ze všech lidí, kteří uctívají Jehovu, Boha pokoje. Takoví lidé mají pokoj mysli. Těší se z pokoje s Bohem. Pěstují pokoj ve svých vztazích s druhými. A důvěřují v pokojnou budoucnost. Ano, našli pokoj, přestože žijí v nepokojném světě. Vskutku, všichni, kdo uctívají Boha duchem a pravdou, se těší z pokoje a míru. Kéž takový mír najdete i vy.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 7]

Nalezli pokoj, přestože žili v nepokojném světě