Enoch — Neochvějný navzdory všem překážkám

PRO dobrého člověka to byly ty vůbec nejhorší časy. Země byla naplněna bezbožností. Došlo k prudkému úpadku lidské morálky. Brzo mělo být řečeno: „Jehova tedy viděl, že špatnost člověka na zemi je hojná a že každý sklon myšlenek jeho srdce je po celou dobu jenom špatný.“ (1. Mojžíšova 6:5)

Enoch, sedmý muž v rodové linii od Adama, měl odvahu se lišit. Pevně se stavěl za spravedlnost, a to bez ohledu na následky. Enochovo poselství bezbožné hříšníky tak dráždilo, že měl být zavražděn, a mohl mu pomoci pouze Jehova. (Juda 14, 15)

Enoch a univerzální sporná otázka

Dlouho předtím, než se Enoch narodil, vznikla sporná otázka neomezené svrchovanosti. Měl Bůh právo vládnout? Satan Ďábel vlastně říkal, že ne. Tvrdil, že inteligentní tvorové na tom budou lépe, když nebudou závislí na Božím vedení. Svá tvrzení o Jehovovi Bohu se Satan snažil obhájit tím, že vychytrale získal lidi na svou stranu. Adam se svou manželkou Evou a jejich prvním synem Kainem jsou nechvalně známí jako ti, kdo si vybrali vlastní cestu, a ne Boží, a tak se postavili na Satanovu stranu. První lidská dvojice to učinila tím, že pojedla z ovoce, které jim Bůh jíst zakázal, a Kain to udělal tak, že úkladně zavraždil svého spravedlivého bratra Abela. (1. Mojžíšova 3:4–6; 4:8)

Abel stál neochvějně na Jehovově straně. Abelova věrnost podporovala pravé uctívání, a tak Satana nepochybně potěšilo, když viděl, že Kain má na Abela takový vztek, že je schopen ho zabít. Od té doby Satan třímá zbraň, jíž lidi zastrašuje, totiž ‚strach před smrtí‘. Chce do srdce každého člověka, který by Boha rád uctíval, vtisknout strach. (Hebrejcům 2:14, 15; Jan 8:44; 1. Jana 3:12)

V době Enochova narození se Satanův názor, že lidé se nebudou zastávat Jehovovy svrchovanosti, zdál pravděpodobně velmi dobře podložený. Abel byl mrtvý a jeho věrný příklad neměl následovníka. To ale neplatilo o Enochovi. Enoch měl pro víru pevný základ, protože dobře znal události, které se staly v zahradě Eden.a Musel si velmi vážit Jehovova proroctví o zaslíbeném Semeni, které skoncuje se Satanem a jeho úklady! (1. Mojžíšova 3:15)

Enoch se na tuto naději upnul, a nebyl tedy zastrašen všeobecně známým zavražděním Abela, které inspiroval Ďábel. Naopak stále chodil s Jehovou, celý život jednal správně. Byl stále oddělený od světa, vyhýbal se jeho duchu nezávislosti. (1. Mojžíšova 5:23, 24)

Enoch navíc neochvějně a jednoznačně mluvil o tom, že Ďáblovy ničemné plány selžou. Pod působením Božího svatého ducha, neboli činné síly, prorokoval o všech ničemných lidech: „Pohleďte, Jehova přišel se svými svatými myriádami, aby vykonal soud nad všemi a aby všechny bezbožné usvědčil ze všech jejich bezbožných skutků, které bezbožně činili, a ze všech otřesných věcí, které proti němu mluvili bezbožní hříšníci.“ (Juda 14, 15)

Když psal apoštol Pavel dopis hebrejským křesťanům, zahrnul Enocha díky jeho neochvějnému oznamování do „velkého oblaku svědků“, kteří dali zářný příklad v projevování víry.b (Hebrejcům 11:5; 12:1) Enoch, muž víry, vytrval ve své ryzosti více než tři sta let. (1. Mojžíšova 5:22) Enochova věrnost musela Boží nepřátele v nebi i na zemi jistě popouzet! Enochovo bodavé proroctví vyvolalo Satanovu nenávist, ale také Jehovovu ochranu.

Bůh Enocha vzal — Jak?

Jehova nepřipustil, aby Satan a jeho pozemští služebníci Enocha zabili. Inspirovaný záznam říká, že „ho vzal Bůh“. (1. Mojžíšova 5:24) Apoštol Pavel to popsal takto: „Vírou byl Enoch přenesen, aby neviděl smrt, a nikde nebyl k nalezení, protože ho Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbí Bohu.“ (Hebrejcům 11:5)

Jak byl Enoch „přenesen, aby neviděl smrt“? Nebo podle Colova překladu, jak byl „vzat . . . beze smrti“? Bůh Enochův život pokojně ukončil, ušetřil ho bolesti spojené s umíráním na následky nemoci nebo násilného činu jeho nepřátel. Ano, Jehova zkrátil Enochův život na 365 let, což byl ve srovnání s jeho současníky poměrně nízký věk.

Jak Enochovi ‚bylo dosvědčeno, že se líbí Bohu‘? Jaké důkazy pro to měl? Bůh pravděpodobně způsobil, že Enoch upadl do vytržení, stejně jako byl apoštol Pavel „uchvácen“, neboli přenesen, když zjevně dostal vidění budoucího duchovního ráje křesťanského sboru. (2. Korinťanům 12:3, 4) Svědectvím čili důkazem toho, že se Enoch líbí Bohu, mohlo být letmé vidění budoucího pozemského ráje, v němž se všichni žijící budou zastávat Boží svrchovanosti. Možná že právě ve chvíli, kdy Enoch prožíval toto úchvatné vidění, na něj Bůh uvedl bezbolestnou smrt, v níž má spát až do doby vzkříšení. Zdá se, že Enochovo tělo Jehova odstranil — jako to udělal i v případě Mojžíše —, protože Enoch „nikde nebyl k nalezení“. (Hebrejcům 11:5; 5. Mojžíšova 34:5, 6; Juda 9)

Proroctví se splnilo

I dnes svědkové Jehovovi oznamují v podstatě to, co oznamoval Enoch. Z Písem ukazují, jak se to splní, až Bůh v blízké budoucnosti zničí bezbožné. (2. Tesaloničanům 1:6–10) Kvůli svému poselství jsou nepopulární, protože toto poselství se značně liší od názorů a cílů tohoto světa. Odpor, s nímž se setkávají, je nepřekvapuje, protože Ježíš své následovníky varoval: „A budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu.“ (Matouš 10:22; Jan 17:14)

Navzdory tomu jsou dnešní křesťané podobně jako Enoch ujišťováni o tom, že nakonec budou od svých nepřátel osvobozeni. Apoštol Petr napsal: „Jehova ví, jak osvobodit ze zkoušky lidi zbožné oddanosti, ale nespravedlivé lidi uchovat ke dni soudu, aby byli odříznuti.“ (2. Petra 2:9) Bůh může považovat za vhodné odstranit nějaký problém nebo zkoušku. Pronásledování může přestat. I když se to ale nestane, Jehova ví, jak ‚poskytnout východisko‘, aby jeho služebníci mohli ve zkouškách zdárně vytrvat. Když je to nutné, Jehova dokonce opatří „moc, která je nad to, co je normální“. (1. Korinťanům 10:13; 2. Korinťanům 4:7)

Jehova je „dárcem odměny těm, kteří ho vážně hledají“, a proto také požehná svým věrným služebníkům tak, že jim dá věčný život. (Hebrejcům 11:6) Pro obrovskou většinu z nich to bude věčný život v pozemském ráji. Napodobujme Enocha a neochvějně oznamujme Boží poselství. Dělejme to ve víře a navzdory všem překážkám.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 30]

Boží jméno bylo znesvěcováno

Asi čtyři století před Enochem se narodil Adamův vnuk Enoš. „Tehdy se začalo vzývat Jehovovo jméno,“ říká 1. Mojžíšova 4:26. Někteří znalci hebrejštiny mají zato, že by měl tento verš znít „začalo [se] nesvatě“ vzývat Boží jméno, nebo „tehdy začalo znesvěcování“. Jeruzalémský Targum o tomto období dějin říká: „To byla generace, v jejíchž dnech začali hřešit, a dělali si modly a pojmenovali své modly jménem Pánova Slova.“

V době Enoše bylo Jehovovo jméno všeobecně zneužíváno. Je možné, že lidé tímto božským jménem označovali sami sebe nebo určité lidi a předstírali, že skrze ně uctívají Jehovu Boha. Nebo možná tímto jménem označovali modly. Satan Ďábel si každopádně zajistil, aby byla lidská rasa polapena do léčky modlářství. V době, kdy se narodil Enoch, bylo pravé uctívání ojedinělé. Kdokoli žil podle pravdy a kázal ji podobně jako Enoch, byl velmi nepopulární, a tedy i pronásledovaný. (Srovnej Matouše 5:11, 12.)

[Rámeček na straně 31]

Šel Enoch do nebe?

„Vírou byl Enoch přenesen, aby neviděl smrt.“ V některých překladech Bible je tento úsek z Hebrejcům 11:5 formulován tak, jako by Enoch ve skutečnosti nezemřel. Jako příklad si uveďme, jak tato věta zní v Žilkově překladu Nového zákona: „Vírou byl Enoch přenesen do nebe, aniž uviděl smrt.“

Avšak přibližně 3 000 let po Enochovi Ježíš Kristus prohlásil: „Žádný člověk nadto nevystoupil do nebe, jen ten, který sestoupil z nebe, Syn člověka.“ (Jan 3:13) Ekumenický překlad říká: „Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.“ Když Ježíš vyslovil tato slova, dokonce ani on sám ještě nevystoupil do nebe. (Srovnej Lukáše 7:28.)

Apoštol Pavel říká, že Enoch a další lidé, kteří tvoří velký oblak předkřesťanských svědků, „všichni zemřeli“ a „nezažili splnění toho slibu“. (Hebrejcům 11:13, 39) Proč zemřeli? Protože všichni lidé včetně Enocha zdědili po Adamovi hřích. (Žalm 51:5; Římanům 5:12) Jediným prostředkem záchrany je výkupní oběť Ježíše Krista. (Skutky 4:12; 1. Jana 2:1, 2) V době Enocha toto výkupné ještě nebylo zaplaceno. Enoch tedy nešel do nebe, ale spí ve smrti a čeká na vzkříšení na zemi. (Jan 5:28, 29)

[Podpisek obrázku na straně 29]

Převzato z knihy Illustrierte Pracht-Bibel/Heilige Schrift des Alten und Neuen Testaments, nach der deutschen Übersetzung D. Martin Luther’s