‚Uznávejte takové lidi‘

V KORINTSKÉM sboru nebylo všechno v pořádku. Vyskytl se tam skandální případ nemravnosti a mezi bratry bylo rozdělení. Někteří se potýkali s vážnými osobními problémy nebo potřebovali odpovědi na své otázky. Někteří bratři se spolu soudili; jiní dokonce popírali vzkříšení.

Vyvstaly také závažné otázky. Měli by křesťané, kteří žijí v nábožensky rozdělené domácnosti, zůstat se svým nevěřícím partnerem, nebo by se měli oddělit? Jakou úlohu mají ve sboru sestry? Je správné jíst maso, které bylo obětováno modlám? Jak by měla být shromáždění — včetně Pánovy večeře — vedena? (1. Korinťanům 1:12; 5:1; 6:1; 7:1–3, 12, 13; 8:1; 11:18, 23–26; 14:26–35)

Achaikos, Fortunátus a Stefanas měli nepochybně starost o blaho svých bratrů, kteří byli v duchovním ohledu v náročném prostředí, a proto se vydali na cestu do Efezu, aby navštívili apoštola Pavla. Kromě těchto znepokojivých zpráv také možná Pavlovi přinesli od sboru dopis, v němž byly otázky týkající se těchto problémů. (1. Korinťanům 7:1; 16:17) Tito tři bratři očividně nebyli jediní, kdo si dělali s touto situací starost. Vždyť Pavel už měl zprávy od ‚těch z domácnosti Chloé‘, že mezi členy sboru existují rozkoly. (1. Korinťanům 1:11) Zprávy od těchto bratrů Pavlovi bezpochyby pomohly k tomu, aby situaci více porozuměl a rozhodl se, jakou dá radu a jak na vznesené otázky odpoví. Dopis, který dnes známe jako První Korinťanům, je očividně Pavlovou odpovědí, jež byla inspirována Božím duchem. Achaikos, Fortunátus a Stefanas možná dopis doručili.

Kdo byli Achaikos, Fortunátus a Stefanas? Co se dovíme, když prostudujeme, co o nich říká Písmo?

Stefanova domácnost

Stefanova domácnost byla přibližně v roce 50 n. l. „prvním ovocem“ Pavlovy služby v římské provincii Achaia v jižním Řecku a byla pokřtěna právě Pavlem. Pavel zjevně považoval za nutné se o nich zmínit, protože byli zralí křesťané a jako takoví Korinťany upevňovali. Vřele je chválil za jejich dobré působení ve sboru: „Nyní vás, bratři, vybízím: Víte, že Stefanova domácnost je prvním ovocem v Achaji a že se dali do služby svatým. Kéž se také poddáváte osobám takového druhu a každému, kdo spolupracuje a usilovně pracuje.“ (1. Korinťanům 1:16; 16:15, 16) Z koho přesně se Stefanova „domácnost“ skládala není uvedeno. Výraz může označovat pouze členy rodiny nebo v něm mohou být zahrnuti také otroci či zaměstnanci. Achaikos bylo typické latinské jméno otroka, kdežto jméno Fortunátus bylo typické pro svobodného muže. Proto se někteří komentátoři domnívají, že tito dva křesťané byli členové stejné domácnosti.

Ať už to bylo jakkoli, Pavel považoval Stefanovu domácnost za příkladnou. Její členové „se dali do služby svatým“. Stefanova rodina musela rozpoznat, že je třeba pro dobro sboru udělat nějakou práci, a této služby se dobrovolně ujala jako svého osobního úkolu. Jejich touha takto sloužit svatým si nepochybně zasloužila morální podporu a uznání.

„Občerstvili mého a vašeho ducha“

Ačkoli byl Pavel znepokojený situací v Korintě, příchod tří poslů byl pro něj vzpruhou. Pavel říká: „Raduji se z přítomnosti Stefana, Fortunáta a Achaika, protože nahradili to, že tady nejste. Vždyť občerstvili mého a vašeho ducha.“ (1. Korinťanům 16:17, 18) Vzhledem k okolnostem bylo toto tělesné odloučení od Korinťanů pro Pavla pravděpodobně příčinou úzkosti, ale nyní nepřítomnost celého sboru nahradili alespoň jeho zástupci. Jejich zpráva pravděpodobně posloužila k tomu, že si Pavel udělal úplný obrázek o situaci a rozptýlil alespoň některé své obavy. Možná to ani nebylo tak špatné, jak si představoval.

Podle Pavla tato návštěva tří poslů občerstvila nejen jeho ducha, ale byla také vzpruhou pro korintský sbor. Nepochybně to byla pro členy sboru úleva, když se dozvěděli, že jejich zástupci jasně a podrobně vysvětlili Pavlovi situaci a vrátili se s jeho radou.

Stefanas a jeho dva druhové byli tedy vřele doporučeni, protože pro Korinťany usilovně pracovali. Pavel si těchto mužů tak vážil, že po svém návratu měli vést rozdělený korintský sbor. Apoštol na bratry naléhá: „Poddávejte se osobám takového druhu a každému, kdo spolupracuje a usilovně pracuje . . . Uznávejte tedy takové lidi.“ (1. Korinťanům 16:16, 18) Taková důrazná doporučení jasně ukazují, že tito muži byli naprosto věrně oddaní i přes napětí ve sboru. Takoví muži měli být tedy pokládáni za drahé. (Filipanům 2:29)

Věrná spolupráce přináší znamenité výsledky

Úzká spolupráce s Jehovovou organizací a jejími zástupci přináší znamenité výsledky, o tom není pochyb. Když Pavel krátce po svém prvním dopisu psal list známý jako Druhý Korinťanům, situace ve sboru se už zlepšovala. Stálé a trpělivé působení Achaika, Fortunáta, Stefana a jim podobných bratrů, stejně jako návštěva Tita, přineslo dobré výsledky. (2. Korinťanům 7:8–15; srovnej Skutky 16:4, 5.)

Členové novodobých sborů Jehovova lidu mohou mít užitek, když budou rozjímat o stručné biblické zmínce o těchto mužích. Předpokládejme například, že nějaká déle trvající situace v místním sboru nemůže být z nějakého důvodu pohotově vyřešena a bratři jsou kvůli ní znepokojeni. Co by se mělo udělat? Napodobit Stefana, Achaika a Fortunáta, kteří necouvli před svou odpovědností informovat Pavla o situaci a pak s důvěrou nechali záležitosti v Jehovových rukách. Nijak nepřipustili, aby z horlivosti pro spravedlnost jednali nezávisle nebo se ‚rozvzteklili proti Jehovovi‘. (Přísloví 19:3)

Sbory patří Ježíši Kristu a ten bude ve svůj čas jednat — právě jako v Korintě —, aby vyřešil všechny těžkosti, které by mohly ohrozit duchovní blaho sborů a jejich pokoj. (Efezanům 1:22; Zjevení 1:12, 13, 20; 2:1–4) Zatím následujme znamenitý příklad Stefana, Fortunáta a Achaika a dále usilovně pracujme ve službě pro naše bratry. Tak budeme i my věrně podporovat sborové uspořádání, povzbuzovat své bratry a ‚podněcovat je k lásce a znamenitým skutkům‘. (Hebrejcům 10:24, 25)