Otázky čtenářů

Co měl apoštol Pavel na mysli, když řekl: „Zapomínám na věci vzadu a napřahuji se po věcech vpředu“? (Filipanům 3:13) Může někdo něco záměrně zapomenout?

Ne, ve většině případů nemůžeme ze své mysli nějakou vzpomínku záměrně odstranit. Skutečnost je taková, že zapomínáme mnoho věcí, které bychom si rádi pamatovali, a pamatujeme si mnoho věcí, na které bychom raději zapomněli. Co tedy měl Pavel na mysli, když psal slova ve Filipanům 3:13? K porozumění nám pomůže kontext.

Ve třetí kapitole dopisu Filipanům Pavel popisuje „důvody pro důvěru . . . v tělo“. Píše o svém bezvadném židovském původu a horlivosti pro Zákon — o věcech, které mu v izraelském národu mohly přinést mnoho výhod. (Filipanům 3:4–6; Skutky 22:3–5) Přesto tyto výhody odmítl a odepsal je jako „ztrátu“. Proč? Protože nalezl něco lepšího: „Vynikající hodnotu poznání Krista Ježíše.“ (Filipanům 3:7, 8)

Hlavním Pavlovým cílem nebylo získat nějaké významné postavení v tomto světě, ale dosáhnout „dřívějšího vzkříšení z mrtvých“. (Filipanům 3:11, 12) A proto napsal: „Zapomínám na věci vzadu a napřahuji se po věcech vpředu, usiluji o cíl, o cenu Božího povolání vzhůru prostřednictvím Krista Ježíše.“ (Filipanům 3:13, 14) Když Pavel řekl, že ‚zapomíná na věci vzadu‘, nemyslel tím, že „věci vzadu“ nějak ze své mysli vymazal. Stále si na ně zjevně pamatoval, protože se o nich tehdy zmínil. Původní řecké slovo, které Pavel použil, je navíc v takovém slovesném tvaru, který ukazuje, že nějaká činnost probíhá, a ne že je ukončena. Říká „zapomínám“, ne „zapomněl jsem“.

Řecké slovo překládané jako „zapomínat“ (epilanthanomai) má odlišné významové odstíny. Jeden z nich je „nezajímat se“ nebo „zanedbávat“. Podle díla Exegetical Dictionary of the New Testament (Výkladový slovník k Novému zákonu; redigovali Horst Balz a Gerhard Schneider) slovo „zapomínám“ ve Filipanům 3:13 má právě tento význam. Pavel nemyslel neustále na věci, kterých se vzdal. Naučil se pohlížet na ně jako na věci, na nichž málo záleží. Ve srovnání s nebeskou nadějí pro něj byly jako „množství smetí“. (Filipanům 3:8)

Jak se dají Pavlova slova uplatnit dnes? Nějaký křesťan možná podobně jako apoštol Pavel něco obětoval, aby mohl sloužit Bohu. Možná se vzdal úspěšné kariéry, aby mohl být v celodobé službě. Nebo snad pochází z bohaté rodiny, která neschvaluje pravdu, a proto ho přestala finančně podporovat. Takové oběti jsou chvályhodné, ale neměli bychom se jimi neustále zabývat. Křesťan ‚zapomíná‘ na „věci vzadu“ — nestará se o ně —, protože myslí na nádhernou budoucnost, která ho čeká. (Lukáš 9:62)

Zásada patrná z Pavlových slov se možná dá uplatnit i jinak. Jak je to například s křesťanem, který jednal špatně ještě předtím, než se dozvěděl o Bohu? (Kolosanům 3:5–7) Nebo předpokládejme, že se stal křesťanem a pak se dopustil vážného hříchu a byl sborem ukázněn. (2. Korinťanům 7:8–13; Jakub 5:15–20) Jestliže takový křesťan opravdu činil pokání a své jednání změnil, byl „čistě umyt“. (1. Korinťanům 6:9–11) Co bylo, bylo. Nikdy nemůže doslova zapomenout na to, co udělal a rozhodně bude moudrý, když se ze své zkušenosti poučí, aby hřích neopakoval. Přesto však ‚zapomíná‘ v tom smyslu, že si tu věc neustále nevyčítá. (Srovnej Izajáše 65:17.) Bylo mu odpuštěno na základě oběti Ježíše Krista, a usiluje tedy o to, aby nechal svou minulost za sebou.

Ve Filipanům 3:13, 14 o sobě Pavel říká, že se jako běžec v závodě „napřahuje“, aby dosáhl cíle. Běžec se dívá dopředu, a ne zpátky. Podobně by se i křesťan měl dívat na budoucí požehnání, a ne na věci, které nechal za sebou. Pavel také říká: „Jste-li v nějakém ohledu myšlenkově nakloněni jinak, Bůh vám výše uvedený postoj zjeví.“ (Filipanům 3:15) Modlete se tedy k Bohu, aby vám pomohl pěstovat si takové smýšlení. Zaměstnejte svou mysl Božími myšlenkami z Bible. (Filipanům 4:6–9) Rozjímejte o tom, jak vás Jehova miluje, a o požehnání, které díky tomu máte. (1. Jana 4:9, 10, 17–19) Pak vám Jehova svým svatým duchem pomůže, abyste se neznepokojovali tím, co jste nechali za sebou. Budete se spíše dívat dopředu, na nádhernou budoucnost podobně jako Pavel. (Filipanům 3:17)