Rodiče, co učíte děti svým příkladem?
„Staňte se . . . napodobiteli Boha jako milované děti a dále choďte v lásce.“ (EFEZANŮM 5:1, 2)
1. Jaké pokyny dal Jehova první lidské dvojici?
JEHOVA je Původcem rodinného uspořádání. Každá rodina mu vděčí za svou existenci, protože je zakladatelem první rodiny a protože první lidské dvojici dal schopnost plodit potomky. (Efezanům 3:14, 15) Adamovi a Evě poskytl základní pokyny týkající se jejich povinností a také jim dal dostatek příležitostí, aby při jejich plnění projevovali vlastní iniciativu. (1. Mojžíšova 1:28–30; 2:15–22) Po hříchu Adama a Evy se rodiny začaly potýkat se složitějšími situacemi. Jehova však ve své lásce poskytl směrnice, které jeho služebníkům pomáhají, aby se s takovými situacemi vypořádali.
2. (a) Jak Jehova podepřel písemné rady ústním poučováním? (b) Jakou otázku si musí klást rodiče?
2 Ale nejenže nám Jehova, náš Vznešený Učitel, dal písemné pokyny k tomu, co bychom měli dělat a čeho bychom se měli vyvarovat — udělal toho mnohem víc. Ve starověku spojil psané příkazy s ústním poučováním, které zprostředkovávali kněží, proroci a hlavy rodin. Koho Jehova používá dnes, aby nám poskytl takové ústní poučování? Jsou to křesťanští starší a křesťanští rodiče. Jestliže máte děti, konáte svůj díl práce v jejich poučování o Jehovových cestách? (Přísloví 6:20–23)
3. Co se hlava rodiny může naučit od Jehovy, pokud jde o účinné poučování?
3 Jak by toto poučování mělo v rámci rodiny probíhat? Vzorem v tom je Jehova. Jasně ukazuje, co je dobré a co je špatné, a často opakuje to, co už řekl. (2. Mojžíšova 20:4, 5; 5. Mojžíšova 4:23, 24; 5:8, 9; 6:14, 15; Jozue 24:19, 20) Také používá podnětné otázky. (Job 38:4, 8, 31) Pomocí znázornění a příkladů ze života rozněcuje naše city a tvaruje naše srdce. (1. Mojžíšova 15:5; Daniel 3:1–29) Rodiče, snažíte se tento příklad napodobit, když poučujete své děti?
4. Co se učíme od Jehovy, pokud jde o ukázňování, a proč je ukázňování tak důležité?
4 Jehova je pevný, pokud jde o to, co je správné, ale uvědomuje si, jaké účinky má nedokonalost. A tak dříve než nějakého nedokonalého člověka potrestá, vyučuje ho, opakovaně ho varuje a sděluje mu různé připomínky. (1. Mojžíšova 19:15, 16; Jeremjáš 7:23–26) Když ukázňuje, dělá to vždy ve správné míře, to znamená ne přehnaně. (Žalm 103:10, 11; Izajáš 28:26–29) Jestliže stejným způsobem jednáme se svými dětmi, svědčí to o tom, že Jehovu známe. Pro děti pak bude snazší, aby ho poznaly i ony. (Jeremjáš 22:16; 1. Jana 4:8)
5. Co se mohou rodiče naučit od Jehovy, pokud jde o naslouchání?
5 Je nádherné, že nám Jehova, láskyplný nebeský Otec, naslouchá. Nevydává jen samé příkazy. Povzbuzuje nás, abychom mu vylévali své srdce. (Žalm 62:8) A pokud naše pocity, se kterými se mu svěřujeme, nejsou úplně správné, nereaguje tím, že by na nás z nebe hřímal nějaká přísná napomenutí. Ne, Jehova nás trpělivě vyučuje. Velmi vhodná je tedy rada apoštola Pavla: „Staňte se proto napodobiteli Boha jako milované děti.“ (Efezanům 4:31–5:1) Jehova dává rodičům opravdu vynikající příklad v tom, jak by měli poučovat své děti. Jeho příklad působí na naše srdce a podněcuje nás tak silně, že si přejeme žít bohulibě.
Působme na děti svým příkladem
6. Jak na děti působí postoj a příklad rodičů?
6 Na mladé lidi je možné působit nejen ústním poučováním, ale silný vliv na ně má také příklad druhých. Ať se to rodičům líbí, nebo ne, jejich děti je napodobují. Když rodiče slyší, jak děti říkají to, co řekli oni sami, může je to těšit, ale někdy to pro ně může být šokující. Jestliže tedy v chování rodičů a v jejich postoji je patrné hluboké ocenění pro duchovní věci, má to na děti příznivý vliv. (Přísloví 20:7)
7. V jakém ohledu byl Jefta jako rodič dobrým příkladem pro svou dceru a k čemu to vedlo?
7 To, jak na děti působí příklad rodičů, je pěkně ukázáno v Bibli. Rodičem byl například Jefta, kterého Jehova použil, aby Izrael dovedl k vítězství nad Ammonity. Z odpovědi, kterou dal ammonitskému králi, je patrné, že si Jefta jistě často četl dějiny Jehovova jednání s Izraelem. Bez problémů z nich citoval a prokázal pevnou víru v Jehovu. Svým příkladem určitě pomohl své dceři, aby si vypěstovala víru a také ducha obětavosti. Tyto vlastnosti projevovala po celý život, kdy sloužila jako svobodná žena zasvěcená Jehovovi. (Soudci 11:14–27, 34–40; srovnej Jozua 1:8.)
8. (a) Jaký znamenitý postoj projevovali Samuelovi rodiče? (b) Jaký užitek z toho měl Samuel?
8 Samuel byl vzorným dítětem a po celý svůj život byl věrný Bohu jako prorok. Chtěli byste, aby i z vašich dětí vyrostli takoví lidé? Prozkoumejme nyní, jaký příklad dávali Samuelovi jeho rodiče Elkana a Hana. Poměry v jejich domácnosti sice nebyly ideální, ale přesto tato rodina pravidelně chodila uctívat do Šila, což bylo místo, kde stál svatostánek. (1. Samuelova 1:3–8, 21) Povšimněme si, s jakým hlubokým pohnutím se Hana modlila. (1. Samuelova 1:9–13) Sledujme, jak oba Samuelovi rodiče považovali za důležité splnit každý slib, který dali Bohu. (1. Samuelova 1:22–28) Jejich znamenitý příklad Samuelovi jistě pomohl, aby si vypěstoval vlastnosti, díky nimž mohl jednat správně. Jednal tak i tehdy, když lidé v jeho okolí, kteří tvrdili, že slouží Jehovovi, neprojevovali úctu k Božím cestám. Časem Jehova pověřil Samuela, aby se stal jeho prorokem. (1. Samuelova 2:11, 12; 3:1–21)
9. (a) Čím byl ve své rodině kladně ovlivňován Timoteus? (b) Jaký člověk se stal z Timotea?
9 Chtěli byste, aby váš syn byl jako Timoteus, který se už v době, kdy byl mladým mužem, stal společníkem apoštola Pavla? Timoteův otec nebyl věřící člověk. Vynikající příklad v ocenění pro duchovní věci však Timoteovi dávala jeho matka s babičkou. Svým příkladem jistě položily dobrý základ pro to, aby Timoteus žil křesťanským způsobem života. V Bibli se dozvídáme, že jeho matka Euniké a jeho babička Lois měly „víru . . . bez pokrytectví“. Jejich křesťanský způsob života nebyl hraný. Tyto ženy skutečně žily v souladu se svou vírou, a Timotea učily, aby to dělal také. Timoteus prokázal, že je spolehlivý a že se opravdově stará o blaho ostatních lidí. (2. Timoteovi 1:5; Filipanům 2:20–22)
10. (a) Jací lidé mimo rodinu mohou svým příkladem působit na naše děti ? (b) Jak bychom měli reagovat, když se tyto vlivy projevují na tom, jak naše děti mluví nebo jaké mají postoje?
10 Na děti však svým příkladem nepůsobí jen členové domácnosti. Ovlivňují je děti, se kterými chodí do školy, učitelé, jejichž úkolem je formovat mysl mladých lidí, lidé, kteří jsou přesvědčeni, že každý by se měl podřídit hluboce zakořeněným kmenovým zvykům nebo zvykům určité společnosti, hvězdy sportu, jejichž úspěchy jsou všude vychvalovány, a veřejní činitelé, jejichž chování se často těší hlavní pozornosti sdělovacích prostředků. Miliony dětí jsou ovlivněny také brutalitou válek. Mělo by nás snad překvapit, že se tyto vlivy odrážejí na tom, jak naše děti mluví nebo jaké mají postoje? Jak v takovém případě reagujeme? Vyřeší se ten problém tím, že dítě příkře napomeneme nebo že mu to tvrdě vytkneme? Nebylo by snad lepší, kdybychom si místo ukvapené odpovědi sami položili otázku: ‚Dalo by se v Jehovově jednání s námi najít něco, co by nám pomohlo poznat, jak tuto situaci řešit?‘ (Srovnej Římanům 2:4.)
11. Jak může být postoj dětí ovlivněn tím, že rodiče dělají chyby?
11 Nedokonalí rodiče přirozeně nejsou schopni vypořádat se s různými situacemi vždy nejlépe. Dělají chyby. Když to děti vidí, nenahlodává to snad jejich úctu k rodičům? Může to tak být, a to zejména tehdy, když se rodiče snaží zakrýt své chyby tím, že tvrdě prosazují svou autoritu. Jestliže však jsou rodiče pokorní a otevřeně přiznávají své chyby, budou si jich děti stále vážit. Tak mohou být rodiče cenným příkladem svým dětem, které se musí naučit jednat stejně. (Jakub 4:6)
Čemu je svým příkladem můžeme naučit
12, 13. (a) Co se děti musí naučit v souvislosti s láskou a jak je možné naučit je to co nejúčinněji? (b) Proč je důležité, aby se děti učily o lásce?
12 Je mnoho hodnotných věcí, které je možné účinným způsobem vyučovat tehdy, když se ústní poučování spojí s dobrým příkladem. Uvažujme o některých z nich.
13 Projevování nesobecké lásky: Jednou z nejdůležitějších věcí, které je možné učit pomocí příkladu, je význam lásky. „Milujeme, protože [Bůh] nejprve miloval nás.“ (1. Jana 4:19) Bůh je Původcem lásky a největším příkladem v jejím projevování. O této lásce založené na zásadách, o a·gaʹpe, se v Bibli mluví více než 100krát. Je to vlastnost, která je poznávacím znakem pravých křesťanů. (Jan 13:35) Tento druh lásky musíme projevovat ve vztahu k Bohu a k Ježíši Kristu a také v našich vzájemným vztazích. Musíme ji mít dokonce k těm lidem, které možná nemáme v oblibě. (Matouš 5:44, 45; 1. Jana 5:3) Abychom tuto lásku mohli účinně vštěpovat svým dětem, musíme ji ve svém srdci mít nejdříve sami a musí být patrná v našem životě. Skutky řeknou víc než slova. Lásku a podobné vlastnosti, například náklonnost, musí v rodině děti vidět a sami na sobě pociťovat. Pokud tyto vlastnosti nejsou projevovány, zpomaluje se tím vývoj dětí, a to jak vývoj tělesný, tak i duševní a citový. Děti musí rovněž vidět, jak se láska a náklonnost má správně projevovat ostatním křesťanům, kteří nejsou členy rodiny. (Římanům 12:10; 1. Petra 3:8)
14. (a) Jak můžeme děti naučit dobře pracovat, aby jim práce přinášela uspokojení? (b) Jak to můžete dělat ve své rodině?
14 Učme děti, jak mají pracovat: Práce je základní součástí života. Má-li mít člověk nějakou sebeúctu, musí se naučit, jak vykonávat kvalitní práci. (Kazatel 2:24; 2. Tesaloničanům 3:10) Jestliže má dítě udělat určité úkoly, ale dostane k nim jen velmi málo pokynů a pak je mu hněvivě vytýkáno, že úkoly nevykonalo dobře, je nepravděpodobné, že se naučí odvádět kvalitní práci. Když se ale děti učí tím, že pracují po boku svých rodičů, a když jsou přiměřeně chváleny, je mnohem pravděpodobnější, že se naučí vykonávat práci tak, aby přinášela uspokojení. Jestliže rodiče dávají dětem dobrý příklad a různé věci jim vysvětlují, děti se možná naučí nejen to, jak práci udělat, ale také to, jak překonávat problémy, jak v práci vytrvat, dokud není dokončena, jak u ní přemýšlet a jak se při ní rozhodovat. V této situaci je možné dětem pomoci, aby si uvědomily, že Jehova také pracuje, že koná dobrou práci a že Ježíš svého Otce napodobuje. (1. Mojžíšova 1:31; Přísloví 8:27–31; Jan 5:17) Jestliže má rodina například hospodářství nebo nějaký podnik, mohou někteří členové rodiny pracovat na tomto díle společně. Matka také může učit svého syna či svou dceru vařit a uklízet po jídle. Otec, který je zaměstnán mimo domov, si může naplánovat, že doma bude některé práce dělat společně s dětmi. Je opravdu velmi užitečné, když rodiče mají na mysli nejen to, aby byly provedeny nějaké neodkladné úkoly, ale i to, aby byly děti vybaveny pro život.
15. Jakým způsobem mohou být děti poučovány o víře? Uveďte příklad.
15 Projevujme víru, když zažíváme těžkosti: Důležitou stránkou našeho života je také víra. Když se o ní mluví při rodinném studiu, děti se mohou naučit víru definovat. Mohou také poznat doklady, na jejichž základě víra začne v jejich srdci růst. Když ale vidí, jak jejich rodiče projevují neotřesitelnou víru tváří v tvář závažným zkouškám, může to mít vliv na celý jejich život. Jedné zájemkyni v Panamě hrozil její manžel tím, že ji vyžene z domu, pokud nepřestane sloužit Jehovovi. Přesto tato žena se svými čtyřmi malými dětmi pravidelně chodila pěšky 16 kilometrů a pak dalších 30 kilometrů jela autobusem, aby se dostala do nejbližšího sálu Království. Její příklad povzbudil asi 20 členů její rodiny k tomu, aby se vydali cestou pravdy.
Dávejte příklad každodenním čtením Bible
16. Proč je moudré, aby rodina každý den četla Bibli?
16 Jedním z nejhodnotnějších zvyků, které může rodina zavést — zvykem, který přinese užitek rodičům a bude sloužit jako příklad pro děti —, je pravidelné čtení Bible. Jestliže je to jen trochu možné, čtěte si nějaký úsek z Bible každý den. Nejdůležitější přitom není to, kolik toho přečtete. Mnohem větší význam má pravidelnost čtení a způsob, jakým čtení Bible probíhá. V případě dětí může být zpestřeno posloucháním kazet s nahrávkami Mojí knihy biblických příběhů, pokud tyto kazety máte ve svém jazyce k dispozici. Jestliže Boží slovo čteme každý den, pomáhá nám to mít stále v popředí Boží myšlenky. A pokud si Bibli nečte každý člen rodiny sám, ale čtou si ji všichni společně, může to rodině pomoci chodit po Jehovových cestách. K vytvoření tohoto návyku jsme byli nedávno povzbuzováni na sjezdu „Bohulibý způsob života“, a to v dramatizaci nazvané Zařaďte do svého rodinného života každodenní čtení Bible! (Žalm 1:1–3)
17. Jak může skutečnost, že rodina čte každý den Bibli a že se děti učí nazpaměť důležité verše, pomoci při uplatňování rady v Efezanům 6:4?
17 Číst Bibli společně jako rodina je v souladu s tím, co napsal apoštol Pavel ve svém inspirovaném dopise křesťanům v Efezu. Uvedl v něm: „Otcové, nedrážděte své děti, ale dál je vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:4) Co to znamená? ‚Myšlenkové usměrňování‘ doslova znamená „vložení mysli [do něčeho]“. Křesťanští otcové jsou tak vybízeni, aby do svých dětí vložili mysl Jehovy Boha, tedy aby svým dětem pomohli poznat Boží myšlenky. Toto poznání mohou děti snadněji získat tehdy, když je rodiče povzbuzují, aby se klíčové verše naučily nazpaměť. Cílem je, aby Jehovovy myšlenky usměrňovaly myšlení dětí a aby se v jejich touhách a jednání postupně zrcadlila Boží měřítka, a to za všech okolností — ať už s nimi rodiče jsou, nebo ne. Podkladem pro takové uvažování je Bible. (5. Mojžíšova 6:6, 7)
18. Co můžeme při čtení Bible dělat, (a) abychom jí dobře rozuměli, (b) abychom měli užitek z rad, které obsahuje, (c) abychom reagovali na to, co říká o Jehovově záměru, a (d) abychom měli užitek z toho, co říká o postojích a jednání lidí?
18 Má-li ovšem Bible mít vliv na náš život, musíme chápat to, co je v ní napsáno. Mnoho lidí si možná musí určitý úsek přečíst vícekrát. Chceme-li plně pochopit určité výrazy, musíme se možná podívat do nějakého slovníku nebo do Hlubšího pochopení Písma. Jestliže je v biblickém verši obsažena nějaká rada nebo příkaz, udělejte si čas a promluvte si o tom, pro jaké situace v dnešní době je tato rada vhodná. Pak se můžete zeptat: ‚Jaký užitek můžeme mít z uplatnění této rady?‘ (Izajáš 48:17, 18) Jestliže se ve verši mluví o některé stránce Jehovova záměru, pak si položte otázku: ‚Jaký vliv to má na náš život?‘ Možná čtete nějakou zprávu, v níž se mluví o postojích a jednání lidí. Jaké nesnáze zažívali tito lidé ve svém životě? Jak se s nimi vypořádali? Jaký užitek můžeme mít z jejich příkladu? Vždycky si udělejte čas na rozhovor o tom, jaký význam má určitá zpráva pro náš život dnes. (Římanům 15:4; 1. Korinťanům 10:11)
19. Co svým dětem poskytneme, jestliže budeme napodobovat Boha?
19 To je opravdu znamenitý způsob, jak si Boží myšlenky vštípit do mysli a srdce. Pomáhá nám, abychom se stali „napodobiteli Boha jako milované děti“. (Efezanům 5:1) A svým dětem tak dáme příklad, který bude hoden napodobení.
Vzpomínáte si?
◻ Jak mohou mít rodiče užitek z Jehovova příkladu?
◻ Proč musí být ústní poučování dětí doprovázeno dobrým příkladem?
◻ Co se děti mohou nejlépe naučit z příkladu rodičů?
◻ Jak můžeme mít plný užitek z toho, když jako rodina čteme Bibli?
[Obrázky na straně 10]
Mnozí křesťané si s celou rodinou čtou Bibli každý den