Štěstí těžko dosažitelné

HNĚV, obava a deprese jsou už dlouho předmětem vědeckého bádání. V nedávných letech se však přední vědci ve svém výzkumu zaměřili na kladný a žádoucí lidský prožitek — na štěstí.

Jak by mohli být lidé šťastnější? Kdyby byli mladší, bohatší, zdravější, vyšší nebo štíhlejší? Co je klíčem ke skutečnému štěstí? Mnoho lidí tuto otázku považuje za obtížnou, nebo dokonce za nezodpověditelnou. Vezmeme-li v úvahu, že lidé často šťastní nejsou, možná by někteří mohli spíše odpovědět na otázku, co není klíčem ke štěstí.

Přední psychologové dlouho doporučovali jako klíč ke štěstí zaměřit se sám na sebe. Nešťastné lidi povzbuzovali, aby se věnovali výhradně uspokojování svých osobních potřeb. V psychoterapii se používaly chytlavé fráze typu „buď sám sebou“, „poznej sám sebe“ a „objev vlastní nitro“. Avšak právě někteří z odborníků, kteří takové postoje dříve prosazovali, dnes přiznávají, že individualismus k trvalému štěstí nevede. Egoismus nevyhnutelně vede k bolesti a nespokojenosti. Sobectví není klíčem ke štěstí.

Klíč k nespokojenosti

Lidé, kteří hledají štěstí získáváním požitků, pátrají na nepravém místě. Zamysleme se nad moudrým králem Šalomounem, který vládl ve starověkém Izraeli. V biblické knize Kazatel tento král vysvětlil: „O cokoli požádaly mé oči, to jsem jim neodmítl. Nezdržoval jsem své srdce před radováním jakéhokoli druhu, protože mé srdce mělo radost ze vší mé tvrdé práce, a to se stalo mým podílem z celé mé tvrdé práce.“ (Kazatel 2:10) Šalomoun pro sebe nastavěl domy, vysázel vinice, zbudoval zahrady, parky a vodní nádrže. (Kazatel 2:4–6) Jednou se dokonce otázal: „Kdo jí a kdo pije lépe než já?“ (Kazatel 2:25) O zábavu se mu starali nejlepší zpěváci, zpěvačky a hudebníci; radoval se ze společnosti těch nejkrásnějších žen. (Kazatel 2:8)

Šalomoun si zkrátka neodepřel žádné radovánky. K jakému závěru došel, když zažil takovou hojnost požitků? Řekl: „Obrátil jsem se, ano já, ke všem svým dílům, která vykonaly mé ruce, a ke tvrdé práci, na které jsem tvrdě pracoval, abych ji dovršil, a pohleď, všechno byla marnost a honba za větrem, a nebylo nic výhodného pod sluncem.“ (Kazatel 2:11)

Postřehy moudrého krále Šalomouna platí i dnes. Zamysleme se například nad bohatou zemí, jako jsou Spojené státy americké. Za posledních třicet let Američané doslova zdvojnásobili množství svého majetku, třeba automobilů a televizorů. Avšak podle odborníků na duševní zdraví nejsou Američané o nic více šťastnější. Jeden zdroj uvádí, že „za tuto dobu značně vzrostlo procento lidí s depresí. Procento sebevražd dospívajících se ztrojnásobilo. Procento rozvodovosti se zdvojnásobilo.“ Badatelé nedávno došli k podobným závěrům, když zkoumali vztah peníze-štěstí u obyvatelstva asi padesáti zemí. Prostě řečeno, štěstí se nedá koupit.

Úsilí získat bohatství by naopak mohlo být označeno za klíč k nespokojenosti. Apoštol Pavel varoval: „Ti, kteří se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zničení a zkázy. Láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1. Timoteovi 6:9, 10)

Bohatství, zdraví, mládí, krása, síla ani žádná kombinace těchto věcí nemohou trvalé štěstí zaručit. Proč ne? Protože neumíme zabránit tomu, aby se děly špatné věci. Král Šalomoun příhodně poznamenal: „Člověk také nezná svůj čas. Právě jako ryby, které jsou chytány do zlé sítě, a jako ptáci, kteří jsou chytáni do pasti, tak jsou lidští synové lapáni do léčky v neblahém čase, když na ně náhle přijde.“ (Kazatel 9:12)

Těžko dosažitelný cíl

Lidé při sebedůkladnějším vědeckém výzkumu nedokážou dospět ke vzorci nebo návodu na štěstí. Šalomoun také řekl: „Vrátil jsem se, abych viděl pod sluncem, že závod nepatří rychlým ani bitva mocným ani pokrm moudrým ani bohatství těm, kteří mají porozumění, dokonce ani přízeň těm, kteří mají poznání; všechny je totiž postihuje čas a nepředvídaná událost.“ (Kazatel 9:11)

Mnoho lidí, kteří s těmito slovy souhlasí, došlo k závěru, že očekávat opravdu šťastný život je nerealistické. Jeden významný pedagog prohlásil, že „štěstí je imaginární stav“. Jiní lidé věří, že klíč ke štěstí je záhadné tajemství a že schopnost toto tajemství odhalit se omezuje na několik mystiků obdařených zvláštním intelektem.

Při svém hledání štěstí lidé experimentují také s různými životními styly. Mnoho lidí dnes hledá štěstí tak, že se snaží zbohatnout, získat moc, zdraví nebo požitky, a to navzdory skutečnosti, že jejich předchůdcům se to takto nepodařilo. Toto hledání stále pokračuje, protože lidé někde hluboko v sobě chovají přesvědčení, že štěstí není jen imaginární stav. Doufají, že štěstí není jen nepolapitelný sen. Možná, že se tedy zeptáte: ‚Jak ho mohu dosáhnout?‘