Hlasatelé Království vyprávějí

Bývalí nepřátelé společně slouží Jehovovi

„POPRVÉ jsem o svědcích Jehovových slyšel, když jsem v Bosně sloužil jako ozbrojený strážný,“ vypráví Branko.a

Branko konal strážní službu v jedné nemocnici, v níž byli léčeni ranění. Jeden z lékařů studoval Bibli se svědky Jehovovými a během jedné noční směny Brankovi vysvětlil hodně z toho, co už o Bibli věděl.

To, co se tu noc dozvěděl, Branka tak ovlivnilo, že okamžitě odevzdal zbraně. Vyhledal svědky Jehovovy, protože chtěl vědět víc. Po nějaké době se Branko přestěhoval do jiné evropské země. Zjistil si, kde je sál Království, a navštívil shromáždění jugoslávského sboru svědků Jehovových. Tam se setkal se Slobodanem.

Slobodan také přijel z Bosny a předtím sloužil jako dobrovolník ve stejné válce jako Branko — avšak na opačné straně. Slobodan bojoval na srbské straně proti Chorvatům. Když se ti dva setkali, byl už Slobodan pokřtěný svědek Jehovův. Nabídl Brankovi, svému bývalému nepříteli, biblické studium. Jak studium pokračovalo, dozvídal se Branko o Jehovovi stále víc a jeho láska k Bohu se prohlubovala. To ho podnítilo k tomu, že Stvořiteli zasvětil svůj život. V říjnu 1993 symbolizoval své zasvěcení křtem ve vodě.

Jak se stal svědkem Jehovovým Slobodan? Z válečné zóny v Bosně odešel o něco dříve než Branko. Už dříve četl některé publikace svědků, ale větší zájem o Boží slovo získal, až když ho začátkem roku 1992 navštívili dva svědkové. Kdo Slobodana navštívil a nabídl mu biblické studium? Byl to Mujo, který se také odstěhoval z Bosny. Ale Mujo byl vychován jako muslim. Studium pokračovalo a Mujo a Slobodan, bývalí nepřátelé, denně trávili nějakou dobu spolu, aby se navzájem posilovali ve víře.

Ve válce na území bývalé Jugoslávie zahynuly statisíce lidí. Ale Branko, Slobodan a Mujo nyní slouží jako celodobí kazatelé dobré zprávy ve stejném sboru svědků Jehovových. Překonali etnické a rasové sváry, snaží se nyní žít pokojně a přitom se podřizují Stvořiteli, Jehovovi.

Co však způsobilo takové změny? Byla to jejich láska k Jehovovi, jejich úcta k Bibli a jejich horlivá snaha uplatňovat biblickou pravdu ve svém životě. Je to tak, jak říká Svaté Písmo: „Slovo Boha je živé a vykonává moc . . . a je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce.“ (Hebrejcům 4:12)

[Poznámka pod čarou]