Stvořitel může dát vašemu životu smysl

„Ať chválí Jehovovo jméno; vždyť sám přikázal, a byly stvořeny.“ (ŽALM 148:5)

1, 2. (a) O jaké otázce bychom měli uvažovat? (b) Proč můžeme říci, že se Izajášova otázka týká stvoření?

„NEPOZNAL jsi?“ To možná zní jako směrující otázka, která mnoho lidí podnítí k odpovědi: ‚A co jsem měl poznat?‘ Je to však závažná otázka. Odpověď na ni nejlépe pochopíme, když si povšimneme, v jakém kontextu byla položena. Najdeme ji ve 40. kapitole biblické knihy Izajáš. Tu napsal Hebrejec Izajáš, který žil ve starověku, což znamená, že uvedená otázka byla položena už dávno. Stále je však velmi aktuální a souvisí s tím, co je smyslem našeho života.

² Otázka zapsaná u Izajáše 40:28 je tedy velmi důležitá, a proto si zaslouží, abychom jí věnovali vážnou pozornost. „Nepoznal jsi ani jsi neslyšel? Jehova, Stvořitel nejzazších konců země, je Bohem na neurčitý čas.“ ‚Poznání‘ se tedy týkalo Stvořitele země a z kontextu vyplývá, že nešlo jenom o zemi. O dva verše dříve Izajáš totiž psal o hvězdách: „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu. . . Kvůli hojnosti dynamické energie, a protože je také silný v moci, ani jedna z nich nechybí.“

3. Proč bychom měli chtít dozvědět se toho o Stvořiteli víc, i když toho už víme hodně?

³ Ano, otázka „Nepoznal jsi?“ se skutečně týká Stvořitele našeho vesmíru. Vy sami možná jste přesvědčeni, že Jehova Bůh je „Stvořitel nejzazších konců země“. Možná toho také víte dost o jeho osobnosti a o jeho cestách. Ale co když se setkáte s mužem či ženou, kteří pochybují o tom, že nějaký Stvořitel existuje, a kteří nemají jasno v otázce, jaký ten Stvořitel vlastně je? Setkání s někým takovým by vás nemělo překvapit, protože lidí, kteří o Stvořiteli nevědí nebo kteří v něj nevěří, jsou miliony. (Žalm 14:1; 53:1)

4. (a) Proč je v dnešní době vhodné uvažovat o Stvořiteli? (b) Jaké odpovědi nemůže dát věda?

⁴ Školy vychovávají mnoho skeptiků, kteří se domnívají, že odpovědi na otázky týkající se vzniku života, má věda (nebo že na ně ještě přijde). V knize The Origin of Life (původní francouzský název Aux Origines de la Vie, Původ života) její autoři B. Hagene a C. Lenay napsali: „Na prahu jednadvacátého století je původ života stále předmětem diskusí. Tento problém, který je tak těžké vyřešit, vyžaduje bádání ve všech oblastech — od nezměrného vesmíru až po nekonečně malé částečky hmoty.“ Přesto v poslední kapitole nadepsané „Otázka je stále živá“ připouštějí: „Prozkoumali jsme některé vědecké odpovědi na otázku, jak se na zemi objevil život. Ale proč vůbec vznikl? Má život nějaký smysl? Na tyto otázky věda nedokáže dát odpověď. Zjišťuje pouze, ‚jak‘ věci nastanou. Ale ‚jak‘ a ‚proč‘ jsou dvě zcela odlišné otázky. . . . Ptáme-li se ‚proč‘, odpověď musí najít filozofie, náboženství, a především ji musíme najít každý sám.“

Najděme odpovědi a smysl

5. Zejména jací lidé by měli užitek z toho, kdyby se dozvěděli více informací o Stvořiteli?

⁵ Ano, chceme pochopit, proč život existuje, a zejména proč jsme zde. Kromě toho bychom se měli zajímat o lidi, kteří ještě nedospěli k závěru, že existuje Stvořitel, a kteří toho o jeho cestách vědí jistě málo. Nebo pomysleme na ty, kdo vyrůstali v prostředí, v němž se představy o Bohu velmi liší od toho, co předkládá Bible. Miliardy lidí vyrůstaly v Orientu nebo v jiných místech, kde si většina lidí nemyslí, že Bůh je osoba, tedy skutečná bytost, která má přitažlivou osobnost. Když se řekne „bůh“, představí si prostě jen nějakou neurčitou sílu či abstraktní příčinu. Stvořitele ani jeho cesty ‚nepoznali‘. Kdyby se tito lidé či miliony dalších, kteří mají podobné názory, přesvědčili o tom, že Stvořitel existuje, měli by z toho nesmírný užitek, mimo jiné i vyhlídku na věčný život. Mohli by také získat něco, co je opravdu vzácné — skutečný smysl života a pokoj mysli.

6. V čem se život mnoha dnešních lidí podobá tomu, co zažil Paul Gauguin a co ztvárnil na jednom ze svých obrazů?

⁶ Uveďme si jeden příklad. V roce 1891 se francouzský malíř Paul Gauguin vydal do domnělého ráje ve Francouzské Polynésii, aby tam našel uspokojivý život. Před tím však žil zhýrale, a v důsledku toho on sám a také další lidé onemocněli. Když cítil, že se blíží jeho smrt, namaloval velký obraz, kde, jak se zdá, „ztvárnil život jako velké mystérium“. Víte, jak tento svůj obraz Gauguin nazval? Pojmenoval ho „Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?“. Možná jste podobné otázky už slyšeli z úst dalších lidí. Mnozí si je totiž kladou. Když na ně však nenajdou uspokojivé odpovědi, tedy když nenajdou skutečný smysl života, co mohou dělat? Snad dojdou k závěru, že se jejich život jen málo liší od života zvířat. (2. Petra 2:12)a

7, 8. Proč vědecké bádání není samo o sobě dostačující?

⁷ To nám pomáhá pochopit, proč někdo takový jako profesor fyziky Freeman Dyson mohl napsat: „Uvažuji podobně jako mnoho uznávaných lidí stále znovu o stejných otázkách, jaké si kladl Job. Proč trpíme? Proč je svět tak nespravedlivý? Jaký smysl má bolest a neštěstí?“ (Job 3:20, 21; 10:2, 18; 21:7) Jak už bylo uvedeno, mnoho lidí hledá odpovědi spíše ve vědě než u Boha. Biologové, oceánografové a další vědci totiž rozšiřují lidské poznání o zeměkouli a životě na ní. Astronomové a fyzikové, kteří své výzkumy zaměřují jiným směrem, toho zase stále více vědí o naší sluneční soustavě, o hvězdách, a dokonce o vzdálených galaxiích. (Srovnej 1. Mojžíšovu 11:6.) K jakému rozumnému závěru nás mohou tyto skutečnosti dovést?

⁸ Někteří vědci mluví o tom, že ve vesmíru je patrná „mysl“ Boha či jeho „rukopis“. Je ale možné, že by tyto úvahy nebyly pochopením podstaty věci? V časopise Science bylo uvedeno: „Když výzkumníci říkají, že kosmologie odhaluje ‚mysl‘ či ‚rukopis‘ Boha, přisuzují Bohu to, co je v zásadě možná tou méně významnou stránkou vesmíru — jeho hmotnou strukturu.“ Fyzik a nositel Nobelovy ceny Steven Weinberg napsal: „Čím více vesmíru rozumíme, tím se nám zdá nesmyslnější.“

9. Jaké doklady mohou nám i dalším lidem pomoci, abychom se toho o Stvořiteli dozvěděli více?

⁹ Vy však možná patříte k milionům těch, kdo tuto věc důkladně zkoumali a kdo si uvědomují, že skutečný smysl života souvisí s tím, zda známe Stvořitele. Připomeňme si, co napsal apoštol Pavel. „Lidé nemohou říci, že o Bohu nic nevědí. Od počátku světa mohli prostřednictvím věcí, které vytvořil, vidět, jaký Bůh je. To svědčí o jeho moci, která je věčná. Svědčí to o tom, že On je Bůh.“ (Římanům 1:20, Holy Bible, New Life Version) Ano, existují fakta o našem světě a o nás, která mohou lidem pomoci, aby uznali Stvořitele a ve spojitosti s ním našli smysl života. Uvažujme nyní krátce o třech oblastech těchto informací: o vesmíru kolem nás, o vzniku života a o našich duševních schopnostech.

Proč věřit

10. Proč bychom měli uvažovat o „počátku“? (1. Mojžíšova 1:1; Žalm 111:10)

¹⁰ Jak vznikl vesmír? Nejspíš jste se ze zpráv o kosmických teleskopech a sondách dozvěděli, že většina vědců uznává, že náš vesmír neexistoval vždycky. Měl počátek a stále se rozpíná. Co z toho vyplývá? Poslechněte si, co řekl astronom sir Bernard Lovell: „Jestliže někdy v minulosti byl vesmír téměř ve stavu singularity o nekonečně malé velikosti a nekonečné hustotě, musíme se ptát, co existovalo předtím. . . . Stojíme před otázkou, co bylo na počátku.“

11. (a) Jak rozlehlý je vesmír? (b) Co vyplývá ze skutečnosti, že je ve vesmíru všechno přesně nastaveno?

¹¹ Z toho, jak je vytvořen vesmír, tedy i Země, je patrné, že je všechno nastaveno s podivuhodnou přesností. Například Slunce a ostatní hvězdy mají dvě pozoruhodné vlastnosti — dlouhodobou účinnost a stálost. V současné době se odhaduje, že ve viditelném vesmíru je od 50 miliard (50 000 000 000) do 125 miliard galaxií. A jen v naší galaxii Mléčná dráha jsou miliardy hvězd. A teď uvažujme: Víme, že automobilový motor musí mít přesný poměr paliva a vzduchu. Máte-li auto, možná ho dáte do servisu, aby zkušený mechanik seřídil jeho motor. Ten pak bude mít hladší chod, a auto bude výkonnější. Jestliže je taková přesnost nezbytná u pouhého motoru, co potom v případě účinně „spalující“ hvězdy, například Slunce? Je jasné, že základní síly, které při těchto procesech působí, jsou nastaveny přesně tak, aby mohl na zemi existovat život. Je tato přesnost dílem náhody? Job — muž, který žil ve starověku — byl dotázán: „Vyhlásil jsi zákony, které řídí nebesa, nebo určil jsi přírodní zákony na zemi?“ (Job 38:33, The New English Bible) To neudělal žádný člověk. Odkud se tedy tato přesnost vzala? (Žalm 19:1)

12. Proč není nerozumné myslet si, že za stvořením je mocná Inteligence?

¹² Je možné, že jejím původcem bylo něco, nebo snad Někdo, koho nemůžeme vidět? Uvažujme o této otázce ve světle současné vědy. Většina astronomů nyní připouští, že existují mocná nebeská tělesa, kterým se říká černé díry. Není možné je spatřit, ale odborníci jsou přesvědčeni, že tyto černé díry skutečně existují. Vedle toho Bible podává zprávu, že existuje jiná říše, v níž žijí mocní tvorové, které nemůžeme vidět, protože to jsou tvorové duchovní. Jestliže tedy existují takové mocné, neviditelné bytosti, není snad rozumné věřit tomu, že přesnost, která je patrná v celém vesmíru, je dílem mocné Inteligence? (Nehemjáš 9:6)

13, 14. (a) Co věda zjišťuje, pokud jde o vznik života? (b) O čem svědčí existence života na zemi?

¹³ Druhá linie dokladů, které mohou lidem pomoci, aby uznali existenci Stvořitele, se týká vzniku života. Od dob, kdy Louis Pasteur prováděl své pokusy, je uznávaným faktem to, že život nevzniká samovolně z ničeho. Jak tedy život na zemi vznikl? V padesátých letech tohoto století se vědci snažili dokázat, že se mohl pomalu vyvinout v nějakém praoceánu, když na určitou prvotní atmosféru zároveň neustále působily blesky. Nedávné objevy však svědčí o tom, že je nepravděpodobné, aby život na zemi vznikl tímto způsobem, protože taková atmosféra, jaká bývá uváděna, nikdy neexistovala. Někteří vědci se tedy snaží najít vysvětlení, které má méně trhlin. Ale není to snad tak, že ani oni nechápou podstatu věci?

¹⁴ Britský vědec sir Fred Hoyle, který se celá desetiletí věnoval zkoumání vesmíru a života v něm, napsal: „Zdá se, že místo abychom přijali neskutečně malou pravděpodobnost toho, že život vznikl působením slepých sil přírody, je lepší připustit, že vznik života byl výsledkem promyšleného racionálního činu.“ Ano, čím více toho víme o divech života, tím logičtější je to, že má inteligentního Původce. (Job 33:4; Žalm 8:3, 4; 36:9; Skutky 17:28)

15. Proč je možné říci, že jsme jedineční?

¹⁵ První oblast úvah se tedy týká vesmíru a ta druhá vzniku života na zemi. Nyní věnujme pozornost třetí oblasti — tomu, že jsme opravdu jedineční. Jedinečný je v mnoha ohledech každý člověk, to znamená i vy. Proč to ale můžeme říci? S největší pravděpodobností víte, že mozek bývá přirovnáván k výkonnému počítači. Nedávné objevy však ukazují, že toto přirovnání zdaleka neodpovídá skutečnosti. Jeden vědec z Massachusetts Institute of Technology uvedl: „Svou schopností vidět, mluvit, pohybovat se či používat zdravý rozum mají dnešní počítače daleko i do schopností čtyřletého dítěte. . . . Odhaduje se, že kapacita zpracování informací se i u toho nejvýkonnějšího superpočítače rovná kapacitě nervové soustavy hlemýždě — nepatrnému zlomku kapacity, kterou disponuje superpočítač v [naší] lebce.“

16. O čem svědčí naše schopnost mluvit nějakým jazykem?

¹⁶ Jednou ze schopností, které díky svému mozku máme, je řeč. Někteří lidé mluví dvěma, třemi nebo i více jazyky, nicméně i to, že jsme schopni mluvit jedním jazykem, je známkou naší jedinečnosti. (Izajáš 36:11; Skutky 21:37–40) Profesor R. S. Fouts a profesorka D. H. Foutsová si kladli otázku: „Je [pouze] člověk . . . schopen komunikovat prostřednictvím nějakého jazyka? . . . Všichni vyšší živočichové totiž [pro komunikaci používají] . . . gesta, pachy, řev a zpěv, a včely dokonce tančí. Ale nikdo z živočichů kromě člověka nemá, jak se zdá, jazyk s mluvnickou stavbou. A zvířata, což je možná velmi významné, nekreslí obrázky, které by něco znázorňovaly. Pokud vůbec kreslí, pak jsou to pouze čmáranice.“ Ano, jedině lidé mohou používat mozek k tomu, aby mluvili nějakým jazykem a kreslili smysluplné obrázky. (Srovnej Izajáše 8:1; 30:8; Lukáše 1:3.)

17. Jaký zásadní rozdíl je mezi tím, když se do zrcadla dívá nějaké zvíře a když se tam podívá člověk?

¹⁷ A co víc, jsme schopni uvědomovat si sebe sama, svou vlastní existenci. (Přísloví 14:10) Pozorovali jste někdy ptáka, psa nebo kočku, když se dívali do zrcadla? Nezačali pak klovat, vrčet nebo útočit? Zvíře si totiž myslí, že vidí jiné zvíře — nedochází mu, že vidí sebe. Ale když se do zrcadla podíváme my, uvědomujeme si, že vidíme sebe. (Jakub 1:23, 24) Můžeme se přesvědčit, zda jsme upravení, nebo můžeme přemýšlet o tom, jak budeme vypadat za několik let. To žádné zvíře nedělá. Ano, díky mozku jsme jedinečnými bytostmi. Čí je to zásluha? Jak vlastně mozek vznikl, pokud ho nevytvořil Bůh?

18. Jakými duševními schopnostmi se lišíme od zvířat?

¹⁸ Mozek nám také umožňuje vnímat krásu výtvarného umění a hudby a rovněž mít smysl pro morální hodnoty. (2. Mojžíšova 15:20; Soudci 11:34; 1. Královská 6:1, 29–35; Matouš 11:16, 17) Proč takovou schopnost máme právě my, a ne zvířata? Ta svůj mozek používají zejména k tomu, aby uspokojila své okamžité potřeby — aby si obstarala potravu, aby si našla nějakého druha nebo aby si postavila hnízdo. Jedině lidé jdou ve svém uvažování dál než k bezprostřední budoucnosti. Někteří dokonce dlouho dopředu uvažují o tom, jaký vliv budou mít určité činnosti na životní prostředí nebo na jejich potomky. Proč? Kazatel 3:11 o lidech píše: „Dokonce neurčitý čas vložil [Stvořitel] do jejich srdce.“ Ano, máme skutečně neobyčejnou schopnost přemýšlet o tom, co je to neurčitý čas, nebo si představovat život bez konce.

Nechme na Stvořiteli, aby dal našemu životu smysl

19. Jakou myšlenkovou linii skládající se ze tří částí bychom mohli použít, abychom ostatním lidem pomohli přemýšlet o existenci Stvořitele?

¹⁹ Zmínili jsme se o třech oblastech: o přesnosti, která je patrná v obrovském vesmíru, o vzniku života na zemi a o nepopiratelné jedinečnosti lidského mozku, který má tolik rozmanitých schopností. Co z toho vyplývá? Uvádíme zde určitou myšlenkovou linii, na jejímž základě byste mohli druhým lidem pomáhat, aby sami dospěli k určitému závěru. Můžete začít otázkou: Měl vesmír nějaký počátek? Většina lidí souhlasí s tím, že měl. Potom se zeptejte: Byl jeho počátek něčím zapříčiněn, nebo neměl žádnou příčinu? Většina lidí se domnívá, že počátek vesmíru byl něčím zapříčiněn. Tím se dostáváme k poslední otázce: Byl počátek vesmíru způsoben něčím věčným, nebo Někým věčným? Jestliže jsou tyto otázky předloženy jasně a logicky, může mnoho lidí dojít k závěru, že Stvořitel musí existovat. A jestliže to tak je, neměl by pak náš život mít smysl?

20, 21. Proč je k tomu, aby náš život měl smysl, nezbytné poznat Stvořitele?

²⁰ Celá naše existence, tedy i náš smysl pro morální hodnoty a samotná morálka, by měly být spojeny se Stvořitelem. Doktor Rollo May kdysi napsal: „Jediná přiměřená struktura mravnosti je ta, která je založena na konečném smyslu života.“ Kde je možné tuto strukturu a konečný smysl života najít? Doktor Rollo May pokračoval: „Konečnou strukturou je podstata Boha. Boží zásady jsou těmi zásadami, které jsou základem života od počátku stvoření až do jeho konce.“

²¹ Můžeme tedy pochopit, proč žalmista projevoval pokoru i moudrost, když Stvořitele naléhavě prosil: „Dej mi poznat své vlastní cesty, Jehovo; vyučuj mě svým vlastním stezkám. Přiměj mě chodit v tvé pravdě, a vyučuj mě, vždyť jsi mým Bohem záchrany.“ (Žalm 25:4, 5) Když žalmista Stvořitele lépe poznal, jeho život jistě získal hlubší smysl a lepší směr. A totéž se může stát i v našem případě. (2. Mojžíšova 33:13)

22. Co to znamená poznat Stvořitelovy cesty?

²² Poznat Stvořitelovy ‚vlastní stezky‘ znamená lépe poznat, jaký je, to znamená poznat jeho osobnost i jeho cesty. Stvořitel je ale neviditelný a má nesmírnou moc. Jak ho tedy můžeme lépe poznat? O tom bude pojednávat následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Jak byste odpověděli?

◻ Proč potřebujeme víc než jen vědecké informace o vesmíru?

◻ Na co byste mohli poukázat, když ostatním lidem pomáháte, aby přemýšleli o Stvořiteli?

◻ Proč je poznání Stvořitele klíčem k uspokojivému smyslu života?

[Nákres a obrázek na straně 18]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

K jakému závěru jste dospěli?

Náš vesmír

↓ ↓

Neměl Měl

počátek počátek

↓ ↓

nic za tím není NĚCO za tím je

↓ ↓

něco věčného NĚKDO věčný

[Obrázek na straně 15]

Rozlehlost vesmíru a přesnost, která je v něm patrná, vedou mnohé lidi k tomu, aby přemýšleli o Stvořiteli

[Podpisek]

Strany 15 a 18: Jeff Hester (Arizona State University) a NASA