Otázky čtenářů

Podle Matouše 17:20 apoštolové nebyli schopni vyléčit postiženého chlapce ‚kvůli své malé víře‘. Podle Marka 9:29 však je skutečnost, že toho nebyli schopni, uvedena do souvislosti s potřebou modlit se. Proč jsou ve zprávách jednotlivých evangelií uvedeny rozdílné důvody?

Tyto dvě zprávy si ve skutečnosti neodporují, ale doplňují se. Podívejme se nejprve na Matouše 17:14–20. Nějaký muž se svěřuje s tím, že jeho syn je epileptik a že Ježíšovi učedníci ho nemohli vyléčit. Ježíš potom chlapce vyléčil, když vyhnal démona, který ho sužoval. Učedníci se Ježíše ptali, proč nemohli toho démona vyhnat oni. Podle Matoušovy zprávy Ježíš odpověděl: „Kvůli vaší malé víře. Vpravdě vám totiž říkám, jestliže budete mít víru velikosti hořčičného zrna, řeknete této hoře: ‚Přemísti se odtud tam‘, a ona se přemístí, a nic pro vás nebude nemožné.“

Nyní se podívejme na Marka 9:14–29, kde nacházíme více podrobností. Například Marek 9:17 uvádí jednu z nich, totiž že v tomto případě byly záchvaty, podobné epileptickým, způsobeny zlým duchem. Stojí za povšimnutí, že podle jiné biblické zprávy Ježíš uzdravoval lidi s epilepsií a osoby posedlé démony. (Matouš 4:24) V tomto ojedinělém případě byly záchvaty působeny ‚oněmělým a hluchým duchem‘, tedy ničemným duchem, což potvrzuje i lékař Lukáš. (Lukáš 9:39; Kolosanům 4:14) U Marka 9:18 si všimněme slov „kdekoli se ho [démon] zmocní“. Démon tedy chlapce neobtěžoval stále, ale pouze občas. Přesto učedníci nemohli tohoto démona vyhnat a tím chlapce vyléčit. Když se ptali na důvod, Ježíš odpověděl: „Tento druh nemůže vyjít ničím, kromě modlitbou.“

Jestliže však čteme Markovu zprávu pozorně, ukáže se, že zde žádný rozpor se záznamem u Matouše není. U Marka 9:19 čteme, jak Ježíš litoval toho, že ta generace nemá víru. A ve verši 23 je zaznamenáno, že řekl chlapcovu otci: „Všechno je přece pro člověka možné, jestliže má víru.“ Marek tedy také zdůrazňuje důležitost víry. Ve verši 29 Marek pouze uvádí další podrobnost — dodává Ježíšova slova o modlitbě, která neuvedl ani Matouš, ani Lukáš.

Co tedy můžeme říci? V jiných případech vyhánělo ničemné duchy jak dvanáct apoštolů, tak i sedmdesát učedníků. (Marek 3:15; 6:13; Lukáš 10:17) V tomto případě se však učedníkům vyhnat démona nepodařilo. Proč? Když spojíme podrobnosti, o nichž se zmiňují jednotlivé zprávy, musíme dojít k závěru, že v tomto případě nebyli učedníci dostatečně připraveni. Možná, že záleželo na tom, o jakého ducha zde šlo; zdá se totiž, že démoni se od sebe mohou lišit, pokud jde o osobnost, zájmy, a dokonce i schopnosti. V tomto případě byla nutná mimořádně silná víra a úpěnlivá modlitba o Boží pomoc. Ježíš ovšem takovou víru měl. Také ho podporoval Ten, který slyší modlitbu, jeho Otec. (Žalm 65:2) Vyhnat démona z postiženého chlapce a tím chlapce uzdravit Ježíš nejenže mohl, ale také to udělal.