Jsou zprávy o bohatství krále Šalomouna nadsazené?

„Váha zlata, které přišlo Šalomounovi za jeden rok, dosahovala šesti set šedesáti šesti talentů.“ (1. Královská 10:14)

PODLE tohoto biblického textu král Šalomoun získal za jediný rok přes 25 tun zlata! Dnes by mělo cenu 240 milionů dolarů. Je to téměř dvakrát tolik zlata, kolik bylo v roce 1800 vytěženo na celém světě. Je to možné? Co ukazují archeologické důkazy? Naznačují, že biblická zpráva o Šalomounově bohatství je v každém ohledu přijatelná. Biblical Archaeology Review říká:

◻ Egyptský král Thutmóse III. (2. tisíciletí př. n. l.) daroval chrámu boha Amon-Ra v Karnaku přibližně 13,5 tuny zlatých předmětů — a to byla jen část daru.

◻ V egyptských nápisech je zaznamenáno, že král Osorkon I. (počátek 1. tisíciletí př. n. l.) předložil bohům dary v podobě zlata a stříbra o celkové váze přibližně 383 tun.

Ve svazku Classical Greece (Klasické Řecko) ze série Great Ages of Man (Významné epochy lidstva) je nadto řečeno:

◻ Doly v Pantagaionu v Trácii vynášely králi Filipovi II. (359–336 př. n. l.) více než 37 tun zlata ročně.

◻ Když Filipův syn Alexandr Veliký (336–323 př. n. l.) dobyl město Súsy, hlavní město Perské říše, byly nalezeny poklady, které obsahovaly asi 1 200 tun zlata.

Biblický popis Šalomounova bohatství tedy není zveličený. Také je třeba si připomenout, že ve své době byl Šalomoun „v bohatství a moudrosti větší než všichni ostatní králové země“. (1. Královská 10:23)

Jak Šalomoun své bohatství využíval? Jeho trůn byl potažen „přečištěným zlatem“, jeho nádoby na pití byly „ze zlata“ a vlastnil dvě stě velkých štítů a tři sta malých kulatých štítů „ze slitiny zlata“. (1. Královská 10:16–21) Avšak Šalomounovo zlato bylo použito především pro Jehovův chrám v Jeruzalémě. Chrámové svícny a posvátné předměty — jako například vidličky, misky, konvice a nádrže — byly vyrobeny ze zlata a stříbra. Také čtyři a půl metru vysocí cherubíni v Nejsvětější, oltář na kadidlo, a dokonce i celý vnitřek domu byly potaženy zlatem. (1. Královská 6:20–22; 7:48–50; 1. Paralipomenon 28:17)

Chrám potažený zlatem? Je zajímavé, že takové použití zlata nebylo ve starověkém světě vůbec neobvyklé. O egyptském panovníkovi Amenofisovi III. se v Biblical Archaeology Review říká, že „velkého boha Amona poctil chrámem v Thébách, který byl ‚úplně obložen zlatem, podlahu měl zdobenou stříbrem a všechny portály élektrem‘ “, což je slitina zlata a stříbra. Podobně asyrský panovník Esar-Chadon (7. století př. n. l.) obložil zlatem brány a stěny chrámu boha Aššura. O Sinově chrámu v Haranu zaznamenal babylónský vládce Nabonidus (6. století př. n. l.): „Jeho stěny jsem pokryl zlatem a stříbrem; způsobil jsem, aby zářily jako slunce.“

Historické záznamy tedy naznačují, že biblická zpráva o Šalomounově bohatství není nadsazená.