ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • w98 4/15 str. 3-4
  • Je naše budoucnost napsána předem?

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Je naše budoucnost napsána předem?
  • Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1998
  • Podobné články
  • Stanovil Bůh náš osud?
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1995
  • Je to opravdu „prostě osud“?
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1985 (vydáno v Rakousku)
  • Pátrání po lidském osudu
    Probuďte se! – 1999
  • Ovládá víra v osud tvůj život?
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1990
Ukázat více
Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1998
w98 4/15 str. 3-4

Je naše budoucnost napsána předem?

TRAGICKÁ událost může postihnout křesťana stejně jako muslima, Žida, hinduistu nebo vyznavače kteréhokoli jiného náboženství, a lidé — bez ohledu na své vyznání — jsou v takové chvíli zarmouceni.

K hrozné tragédii došlo například 6. prosince 1997 v sibiřském městě Irkutsk. Obrovitému nákladnímu letounu AN-124 krátce po startu vysadily dva z jeho motorů. Letadlo plně zásobené leteckým palivem se zřítilo na obytný komplex. Plameny zachvátily několik obytných domů, a desítky bezmocných obyvatel včetně nevinných dětí byly usmrceny a mnoho jich bylo zraněno.

Na Sibiři, v oblasti, kde k neštěstí došlo, lidé pravděpodobně zastávají různé náboženské názory. Je možné, že se někteří lidé sice hlásí ke křesťanství, ale přesto se domnívají, že tragédie byla výsledkem osudu. Tito a také další lidé si snad myslí, že ‚to byla Boží vůle, a kdyby lidé, kteří byli usmrceni, nezemřeli tímto způsobem, zemřeli by nějak jinak — byl to zkrátka jejich osud‘.

Bez ohledu na to, zda jsou takové názory vyjádřeny slovy, nebo ne, souvisejí s představou, která je rozšířena v mnoha náboženstvích všude na světě — s představou, že existuje osud. Mnozí lidé se domnívají, že naše budoucnost je od chvíle, kdy jsme se narodili, až do chvíle naší smrti nějak napsána předem.

Víra v osud má různé podoby, a proto je obtížné vyjádřit ji nějakou všeobecnou definicí. Osud je pojem, kterým se v podstatě vyjadřuje představa, že všechno, co se děje, všechny skutky a všechny události — jak dobré, tak i špatné — jsou nevyhnutelné; je určeno, aby se staly, protože o nich předem rozhodla vyšší moc, kterou člověk nemůže ovládat. Takovou představu nacházíme v astrologii, v hinduistickém a buddhistickém karmanu a rovněž v nauce o předurčení, kterou učí křesťanstvo. Kdysi ve starověké Babylónii lidé věřili, že bohové ovládají osud a budoucnost na základě nějakého zapsaného dokladu. Lidé se domnívali, že každý bůh, který má v moci tyto „tabulky osudu“, může rozhodovat o osudu lidí, království, a dokonce i o osudu samotných bohů.

Mnozí věřící se domnívají, že Bůh svým rozhodnutím určuje před narozením lidí všechno, co se jim stane, mimo jiné délku jejich života, zda někdo bude mužského, nebo ženského rodu, zda bude bohatý, či chudý, a nebo zda to bude ubožák, nebo člověk šťastný. To vše je údajně předem v Boží mysli nebo to je napsáno v knize. Proto není neobvyklé, jestliže věřící při nějakém neštěstí řekne „mektoub“ — je to napsáno! Tvrdí se, že Bůh všechno předem ví, a musí tedy také určovat, kdo ho bude poslouchat, a kdo ne. Mnozí stoupenci proto věří, že ještě před narozením člověka Bůh rozhodl, zda je pro tohoto člověka určeno věčné blaho v ráji, nebo zda je odsouzen k věčné záhubě.

Možná se vám zdá, že se to velmi podobá nauce o předurčení, jež se učí v některých církvích křesťanstva. Předním protestantským zastáncem předurčení byl Jan Kalvín, francouzský reformátor, který žil v 16. století. Předurčení definoval jako „Boží věčný úradek, jímž Bůh určil, co se má stát s každým člověkem. Nestvořil totiž všechny lidi ke stejnému údělu, ale některé předem stanovil k věčnému životu a jiné k věčnému zavržení.“ Kalvín také tvrdil, že „Bůh nejen předvídal pád prvního člověka, a v prvním člověku i zkázu jeho potomstva, ale také to podle svého zalíbení tak zařídil“.

Ovšem ne všichni členové církví, které vyučují nauku o předurčení neboli zastávají fatalismus, tomuto učení osobně věří. Někteří z nich oprávněně poukazují na to, že náboženské spisy se zmiňují o svobodné vůli člověka. O to, zda lidské činy jsou důsledkem svobodného rozhodnutí člověka, nebo zda jsou předurčeny Bohem, se skutečně vedly velké spory. Někteří jejich účastníci například tvrdili, že člověk musí mít svobodu volby a jednání, protože Bůh, který je spravedlivý, očekává, že se člověk bude ze svých činů zodpovídat. Jiní naproti tomu tvrdili, že skutky člověka tvoří Bůh, ale že člověk si je nějakým způsobem „přivlastní“ a stává se za ně odpovědným. Ovšem obecně mnoho lidí věří, že v každodenním životě je každá událost, velká i malá, určena Bohem.

Co si myslíte vy? Rozhodl již Bůh o vaší budoucnosti? Mají lidé opravdu svobodnou vůli, skutečně mohou rozhodovat o své budoucnosti? Do jaké míry je náš osud závislý na našem jednání? Následující článek se pokusí na tyto otázky odpovědět.

[Podpisek obrázku na straně 3]

SEL/Sipa Press

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet