Jehova plní sliby, které dal věrným lidem
„Je věrný ten, kdo dal slib.“ (HEBREJCŮM 10:23)
1, 2. Proč můžeme mít naprostou důvěru v Jehovovy sliby?
JEHOVA od svých služebníků vyžaduje, aby si vypěstovali a udrželi pevnou víru v něho i v jeho sliby. S takovou vírou může mít člověk naprostou důvěru, že Jehova udělá vše, co slíbil. Boží inspirované Slovo prohlašuje: „Jehova vojsk přísahal a řekl: ‚Jistě se stane právě to, s čím jsem počítal; a právě jak jsem radil, tak se to splní.‘ “ (Izajáš 14:24)
2 Z výroku „Jehova vojsk přísahal“ je vidět, že splnění svých slibů Jehova potvrzuje slavnostní přísahou. Proto v jeho Slově můžeme číst: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ (Přísloví 3:5, 6) Jestliže důvěřujeme v Jehovu a necháváme se vést jeho moudrostí, naše stezky zcela určitě povedou k věčnému životu, protože Boží moudrost je „stromem života pro ty, kdo se jí chopí“. (Přísloví 3:18; Jan 17:3)
Pravá víra ve starověku
3. Jak projevil víru v Jehovu Noe?
3 Záznam o Jehovově jednání s těmi, kdo měli pravou víru, potvrzuje, že Jehova je spolehlivý. Například před více než 4 400 lety Bůh řekl Noemovi, že svět, ve kterém žije, má být zničen celosvětovou potopou. Nařídil mu, aby postavil obrovskou archu pro záchranu života lidí i zvířat. Co Noe udělal? Hebrejcům 11:7 nám říká: „Vírou Noe, potom, co dostal božskou výstrahu před tím, co ještě nebylo spatřeno, projevil zbožnou bázeň a postavil archu k záchraně své domácnosti.“ Proč měl Noe víru v něco, co se nikdy předtím nestalo, v něco, co „ještě nebylo spatřeno“? Věděl dost o tom, jak Bůh dříve jednal s lidmi, a proto si uvědomoval, že cokoli Bůh řekne, to se opravdu stane. Byl si tedy jistý i tím, že nastane potopa. (1. Mojžíšova 6:9–22)
4, 5. Proč Abraham plně důvěřoval Jehovovi?
4 Dalším příkladem pravé víry je Abraham. Téměř před 3 900 lety mu Bůh řekl, aby obětoval Izáka, jediného syna, kterého měl se svou manželkou Sárou. (1. Mojžíšova 22:1–10) Jak Abraham reagoval? Hebrejcům 11:17 uvádí: „Vírou Abraham, když byl zkoušen, vlastně obětoval Izáka.“ Jehovův anděl však v poslední chvíli Abrahama zadržel. (1. Mojžíšova 22:11, 12) Proč Abraham vůbec uvažoval o tom, že udělá takovou věc? Protože, jak říká Hebrejcům 11:19, „počítal. . ., že Bůh je schopen dokonce [Izáka] vzbudit z mrtvých“. Ale jak mohl mít Abraham víru ve vzkříšení, když nikdy nic podobného neviděl a ani o tom neexistoval žádný dřívější záznam?
5 Vzpomeňte si, že Sáře bylo 89 let, když jim Bůh slíbil syna. Nebyla již schopna rodit děti. Její lůno bylo takříkajíc mrtvé. (1. Mojžíšova 18:9–14) Bůh však Sářino lůno oživil a ona porodila Izáka. (1. Mojžíšova 21:1–3) Abraham věděl, že Bůh oživil Sářino mrtvé lůno, a že by tedy mohl, pokud by to bylo potřeba, oživit i Izáka. V Římanům 4:20, 21 je o Abrahamovi napsáno: „Kvůli Božímu slibu nezakolísal v nedostatku víry, ale stal se mocným svou vírou, vzdal Bohu slávu a byl plně přesvědčen, že to, co slíbil, je také schopen učinit.“
6. Jak svou důvěru v Jehovu vyjádřil Jozue?
6 Jozue před více než 3 400 lety, kdy mu bylo přes sto let a měl již zkušenosti, že Bůh je skutečně důvěryhodný, vyjádřil, z jakého důvodu Jehovovi důvěřuje: „Dobře víte svým celým srdcem a svou celou duší, že neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se vám splnila. Ani jediné slovo z nich neselhalo.“ (Jozue 23:14)
7, 8. Co pro svou záchranu udělali věrní křesťané v prvním století a proč?
7 Přibližně před 1 900 lety projevovalo pravou víru mnoho pokorných lidí. Na základě splňování biblického proroctví zjistili, že Ježíš je Mesiáš, a proto přijali jeho učení. Díky důkazům a Hebrejským písmům měli pevný základ, a proto uvěřili Ježíšovu učení. A tak když Ježíš řekl, že na Judeu a Jeruzalém kvůli jejich nevěrnosti přichází Boží nepříznivý rozsudek, věřili mu. A když jim řekl, co mají udělat, aby si zachránili život, udělali to.
8 Ježíš řekl věřícím, že až bude Jeruzalém obklopený vojsky, mají uprchnout. V roce 66 n. l. k Jeruzalému skutečně přitáhla římská vojska. Ale potom Římané z nějakého neznámého důvodu odtáhli. To bylo znamení pro křesťany, aby opustili město, neboť Ježíš řekl: „Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. Ať potom ti, kdo jsou v Judeji, začnou prchat k horám, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevstupují.“ (Lukáš 21:20, 21) A tak ti, kdo měli pravou víru, opustili Jeruzalém a jeho okolí a uprchli do bezpečí.
Následky nedostatku víry
9, 10. (a) Jak náboženští vůdci projevili nedostatek víry v Ježíše? (b) Jaké následky měl tento nedostatek víry?
9 Co dělali ti, kdo neměli pravou víru? Ti neutekli, když k tomu měli příležitost. Domnívali se, že je mohou zachránit jejich vůdci. Tito vůdci i jejich následovníci přece také měli k dispozici doklady o Ježíšově mesiášství. Proč tedy nepřijali to, co Ježíš řekl? Protože jejich srdce bylo ničemné. To se projevilo již dříve, když viděli, jak k Ježíšovi potom, co vzkřísil Lazara, proudí mnoho prostých lidí. Jan 11:47, 48 to popisuje: „Přední kněží a farizeové tedy shromáždili Sanhedrin [židovský nejvyšší soud] a začali říkat: ‚Co máme dělat, protože ten člověk [Ježíš] provádí mnoho znamení? Jestliže ho necháme tak, všichni v něj uvěří a Římané přijdou a odejmou jak naše místo, tak náš národ.‘ “ Verš 53 říká: „Proto se od toho dne radili, že ho zabijí.“
10 Ježíš přece vykonal úžasný zázrak — vždyť přivedl mrtvého Lazara zpátky k životu! Ale náboženští vůdci za to chtěli Ježíše zabít. Jejich neomluvitelná ničemnost se dále projevila v tom, když „přední kněží se . . . uradili, že zabijí i Lazara, protože kvůli němu tam chodili mnozí Židé a uvěřili v Ježíše“. (Jan 12:10, 11) Lazar byl právě vzkříšen, a oni už ho zase chtěli vidět mrtvého! Náboženští vůdci se nezajímali o Boží vůli ani o blaho lidí. Byli to sobci, kteří se zajímali pouze o svoje postavení a výhody. „Milovali lidskou slávu více než samotnou Boží slávu.“ (Jan 12:43) Za svůj nedostatek víry však zaplatili. V roce 70 n. l. se římská vojska vrátila, zničila jejich místo a jejich národ a pobila i mnohé z nich.
Víra v dnešní době
11. Jak se pravá víra projevila začátkem tohoto století?
11 V tomto století bylo také mnoho mužů i žen, kteří měli pravou víru. Například na začátku 20. století lidé všeobecně očekávali pokojnou, skvělou budoucnost. V téže době však ti, kdo věřili v Jehovu, oznamovali, že lidstvo stojí na prahu dosud nejhoršího období těžkostí v dějinách. Právě to bylo již dávno předtím předpověděno v Božím slově — v Matoušově 24. kapitole, ve 3. kapitole 2. dopisu Timoteovi a také na jiných místech. Od roku 1914, kdy vypukla první světová válka, se opravdu dělo to, co říkali lidé, kteří měli víru. Svět skutečně vstoupil do předpověděných ‚posledních dnů‘, kdy nastaly ‚kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1) Proč tehdy Jehovovi služebníci znali pravdu o světových poměrech, a ostatní lidé ji neznali? Protože stejně jako Jozue měli víru, že neselže ani jediné z Jehovových slov.
12. V jaký Jehovův slib dnes plně důvěřují Jehovovi služebníci?
12 Dnes má Jehova na celém světě téměř šest milionů služebníků, kteří mu důvěřují. Z dokladů o tom, že se plní Boží prorocké slovo, vědí, že Bůh tento násilnický, nemravný systém věcí brzy ukončí. Jsou tedy přesvědčeni, že se blíží doba, kdy uvidí uskutečnění slov zapsaných v 1. Jana 2:17: „Svět pomíjí a rovněž jeho touha, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ Boží služebníci mají naprostou důvěru, že Jehova tento slib splní.
13. Do jaké míry můžeme Jehovovi důvěřovat?
13 Do jaké míry můžete Jehovovi důvěřovat? Můžete se o něj opírat s naprostou důvěrou. I kdybyste nyní ztratili život kvůli tomu, že mu sloužíte, vrátí vám mnohem kvalitnější život při vzkříšení. Ježíš nás ujišťuje: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách [tedy v Boží paměti] uslyší jeho hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) Znáte snad nějakého lékaře, politického představitele, vědce, obchodníka nebo jakéhokoli jiného člověka, který by to mohl udělat? Z toho, co lidé až dosud dokázali, je vidět, že žádný člověk to udělat nemůže. Ale Jehova to udělat může a také to udělá!
Věrné lidi čeká nádherná budoucnost
14. Jakou nádhernou budoucnost slibuje Boží slovo věrným lidem?
14 Ježíš ukázal, že nový svět pod Božím nebeským Královstvím je zcela jistý, když řekl: „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ (Matouš 5:5) Tak byl zdůrazněn Boží slib zaznamenaný v Žalmu 37:29: „Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ A když jeden zločinec těsně před tím, než Ježíš zemřel, v něho projevil víru, Ježíš mu řekl: „Budeš se mnou v ráji.“ (Lukáš 23:43) Ano, Ježíš se jako Král Božího Království postará o to, aby tento muž byl vzkříšen k životu na zemi a aby tak dostal příležitost žít v tomto ráji. Ti, kdo dnes věří v Jehovovo Království, se také mohou těšit, že budou žít v ráji, až „[Bůh] setře . . . každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest“. (Zjevení 21:4)
15, 16. Proč bude život v novém světě tak pokojný?
15 Přenesme se v mysli do tohoto nového světa. Představme si, že už v něm žijeme. Hned si samozřejmě všimneme šťastných lidí, kteří tam všude spolu žijí v dokonalém pokoji. Radují se z podobných podmínek, jaké jsou popsány v Izajášovi 14:7: „Celá země došla odpočinku, osvobodila se od rozrušení. Lidé se rozveselili s radostným voláním.“ Proč jsou tak veselí? Za prvé stojí za povšimnutí, že domovní dveře nemají zámky. Nikdo je nepotřebuje, protože není zločinnost ani násilí. Je to právě tak, jak to bylo předpověděno v Božím slově: „Skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ (Micheáš 4:4)
16 Nejsou už ani války, protože v tomto novém světě je válka postavena mimo zákon. Všechny zbraně byly přeměněny v „nástroje pokoje“. V plném významu se splnil Izajáš 2:4: „Budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ Ale to jsme přece očekávali. Proč? Protože mnozí obyvatelé nového světa se učili jednat tímto způsobem, už když sloužili Bohu ve starém světě.
17. Jaké životní podmínky zavládnou pod Božím Královstvím?
17 Další věc, které si všimnete, je to, že tam není žádná chudoba. Nikdo nežije ve špinavé chatrči, nechodí v hadrech ani není bez domova. Každý má příjemný domov a dobře udržovanou zahradu s krásnými stromy a květinami. (Izajáš 35:1, 2; 65:21, 22; Ezekiel 34:27) A nikdo nemá hlad, protože Bůh splnil svůj slib, že bude hojnost potravy pro všechny: „Na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek.“ (Žalm 72:16) Opravdu, pod vedením Božího Království je na celé zemi nádherný ráj, jak to Bůh zamýšlel kdysi v Edenu. (1. Mojžíšova 2:8)
18. Co všechno už v novém světě nebude lidi ohrožovat?
18 Také se podivujete, že všichni tu jsou činorodí a energičtí. To proto, že nyní mají dokonalé tělo i mysl. Již nejsou nemoci, bolest ani smrt. Nikdo není na vozíčku ani na nemocničním lůžku. To vše je navždy odstraněno. (Izajáš 33:24; 35:5, 6) Podívejme, ani zvířata již nikoho neohrožují; pod působením Boží moci jsou pokojná. (Izajáš 11:6–8; 65:25; Ezekiel 34:25)
19. Proč každý den v novém světě bude patřit mezi „největší potěšení“?
19 Věrní obyvatelé tohoto nového světa tvoří opravdu nádhernou civilizaci. Jejich energie a schopnosti i bohatství země slouží prospěšným, nikoli škodlivým cílům; tito obyvatelé navzájem spolupracují, nesoutěží spolu. Můžete důvěřovat každému, koho potkáte, protože jak Bůh slíbil, všichni jsou „vyučeni Jehovou“. (Izajáš 54:13) Každý člověk se řídí Božími zákony, a proto je země „naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře“. (Izajáš 11:9) Podle toho, co je uvedeno v Žalmu 37:11, každý den v tomto novém světě opravdu patří mezi „největší potěšení“.
Šťastná budoucnost je zaručena
20. Co musíme dělat, abychom se mohli těšit z této pokojné budoucnosti?
20 Co tedy musíme dělat, abychom na této šťastné budoucnosti měli svůj podíl? Izajáš 55:6 nám říká: „Pátrejte po Jehovovi, dokud se dá nalézt. Volejte k němu, dokud se prokazuje být blízko.“ A když po něm pátráme, měli bychom při tom mít postoj popsaný v Žalmu 143:10: „Vyučuj mě, jak činit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh.“ Ti, kdo tak jednají, mohou v těchto posledních dnech chodit před Jehovou bezúhonně a mohou se těšit na velmi pěknou budoucnost. „Dávej pozor na bezúhonného a měj na očích přímého, neboť budoucnost toho muže bude pokojná. Ale přestupníci budou jistě společně vyhlazeni; budoucnost ničemných lidí bude vskutku odříznuta.“ (Žalm 37:37, 38)
21, 22. Co Bůh dnes vytváří a jak probíhá školení?
21 Právě nyní Jehova vyvádí z každého národa ty lidi, kteří chtějí jednat podle jeho vůle. Vytváří z nich základ své nové pozemské společnosti, jak je to předpověděno v biblickém proroctví: „V konečné části dnů [v době, ve které nyní žijeme] . . . mnoho lidí jistě půjde a řekne: ‚Pojďte a vystupme na Jehovovu horu [jeho vyvýšeného pravého uctívání]. . . . On nás bude poučovat o svých cestách, a my budeme chodit po jeho stezkách.‘ “ (Izajáš 2:2, 3)
22 Zjevení 7:9 popisuje tyto lidi jako „velký zástup . . . ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. Ve 14. verši je uvedeno: „To jsou ti, kdo vycházejí z velkého soužení“, jelikož přežili konec současného systému. Tento základ pro nový svět nyní dosahuje počtu téměř šesti milionů a k nim se každý rok připojuje mnoho dalších lidí. Všichni tito věrní Jehovovi služebníci jsou připravováni na život v Božím novém světě. Učí se duchovní a další věci potřebné k tomu, aby tato země byla přeměněna v ráj. A plně důvěřují tomu, že nastane skutečný ráj, protože „je věrný ten, kdo dal slib“. (Hebrejcům 10:23)
Myšlenky k opakování
◻ Jaké následky přinesl nedostatek víry v prvním století?
◻ Do jaké míry mohou Bohu důvěřovat jeho služebníci?
◻ Jaká budoucnost je připravena pro věrné lidi?
◻ Co musíme dělat, abychom si zajistili šťastnou budoucnost v Božím novém světě?
[Obrázek na straně 18]
Již nyní Jehova vytváří základ nové pozemské společnosti