Náš poklad v hliněných nádobách

„Máme . . . tento poklad v hliněných nádobách, aby moc, která je nad to, co je normální, byla Boží, a ne z nás.“ (2. KORINŤANŮM 4:7)

1. Jak by nás měl povzbuzovat Ježíšův příklad?

KDYŽ byl Ježíš tvarován Jehovou zde na zemi, osobně zažil lidské slabosti. Jeho příklad zachovávání ryzosti by nás tedy měl velmi povzbuzovat. Apoštol Petr nám říká: „Byli jste vskutku k tomu povoláni, protože i Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje.“ (1. Petra 2:21) Ježíš se nechal tvarovat, a tak zvítězil nad světem. I svým apoštolům dodával odvahu, aby se stali vítězi. (Skutky 4:13, 31; 9:27, 28; 14:3; 19:8) Velkým povzbuzením pro ně byla závěrečná slova poslední řeči, kterou k nim Ježíš pronesl. Prohlásil: „Řekl jsem vám to, abyste mým prostřednictvím měli pokoj. Ve světě máte soužení, ale seberte odvahu! Zvítězil jsem nad světem.“ (Jan 16:33)

2. Jaké „osvícení“ zažíváme v porovnání se slepotou tohoto světa?

² Podobně se o naší službě, které si vážíme, vyjádřil apoštol Pavel. Nejdříve proti sobě postavil slepotu, kterou zapříčinil „bůh tohoto systému věcí“, a „osvícení slavnou dobrou zprávou“. Potom napsal: „Máme . . . tento poklad v hliněných nádobách, aby moc, která je nad to, co je normální, byla Boží, a ne z nás. Jsme všemožně tlačeni, ale ne stísněni tak, že se nemůžeme hnout; jsme na rozpacích, ale ne naprosto bez východiska; jsme pronásledováni, ale nejsme ponecháni na holičkách; jsme sráženi, ale ne zničeni.“ (2. Korinťanům 4:4, 7–9) Bůh nás svým duchem tvaruje tak, že i když jsme křehké ‚hliněné nádoby‘, můžeme nad Satanovým světem úplně zvítězit. (Římanům 8:35–39; 1. Korinťanům 15:57)

Tvarování ve starověkém Izraeli

3. Jak Izajáš popsal tvarování židovského národa?

³ Jehova tvaruje nejen jednotlivce, ale i celé národy. Příkladem toho je starověký Izrael. Když se nechal Jehovou tvarovat, dařilo se mu dobře. Izraelité se ale nakonec zatvrdili a šli cestou neposlušnosti. To vedlo k tomu, že Ten, kdo Izraelity tvaroval, na ně přivedl ‚bědu‘. (Izajáš 45:9) V 8. století př. n. l. mluvil s Jehovou o závažných hříších Izraele Izajáš a řekl: „Jsi náš Otec, Jehovo. Jsme hlína a ty jsi náš Hrnčíř; a všichni jsme dílo tvé ruky. . . . Každá z našich žádoucích věcí se stala spouští.“ (Izajáš 64:8–11) Izrael byl tvarován jako nádoba, která se hodila pouze ke zničení.

4. Jaké znázornění předvedl Jeremjáš?

⁴ O jedno století později, když se blížil den zúčtování, řekl Jehova Jeremjášovi, aby si vzal hliněnou lahvičku a doprovodil některé jeruzalémské starší muže do údolí Hinnom. Kromě toho mu přikázal: „Rozbiješ lahvičku před očima mužů, kteří půjdou s tebou. A řekneš jim: ‚Tak řekl Jehova vojsk: „Rozbiji tento lid a toto město stejně, jako někdo rozbíjí hrnčířovu nádobu, takže se už nedá spravit.“ ‘ “ (Jeremjáš 19:10, 11)

5. Jak rozsáhlý byl Jehovův soud nad Izraelem?

⁵ V roce 607 př. n. l. Nebukadnecar zničil Jeruzalém a jeho chrám, a Židy, kteří přežili, odvedl do vyhnanství do Babylóna. Po 70 letech vyhnanství se však kajícní Židé mohli vrátit, aby Jeruzalém a jeho chrám obnovili. (Jeremjáš 25:11) Nicméně v 1. století n. l. se národ už opět odtahoval od Velkého Hrnčíře a nakonec se snížil až k nejhoršímu zločinu, k zabití Božího Syna. V roce 70 n. l. použil Bůh jako svého vykonavatele rozsudku římskou světovou velmoc, která ukončila židovský systém věcí a zničila Jeruzalém i jeho chrám. Izraelský národ už nikdy neměl být tvarován Jehovovou rukou jako něco, co je ‚svaté a krásné‘.a

Tvarování duchovního národa

6, 7. (a) Jak Pavel popisuje tvarování duchovního Izraele? (b) Jaký je konečný počet ‚nádob milosrdenství‘ a jak byly shromážděny?

⁶ Židé, kteří přijali Ježíše, byli tvarováni jako základ nového národa, duchovního ‚Božího Izraele‘. (Galaťanům 6:16) Proto je příhodné to, co řekl Pavel: „Cože? Nemá hrnčíř autoritu nad hlínou, aby udělal z téže hroudy jednu nádobu pro čestné použití, jinou pro nečestné použití? . . . Bůh, ačkoli měl vůli projevit svou zlobu a dát na vědomí svou moc, snášel s mnohou trpělivostí nádoby zloby hodící se ke zničení, aby dal na vědomí bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které předem připravil ke slávě.“ (Římanům 9:21–23)

⁷ Vzkříšený Ježíš později oznámil, že těchto ‚nádob milosrdenství‘ bude 144 000. (Zjevení 7:4; 14:1) Vzhledem k tomu, že přirozený Izrael nepokryl celý tento počet, rozšířil Jehova své milosrdenství na lidi z národů. (Římanům 11:25, 26) Nový křesťanský sbor rychle rostl. Za 30 let byla dobrá zpráva „kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23) Proto bylo nutné, aby ty mnohé roztroušené místní sbory získaly řádný dohled.

8. Kdo tvořil první vedoucí sbor a jaký byl vývoj tohoto sboru?

⁸ Ježíš připravil 12 apoštolů, aby se mohli stát prvním vedoucím sborem, a společně s ostatními křesťany je školil pro službu. (Lukáš 8:1; 9:1, 2; 10:1, 2) O Letnicích roku 33 n. l. byl založen křesťanský sbor a v patřičném čase byl jeho vedoucí sbor rozšířen, takže k němu patřili ‚apoštolové a starší muži v Jeruzalémě‘. Zdá se, že mu dlouhou dobu předsedal Ježíšův nevlastní bratr Jakub, přestože nebyl apoštolem. (Skutky 12:17; 15:2, 6, 13; 21:18) Apoštolové se podle historika Eusebia stali zvláštním terčem pronásledování a byli rozptýleni do ostatních oblastí. Kvůli tomu se také změnilo složení vedoucího sboru.

9. Jaký smutný vývoj událostí předpověděl Ježíš?

⁹ Koncem prvního století začal ‚nepřítel, Ďábel,‘ ‚zasévat plevel‘ mezi dědice ‚nebeského království‘, kteří se podobali pšenici. Ježíš předpověděl, že tento nežádoucí vývoj má být připuštěn až do času žně v ‚závěru systému věcí‘. Potom ‚měli spravedliví opět zářit jasně jako slunce v království svého Otce‘. (Matouš 13:24, 25, 37–43) Kdy k tomu mělo dojít?

Tvarování Božího Izraele v dnešní době

10, 11. (a) Jak začalo tvarování novodobého Božího Izraele? (b) Jaké protichůdné nauky zastávalo křesťanstvo a vážní badatelé Bible?

¹⁰ V roce 1870 v Pittsburghu v Pensylvánii zorganizoval Charles Taze Russell skupinu, která se zabývala studiem Bible. V roce 1879 začal každý měsíc vydávat časopis, který dnes známe pod názvem Strážná věž. Tito badatelé Bible, jak se jim začalo říkat, brzy pochopili, že křesťanstvo přejalo nebiblické pohanské nauky, například nauku o nesmrtelnosti duše, o pekelném ohni, o očistci, o trojjediném bohu a o křtu nemluvňat.

¹¹ Ještě větší význam však mělo to, že tito lidé, kteří milovali biblickou pravdu, oživili základní biblické nauky, například nauku o vyplacení prostřednictvím Ježíšovy výkupní oběti a nauku o vzkříšení k věčnému životu na pokojné rajské zemi pod vládou Božího Království. Především však kladli důraz na ospravedlnění Jehovy Boha jakožto Svrchovaného Pána vesmíru. Badatelé Bible věřili, že už brzy má být dána odpověď na Pánovu modlitbu: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Matouš 6:9, 10) Tito lidé byli Božím svatým duchem vytvarováni v celosvětovou společnost křesťanů, kteří milují pokoj.

12. Jak badatelé Bible pochopili jedno významné datum?

¹² Na základě hlubokého studia 4. kapitoly Daniela a dalších proroctví se badatelé Bible přesvědčili, že musí být blízko Ježíšova přítomnost v postavení mesiášského Krále. Pochopili, že rok 1914 má být datem, kdy skončí „ustanovené časy národů“. (Lukáš 21:24; Ezekiel 21:26, 27) Badatelé Bible rychle rozšířili svou činnost a po celých Spojených státech vytvořili biblické třídy (kterým se později začalo říkat sbory). Na přelomu století se jejich dílo biblického vzdělávání rozšířilo do Evropy, Austrálie a Oceánie. Nezbytnou nutností začala být dobrá organizace.

13. Jakého zákonného postavení dosáhli badatelé Bible a jakou vynikající službu vykonával první prezident Společnosti?

¹³ S cílem zajistit zákonné postavení badatelů Bible byla v roce 1884 ve Spojených státech zaregistrována Zion’s Watch Tower Tract Society, jejíž ústředí sídlilo v Pittsburghu v Pensylvánii. Ředitelé této společnosti sloužili jako ústřední vedoucí sbor, který dohlížel na celosvětové dílo kázání o Božím Království. První prezident společnosti Charles T. Russell napsal šest svazků díla Studies in the Scriptures (Studie Písem) a podnikal dlouhé kazatelské cesty. Také věnoval na celosvětové dílo Království svůj majetek, který nashromáždil, než začal se studiem Bible. V roce 1916, tedy v době, kdy v Evropě zuřila Velká válka, vyčerpaný bratr Russell během jedné ze svých kazatelských cest zemřel. Všechno, co měl, věnoval na šíření svědectví o Božím Království.

14. Jak J. F. Rutherford ‚bojoval znamenitý boj‘? (2. Timoteovi 4:7)

¹⁴ Dalším prezidentem se stal Joseph F. Rutherford, který byl určitou dobu soudcem v Missouri. Nebojácně obhajoval biblickou pravdu, a to vedlo k tomu, že duchovní křesťanstva a politici spojili své síly ve ‚vytváření těžkostí výnosem‘. Bratr Rutherford byl 21. června 1918 společně s dalšími sedmi představiteli badatelů Bible uvězněn a všem byly vyměřeny úhrnné paralelní tresty ve výši 10 až 20 let. Badatelé Bible se nevzdali. (Žalm 94:20; Filipanům 1:7) Odvolali se a 26. března 1919 byli propuštěni a později byli zcela zproštěni falešného obvinění z pobuřování.b Tyto události sloužily k tomu, aby byli z badatelů Bible vytvarováni odvážní obhájci pravdy. S Jehovovou pomocí dělali všechno, co bylo v jejich silách, aby navzdory odporu Velikého Babylóna zvítězili v duchovním boji za ohlašování dobré zprávy. Tento boj pokračuje až dodnes, do roku 1999. (Srovnej Matouše 23. kapitolu; Jana 8:38–47.)

15. Proč byl z historického hlediska rok 1931 významný?

¹⁵ Pomazaný Boží Izrael byl ve dvacátých a třicátých letech tohoto století dál tvarován pod vedením Velkého Hrnčíře. Z Písma vyšlehlo prorocké světlo, které přineslo čest Jehovovi a zaměřilo pozornost na Ježíšovo mesiášské Království. V roce 1931 zažili badatelé Bible velkou radost, když přijali nové jméno svědkové Jehovovi. (Izajáš 43:10–12; Matouš 6:9, 10; 24:14)

16 a rámeček na straně 19. Kdy byl naplněn počet 144 000 a co je toho dokladem?

¹⁶ Ve třicátých letech začalo být patrné, že počet ‚povolaných a vyvolených a věrných‘, 144 000, je naplněn. (Zjevení 17:14; viz rámeček na straně 19.) Nevíme, kolik pomazaných bylo shromážděno v prvním století a kolik jich bylo shromážděno zprostřed „plevele“ v průběhu temných staletí velkého odpadnutí křesťanstva. V roce 1935 však bylo na celém světě celkem 52 465 zvěstovatelů a vrcholný počet těch, kdo přijímáním symbolů při Památné slavnosti dali najevo nebeskou naději, byl 56 153. Jaké určení mělo mít mnoho těch, kdo ještě měli být shromážděni?

„Pohleďme, velký zástup“

17. Jaký historický vývoj nastal v roce 1935?

¹⁷ Na sjezdu, který se konal od 30. května do 3. června 1935 ve Washingtonu v USA, přednesl bratr Rutherford pamětihodnou přednášku na námět „Velký zástup“. Tato skupina lidí, ‚které žádný člověk nemohl sečíst‘, se měla objevit v době, kdy se zapečeťování 144 000 duchovních Izraelitů chýlilo ke konci. I tito lidé měli projevovat víru ve vykupující moc ‚krve Beránka‘, Ježíše, a prokazovat Jehovovi posvátnou službu v jeho chrámovém uspořádání, které slouží k uctívání. Jako skupina mají ‚vyjít z velkého soužení‘ živí a zdědit pozemský ráj, kde „smrt již nebude“. Několik let před tímto sjezdem se o této skupině mluvilo jako o Jehonadabech. (Zjevení 7:9–17; 21:4; Jeremjáš 35:10)

18. V jakých ohledech byl rok 1938 významný?

¹⁸ V jasném rozpoznání totožnosti těchto dvou tříd byl rozhodující rok 1938. Ve Strážné věži z července a srpna 1938 byla otištěna dvoudílná studie „Jeho stádo“, v níž bylo objasněno vzájemné postavení pomazaného ostatku a jeho druhů, velkého zástupu. Strážná věž ze září 1938 pak obsahovala studijní články nadepsané „Organisace“, které byly založeny na slovech z Izajáše 60:17. Všechny sbory byly vyzvány, aby požádaly vedoucí sbor o jmenování místních služebníků, čímž by se zavedlo vylepšené teokratické uspořádání, které ustanovil Bůh. Sbory to udělaly právě tak.

19 a poznámka pod čarou. Které skutečnosti potvrzují, že všeobecné shromažďování ‚jiných ovcí‘ pokračuje již přes 60 let?

¹⁹ Ve zprávě uveřejněné v Ročence svědků Jehovových z roku 1939 bylo uvedeno: „Pomazaných následovníků Krista Ježíše, kteří jsou nyní na zemi, je co do počtu málo, a nikdy jich už nebude víc. V Písmu jsou označeni jako ‚ostatek‘ potomků Sionu, Boží organizace. (Zjev. 12:17) Pán k sobě nyní shromažďuje ‚jiné ovce‘, které budou tvořit ‚velký zástup‘. (Jan 10:16) Ti, kdo jsou nyní shromažďováni, jsou společníky ostatku a společně s ním pracují. Od nynějška bude těch, kdo tvoří ‚jiné ovce‘, přibývat, dokud ‚velký zástup‘ nebude shromážděn.“ Pomazaný ostatek byl tvarován tak, aby se staral o shromažďování velkého zástupu. I ten musí být tvarován.c

20. Ke kterým organizačním změnám došlo od roku 1942?

²⁰ V lednu 1942, kdy vrcholila 2. světová válka, zemřel bratr Joseph Rutherford a prezidentem se místo něho stal Nathan Knorr. Na tohoto třetího prezidenta Společnosti se s láskou vzpomíná jako na bratra, který ve sborech zavedl teokratickou školu a také založil školu Gilead, jejímž cílem bylo školit misionáře. Na výročním shromáždění Společnosti v roce 1944 oznámil, že byla revidována zakládací listina Společnosti, a to tak, že členství v ní nebude závislé na hmotných příspěvcích, ale na duchovním smýšlení. V průběhu následujících třiceti let vzrostl po celém světě počet zvěstovatelů ze 156 299 na 2 179 256. V letech 1971–1975 bylo zapotřebí provést další organizační změny. Již nebylo dost dobře možné, aby na dílo Království konané po celé zemi dále dohlížel jen jeden muž, který sloužil jako prezident. Vedoucí sbor, jehož předsedající se měli postupně střídat, byl tedy rozšířen na 18 pomazaných členů, z nichž dodnes téměř polovina už ukončila svůj pozemský běh.

21. Na základě čeho se členové malého stáda stali způsobilými pro Království?

²¹ Zbývající členové malého stáda byli tvarováni mnoha desetiletími zkoušek. Jsou dobré mysli, protože obdrželi neklamné ‚svědectví ducha‘. Ježíš jim řekl: „Jste . . . těmi, kdo se mnou setrvali v mých zkouškách; a činím s vámi smlouvu, právě jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, o království, abyste jedli a pili u mého stolu v mém království a seděli na trůnech, abyste soudili dvanáct izraelských kmenů.“ (Římanům 8:16, 17; Lukáš 12:32; 22:28–30)

22, 23. Jak dochází ke tvarování malého stáda a jiných ovcí?

²² Jak klesá počet členů duchem pomazaného ostatku na zemi, duchovní dohled nad téměř všemi sbory po celém světě dostávají zralí bratři z velkého zástupu. A až poslední letití pomazaní svědkové ukončí svůj pozemský běh, budou knížecí sa·rimʹ z jiných ovcí už dobře vyškoleni, aby mohli jakožto třída ‚náčelníka‘ vykonávat na zemi povinnosti spojené se správou. (Ezekiel 44:3; Izajáš 32:1)

²³ Malé stádo a stejně tak i jiné ovce jsou dál tvarováni jako nádoby pro čestné použití. (Jan 10:14–16) Ať už ale naší nadějí jsou „nová nebesa“, nebo ‚nová země‘, kéž upřímně reagujeme na Jehovovu výzvu: „Jásejte však a mějte navždy radost z toho, co tvořím. Vždyť hle, tvořím [nebeský] Jeruzalém jako příčinu k radosti a jeho lid jako příčinu k jásotu.“ (Izajáš 65:17, 18) Kéž my, křehcí lidé, vždy pokorně sloužíme a jsme tvarováni ‚mocí, která je nad to, co je normální‘ — Boží mocí svatého ducha! (2. Korinťanům 4:7; Jan 16:13)

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Jak je Ježíš naším Vzorem v tom, že se nechal svým Otcem tvarovat?

◻ K jakému tvarování docházelo ve starověkém Izraeli?

◻ Jak je až dosud tvarován „Boží Izrael“?

◻ Za jakým účelem jsou tvarovány „jiné ovce“?

[Rámeček na straně 18]

Další tvarování v křesťanstvu

Ve zprávě tiskové agentury Associated Press z Atén se k nedávnému jmenování hlavy řecké pravoslavné církve uvádí: „Měl by být poslem míru. Ale vůdce řecké pravoslavné církve se jeví spíše jako generál, který se připravuje do bitvy.

‚Jsme připraveni, pokud to bude nutné, prolít krev a přinést oběti. My, církev, se modlíme za mír. . . . Žehnáme však posvátným zbraním, jestliže to situace vyžaduje,‘ prohlásil nedávno arcibiskup Christodoulos v den Nanebevzetí svaté Panny Marie, který je slaven také jako den řeckých vojenských sil.“

[Rámeček na straně 19]

„Už nikdo nebude přidán!“

Při graduaci školy Gilead v roce 1970 se tehdejší viceprezident Watch Tower Society Frederick Franz zmínil studentům o tom, že oni — jiné ovce s pozemskou nadějí — možná pokřtí někoho, kdo může tvrdit, že je jedním z pomazaného ostatku. Mohlo by se to opravdu stát? Bratr Franz vysvětlil, že Jan Křtitel, který patřil k jiným ovcím, pokřtil Ježíše a některé apoštoly. Pak se bratr Franz zeptal, zda je zapotřebí shromáždit ještě více členů ostatku. „Ne, už nikdo nebude přidán!“ řekl. „Tato potřeba skončila už v letech 1931–1935! Už nikdo nebude k této skupině přidán. Co tedy těch několik osob, které se k ostatku nedávno připojily a které přijímají symboly při Památné slavnosti? Pokud jsou z ostatku, pak slouží jako náhrada! Nejsou tedy přidáni k řadám pomazaných, ale nahrazují ty pomazané, kteří snad odpadli.“

[Obrázek na straně 15]

Velmi si vážíme pokladu, kterým je služba Jehovovi

[Obrázek na straně 16]

Starověký Izrael se stal nádobou, jež se hodila pouze pro zničení