Radostná událost — Graduace 104. třídy Gileadu

„DNES je šťastný den a všichni máme velkou radost.“ Těmito slovy Carey Barber, člen vedoucího sboru svědků Jehovových, 14. března 1998 zahájil slavnostní program graduace 104. třídy biblické školy Strážné věže Gilead. Na úvod programu bylo 4 945 posluchačů vyzváno, aby společně zazpívali píseň Království číslo 208, která má název „Píseň jásání“.

Praktické rady, jak si udržet radost

Úvodní část programu — série pěti krátkých biblických proslovů — přinesla několik praktických rad, jak si udržet radostnou náladu, která panovala v den graduace.

První proslov přednesl Joseph Eames z redakčního oddělení. Mluvil na námět „Napodobujte ducha věrně oddaných“ a proslov založil na biblické zprávě ze 2. Samuelovy, 15. a 17. kapitoly, kde je popsáno, jak Davidův syn Absalom zosnoval vzpouru proti svému otci, aby ho připravil o Bohem dané království. Byli tam však muži, kteří zůstali věrní Jehovovu pomazanému, králi Davidovi. Jaké poučení by si z toho mohli noví misionáři odnést? „Kamkoli se ve své misionářské službě dostanete, všude s věrnou oddaností podporujte ducha spolupráce a úctu k teokratické autoritě. Pomáhejte druhým, aby dělali totéž,“ řekl na závěr bratr Eames.

Další část programu přednesl David Sinclair, který na základě 15. žalmu nastínil deset požadavků pro toho, kdo chce být hostem v ‚Jehovově stanu‘. Ve svém proslovu nazvaném „Zůstaňte hosty ve svém misionářském stanu“ povzbudil nové absolventy, aby tento žalm uplatnili na své misionářské působiště, kde budou hosty. Bratr Sinclair zdůraznil, že v každé době je nutné žít podle Božích měřítek. K čemu to vede? Žalm 15:5 říká: „Ten, kdo činí tyto věci, nebude nikdy přiveden k potácení.“

Pak vystoupil John Barr, člen vedoucího sboru, a upozornil na osvěžující účinky zpěvu na křesťanských shromážděních. Jaká píseň, jež dnes zaznívá po celém světě, je však nejradostnější? Je to dobrá zpráva o Božím mesiášském Království. Co všechen ten zpěv neboli kázání o Království přináší? Stručně to vyjadřuje druhá sloka písně číslo 208: „Kázáním častým, učením přesným mnozí se znát Boha naučí. Zpívají šťastně radostné písně, které pak v šíř, v dál tak mocně zní.“ Ano, každý den je pokřtěno asi 1 000 nových učedníků. Na závěr bratr Barr řekl: „Není to snad nádherné, bratři, když si představíte, že jste posláni do obvodů, kde právě takoví lidé čekají, až uslyší váš zpěv chvály?“

„Naslouchejte zkušeným“ byl název proslovu, který dále přednesl James Mantz z redakčního oddělení. Řekl, že některé věci se dají naučit pouze na základě osobních zkušeností. (Hebrejcům 5:8) Přesto nás text Přísloví 22:17 povzbuzuje, abychom ‚naklonili ucho a slyšeli slova moudrých‘ neboli těch, kdo zkušenosti již získali. Noví absolventi Gileadu se mohou hodně naučit od těch, kdo do misionářského působiště přišli před nimi. „Umějí smlouvat s místními obchodníky. Vědí, kterým částem města se vyhýbat, protože tam číhá fyzické nebo mravní nebezpečí. Vědí, na co jsou místní lidé přecitlivělí. Dlouholetí misionáři vědí, co potřebujete, abyste byli ve své misionářské službě šťastní a úspěšní,“ řekl bratr Mantz.

Když Wallace Liverance, tajemník školy Gilead, mluvil na námět „Važte si svého teokratického pověření“, vysvětloval, že někteří misionáři — například apoštol Pavel, Timoteus a Barnabáš — dostali své pověření od Boha prostřednictvím svatého ducha nebo zázračného úkazu, ale že misionářům vyškoleným v Gileadu přiděluje místo v celosvětovém kazatelském obvodu „věrný a rozvážný otrok“. (Matouš 24:45–47) Přirovnal misionářská působiště k místům, kam Gideon přidělil své muže, kteří měli bojovat proti Midianitům. (Soudci 7:16–21) „Važte si svého teokratického misionářského pověření. Gideonovi vojáci ‚zůstali stát každý na svém místě‘, tak i vy považujte své působiště za takové své místo. Mějte víru, že Jehova vás může použít právě tak, jako použil tři sta Gideonových mužů,“ nabádal bratr Liverance.

Zaměřujeme-li se na druhé lidi, vede to ke štěstí

Strážná věž kdysi v komentáři uvedla: „Měly by se tedy středem našich zájmů a našeho života stát užitkové předměty a zařízení, která existují v přítomném světě, ale o nichž nevíme, zda později ještě budou? Nebylo by lepší a rozumnější, kdybychom svým hlavním zájmem učinili lidi a kdybychom se učili mít pravou radost z toho, že můžeme dělat něco pro druhé?“ Ve stejném duchu si bratr Mark Noumair, jeden z instruktorů školy Gilead, povídal s několika studenty o jejich zážitcích z kazatelské služby. Pak řekl: „Projevujte osobní zájem o druhé, protože právě to z vás udělá dobré misionáře.“

Co vede ke štěstí ve službě v zahraničí

Co především vede k úspěchu a ke štěstí v misionářské službě? Bratr Charles Woody ze služebního oddělení a bratr Harold Jackson, bývalý misionář v Latinské Americe a pomocník vyučovacího výboru, vedli rozhovor s několika členy výborů odboček, kteří navštěvovali devátou třídu školy pro pracovníky odboček. Tito bratři uvedli například následující rady:

Albert Musonda ze Zambie uvedl: „Když misionář projeví iniciativu a jde pozdravit místní bratry, vzniká velmi pěkné ovzduší, protože se tím vytváří bližší vzájemný vztah.“

Rolando Morales z Guatemaly radil novým misionářům, aby přívětivým lidem, kteří jim nabídnou něco k pití, laskavě a taktně odpověděli: „Jsem v této zemi nový. Velmi rád bych si to vzal, ale moje tělo nemá přirozené obranné látky, jaké má vaše tělo. Doufám, že jednoho dne to budu smět přijmout, a rád si to pak vezmu.“ Co dobrého přinese taková odpověď? „Lidé se neurazí a misionáři dají najevo, že jsou k druhým laskaví.“

Co může misionářům pomáhat, aby ve svém působišti nadále zůstali? Bratr Paul Crudass, absolvent 79. třídy Gileadu, který minulých 12 let sloužil v Libérii, uvedl tento postřeh: „Vím, že rodičům opravdu jejich děti chybějí. Ale jsou chvíle, kdy se misionář snaží zvyknout si na zemi, na prostředí, na kulturu a na lidi. Možná by nejraději odjel. A když dostane z domova dopis, kde je napsáno: ‚Tolik nám chybíš; nevíme, co si bez tebe počneme,‘ mohlo by to úplně stačit, aby si sbalil kufry a jel domů. Je velmi důležité, aby si to příbuzní, kteří jsou dnes tady, uvědomovali.“

Po skončení rozhovorů následoval poslední proslov programu graduace a ten přednesl Theodore Jaracz, člen vedoucího sboru. Jeho proslov měl námět: „Mějte Království stále na prvním místě ve svém životě.“ Jak je možné, aby misionáři zůstali zaměřeni na svou práci a nenechali se od ní odvádět? Bratr Jaracz absolventům doporučil, aby si udělali pevný časový plán svého osobního studia, který jim pomůže udržet zájmy Království na prvním místě v životě. V proslovu zazněla i tato aktuální připomínka: „Někteří misionáři zanedbávají osobní studium, protože se začali příliš věnovat elektronickým vymoženostem, E-mailu a počítači. Měli bychom mít zdravý úsudek, abychom vyrovnaně používali jakýkoli nástroj a nevěnovali nadměrné množství času něčemu, co by nám mohlo nevhodně zasahovat do osobního studia Božího slova.“

Po proslovu bratra Jaracze přišlo předávání diplomů a potom byl přečten dopis, v němž třída vyjadřovala své ocenění. Byl vybrán zástupce třídy a ten pocity všech studentů vyjádřil těmito slovy: „Viděli jsme hmatatelné důkazy lásky, kterou se podle toho, co řekl Ježíš, mají vyznačovat jeho učedníci, a to nás ujišťuje, že ať jsme kdekoli, podporuje nás tam vřelá, láskyplná, mateřská organizace. S takovou podporou jsme připraveni jít do všech končin země.“ To byl dojemný závěr příjemného dne graduace 104. třídy Gileadu.

[Rámeček na straně 24]

Statistika třídy

Počet zastoupených zemí: 9

Počet zemí, do nichž byli absolventi přiděleni: 16

Počet studentů: 48

Počet manželských párů: 24

Průměrný věk: 33

Průměrný počet let v pravdě: 16

Průměrný počet let v celodobé službě: 12

[Obrázek na straně 25]

104. třída biblické školy Strážné věže Gilead

Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava

(1) M. Romero; J. Howarth; D. Blackburne-Kane; E. Hohengasser; S. West; S. Thom

(2) W. Colon; J. Glancy; Y. Kono; P. Drews; S. Tam; T. Kono

(3) D. Tam; S. Zechmeister; S. Gerdel; J. Elwell; P. Dunec; H. Tibaudo

(4) E. Taylor; L. Hildred; M. Sanches; C. Anderson; T. Bucknor; E. Hohengasser

(5) D. Howarth; C. Ward; P. Hinch; Y. McDonald; T. Sanches; O. Thom

(6) T. Drews; E. Tibaudo; D. Elwell; W. Dunec; D. Blackburne-Kane; W. Ward

(7) M. Anderson; R. Zechmeister; R. McDonald; R. Bucknor; S. Glancy; G. Gerdel

(8) D. Romero; R. Hinch; S. Hildred; J. Taylor; A. Colon; W. West

[Obrázek na straně 26]

Instruktoři 104. třídy: (zleva) bratři W. Liverance, U. Glass, K. Adams a M. Noumair